Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků SISYFOS oznamuje, že v kategorii družstev za rok 2021 získává stříbrný Bludný balvan Hnutí pro život ČR za odborné poradenství a objevy v oblasti vojenství, posunutí ochrany nenarozeného dítěte až do okamžiku ejakulace, za předcházení epidemii neexistujícího syndromu a za propagaci alternativní chirurgie.
Inspirováno zajisté naší slavnou minulostí, kdy křižáckým vojskům stačilo pouze zaslechnout zpěv husitských šiků, aby se daly na bezhlavý útěk, doporučuje Hnutí pro život ženám ve válečné zóně takzvanou akustickou obranu. Ve svém statusu odmítajícím nákup antikoncepce pro ukrajinské ženy, které byly obětí znásilnění, totiž uvádí: „Proč Češi nepřispějí místo toho na nákup houkadel, pepřáků nebo elektrických paralyzérů?“
Jistě, pepřáky a elektrické paralyzéry obrannou úlohu mají, působí ovšem až při kontaktním boji. Houkadlo má oproti tomu ve válečném konfliktu nezastupitelnou úlohu již na dálku – vždyť která armáda, který osvoboditelský šik by se nedal na ústup před mocným zvukem správně použitého houkadla.
Možná jste k takto nasazené obraně ve válečné zóně skeptičtí. Výstražné sirény, střelba, dopadající bomby či hroutící se nemovitosti by přece mohly kapesní houkadlo poněkud zneefektivnit přehlušením. Inu, možná, ale nevadí. Hnutí pro život má v rukávu ještě alternativní, jednoduché a kýmkoli využitelné univerzální řešení všech lidských problémů: Smrt. No slyšeli jste snad někoho, kdo by si na svou vlastní smrt stěžoval? Není proto divu, že smrt doporučuje i pravidelný zahajovatel a velký příznivec Pochodů pro život emeritní pražský arcibiskup Dominik Duka, a to po vzoru Anny Kolesárové,
„... která se bránila znásilnění rudoarmějcem a zaplatila za to životem. Stačil výstřel ze samopalu, aby její život skončil. V úctě před velkým počtem mladých dívek i žen, které zaplatily za tuto obranu svým životem, považuji za nutné, abychom skutečně vyvinuli co největší úsilí nejenom jak těmto zločinům zabránit, ale také i v úctě pokleknout před těmito vzory statečnosti. Ano je to mimořádné řešení, hrdinské řešení a myslím, že ho také málo zdůrazňujeme.“
Takže milé ženy nezoufejte. Pokud nezaberou houkadla a pepřáky, ještě pořád můžete umřít. Všechno bude v pořádku, hlavně když si nevezmete antikoncepci. Ta, a zejména antikoncepce, na jejíž nákup příspěvek Hnutí pro život reagoval, je totiž mimořádně problematická.
Zatímco zahraniční protipotratová hnutí zpravidla považují za podmínku nutnou a dostačující ke vzniku dítěte obdařeného duší pouze kompletní genetickou informaci vzniklou splynutím vajíčka a spermie, naše domácí Hnutí pro život se progresivně vydalo tam, kam se dosud ani morula nevydala, tj. ještě před okamžik oplodnění. Málo se to ví, ale Postinor 2, antikoncepční pilulka, proti níž se Hnutí pro život dle své facebookové stránky vymezuje již minimálně od roku 2011, způsobuje nelidsky krutý potrat se zpětnou platností, tj. ještě před oplodněním vajíčka ve vejcovodu, případně dokonce před jeho uvolněním z vaječníku!
Otázkou zůstává, zda se hnutí spokojí s protesty proti antikoncepční pilulce, anebo budou požadovat také trest smrti za hromadnou vraždu pro všechny planě ovulující ženy či onanující muže.
Není-li dle vás vlastní smrt dostatečně dobrým řešením potenciálního násilného oplodnění, a nejste-li zároveň nakloněni považovat neoplodněné vejce v době kolem ovulace za samostatný život hodný ochrany, má pro vás tisková mluvčí Hnutí pro život Zdeňka Rybová i argument čistě ekonomický. Vedoucí Linky pomoci – ano, té linky, kam se zoufalá žena obrátí s touhou po nesouzení a pomoci – totiž v rozhovoru pro Deník N zcela správně doufá, že konflikt jednou skončí, a znásilněná žena z válečné zóny se potom, pokud tedy „označí násilníka a dokáže, že došlo k následkům“, může dočkat happy endu v podobě „doživotního výživného a odškodného za to násilí“. Uznáváme sice, že násilníkovi podobné dítě s částí jeho DNA je docela dobrým důkazem doživotních následků znásilnění, představu, že se však postižené ženy za pár let dočkají náhrad od padlých či v hlubinách Ruska ztracených agresorů, řadíme spíše do říše pohádek.
A když už mluvíme o pohádkách a o věcech, které si sice nestaly, ale mohly by se stát... Osvětová kampaň Hnutí pro život Nesoudíme, pomáháme informuje mladé ženy, mimo jiné, o nebezpečí takzvaného postabortivního syndromu, který je – na rozdíl od výživného od válečných zločinců – s velkou pravděpodobností postihne, pokud podstoupí interrupci. Oč přesně jde, to se dozvíme na webu Hnutí:
„Postabortivní syndrom je souhrn především psychologických příznaků objevující se v důsledku prožitého umělého, ale i spontánního potratu. Jde o prožité trauma zasahující nejen ženu, ale také partnera-otce dítěte a někdy i jejich děti, rodinu a přátele, kteří se účastní rozhodnutí o potratu. Jako u každého traumatu se člověk často snaží "zapomenout" na zlý zážitek a popírá nebo přezírá jakoukoli bolest, která může následovat.“
V České republice je ročně provedeno kolem 24 tisíc interrupcí, současná průměrná rodina má 2,1 členy, každý z partnerů dva rodiče a dva až pět přátel. Máme tu tedy 200 až 400 tis. postižených tímto syndromem ročně. I nejhorší varianty covidu tak mohou před touto nekonečnou epidemií jen bezmocně blednout závistí.
Naštěstí pro nás, jakkoli duševní nepohoda po prodělaném potratu zajisté může nastat, o to spíš u chtěných těhotenství ukončených ze zdravotních důvodů, Mezinárodní klasifikace nemocí nic jako postabortivní syndrom nezná. Spiknutí gynekolobby pochopitelně vyloučit nemůžeme, a navíc musíme ocenit přínos zmíněných informací pro pacientky se zdravotními indikacemi k interrupci. Opět si totiž můžeme všimnout užitečnosti výše popsaného univerzálního řešení. Nač riskovat postabortivní syndrom, když si můžete v klidu počkat na smrt!
K dalšímu výzkumu navrhujeme otázku, zda postabortivní syndrom, pokud skutečně existuje, nezpůsobují především věřící příbuzní a samotné Hnutí pro život. Jako první k otestování se nabízí hypotéza, že tento efekt v mimořádně silné podobě vyvolává stoupenec Hnutí pro život – pravoslavný kněz Libor Serafim Halík, pravidelně vyřvávající žalmy před brněnskou porodnicí na Obilním trhu. Testování však bude poněkud ztíženo výběrem kontrolní skupiny: V jeho případě existuje důvodné podezření, že svými happeningy vyvolává postabortivní syndrom i u lidí, kteří se s žádným potratem v životě nesetkali.
Houkadla nepomohla, smrt jste nezvolili, bojíte se postabortivního syndromu, a ke všemu se vám stala nepříjemnost jménem mimoděložní těhotenství? Nevadí, i pro vás má Hnutí pro život řešení. Takzvaná translokace embrya z vaječníku do dělohy je podle nich totiž „dostupnou možností záchrany dětí počatých při mimoděložním těhotenství“, ať už to tedy znamená cokoli. Jediné, co ještě stojí v cestě širšímu využití této záchrany, je informovanost nejen laické, ale především odborné veřejnosti.
Lékaři totiž o této jednoduché a dostupné možnosti zpravidla nemají ani tušení, a to přesto, že se zákrok v historii povedl už dokonce dvakrát: v letech 1917 a 1990. Pravda, k první operaci nemáme téměř žádné informace týkající se vlivu zákroku na embryo, a druhý výkon neodpovídá současným lege artis postupům, které se snaží eliminovat nutnost většího chirurgického zákroku u pacientky, a tím rizika komplikací včetně zhoršení naděje na budoucí úspěšné těhotenství. Ale nenechme si těmito škarohlídskými fakty hatit sny o široce dostupné a bezpečné proceduře. No tak si mamku trochu rozřežem, co by se asi mohlo stát? Mimoděložní těhotenství je vysoce rizikové i teď, pár obětí navíc se v celkovém počtu ztratí, a pokud se během následujících desetiletí podaří zachránit jedno i dvě další děcka, bude ta oběť stát za to. Nebo snad ne?
Už vám ta alternativní ochrana života stačila? Nám také. Příznaky, že se Hnutí pro život pohybuje spíše ve světě alternativní reality, byly zřejmé po celou dobu jeho existence, nebránily však zisku rozsáhlé podpory soukromých osobností i státních institucí. V případě kampaně Nesoudíme, pomáháme šlo o podporu 72 osobností, 86 měst a obcí, 25 nemocnic a 33 zdravotnických zařízení.
Pochody pro život si vysloužily podporu, mimo jiné, od Českých drah, České pošty, a Dopravního podniku hl. m. Prahy, a záštitu Jana Wolfa, radního hl. m. Prahy, a prezidenta republiky Miloše Zemana. Někteří z těch, již se na podpoře podíleli, snad vystřízlivěli na jaře 2022 ve spojitosti s kauzou houkadel. Nic to však nemění na tom, že se až do ní nechali vodit na vařené nudli šlechetně znějící ochrany nenarozeného života.
Naděje, že se z Bludného balvanu za alternativní sebeobranu, gynekologii, psychologii a chirurgii poučí Zdeňka Rybová a další účinkující atrapy psychologické pomoci pro nečekaně těhotné, tedy Hnutí pro život, je mizivá. Mohli a měli by se však poučit alespoň jeho podporovatelé, aby svou podporu příště nepřiklepli prvnímu marketingově přitažlivému názvu, který se na ně usměje.
