Aktuální nabídka přednášek
Školám, knihovnám a jiným organizacím nabízíme přednášky členů a příznivců Českého klubu skeptiků SISYFOS. V případě zájmu se dohodněte s přednášejícím. V současnosti nemá SISYFOS prostředky na úhradu nákladů spojených s přednáškou. S dotazy a připomínkami se obracejte na Jelenu L. Příplatovou (jelena.braum@gmail.com).
MUDr. Jaromír Šrámek
(1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, jsram@lf1.cuni.cz)
1. Alternativní fyzika v alternativní medicíně
Po většinu dějin byla nemoc něco tajemného, neznámého a nepochopitelného. Není proto ani překvapující, že v minulosti bylo hledání léků často fantastické a magické. Zejména ve spojení s představou, že vše v přírodě by mělo být účelné, přitahovalo lékaře minulosti vše nevšední. Nejde jen o rtuť, tekutý kov, ale třeba i o magnetismus, radioaktivitu nebo třeba o polarizované světlo. S vývojem poznání v biologii člověka i nemocí se tento magický přístup dostal naokraj současné medicíny bez přívlastků, ale jde o stále živé téma tzv. alternativní. Ještě častější je použití fyzikálních pojmů, bez ohledu na to, jak moc je pokroucený jejich skutečný význam, jako "vědeckého" vysvětlení a odpovědi na jakoukoliv kritiku. V přednášce bude na několika příkladech demonstrováno, že ve skutečnosti není mezi korektním a nekorektním použitím fyziky v medicíně ostrá hranice, ale přechod může být neostrý.
Přednáška předpokládá základní představu o fyzice na úrovni obvyklého absolventa střední školy. Pro potřeby studentů středních škol může být přednáška doplněna tak, aby jim byla srozumitelná.
2. Medicína založená na důkazech
Zřejmě již první lékaři si kladli otázku, zda jejich zákroky pacientům skutečně pomáhají. Potřeba klást si tuto otázku nevycházela jen z intelektuální poctivosti a z touhy po poznání, měla i svůj praktický význam při posuzování toho, zda se lékař při výkonu své praxe dopustil chyby. Medicína založená na důkazech je myšlenkový rámec, který je těsně provázán s otázkou, zda je zvolený lékařský postup skutečně správný. Nejde o žádné dogma, žádný soubor předem daných pravd; jde jen o apel na to, aby se lékař při péči o konkrétního pacienta rozhodoval vždy na základě nejlepších dostupných důkazů. Jak ale takové důkazy vznikají? Jak se pozná silný důkaz od slabého a korektní důkaz od nekorektního? A je skutečně koncept medicíny založené na důkazech "degradací" celého biomedicínského výzkumu na statistiku?
Přednáška nepředpokládá žádné speciální znalosti posluchačů, vhodná je pro posluchače od prvních ročníků středních škol výše. Pro potřeby dětských posluchačů ve věku zhruba 10-14 let je možné téma výrazně pozměnit do podoby hry.
3. Syndrom náhlého úmrtí kojenců
O tom, že by mohl zdravého kojenec náhle a z ničeho nic zemřít se dochovaly zprávy z dávné minulosti. Tato tragická událost se obvykle vysvětlovala jako zalehnutí dítěte matkou. Po snížení dětské úmrtnosti na infekce se postupně začalo ukazovat, že příčina je jiná, jen unikala poznání. Vzniklo několik obecných teorií, které se pokoušely vysvětlit záhadná úmrtí. Bylo odhaleno několik ovlivnitelných rizikových faktorů, takže mohla být vedena úspěšná osvětová kampaň. Teprve poznatky z nedávné doby přesvědčivě ukazují, že nejde o jednu poruchu. Spíše je o řadu různých vývojových poruch, jejichž společným jmenovatelem je to, že zdánlivě zdravý kojenec zemře ve spánku.
Téma přednášky může rozrušit. Předpokládá se náhled na biologii zhruba na úrovni studenta střední školy se zájmem o biologii nebo medicínu, přednáška je tedy vhodná i pro středoškolské studenty.
4. Jak umíráme? Procesy v umírajícím lidském těle
Smrt je stav, při kterém došlo k nevratné zástavě životních funkcí organismu. Smrti předchází různě dlouhé umírání, jeho průběh závisí na příčině smrti i na celkovém stavu organismu. Od nepaměti lidstvo fascinovaly procesy během umírání - a zároveň se vtírala otázka, nakolik jsou tyto procesy skutečně nevratné, nakolik je možné je zvrátit léčením a nakolik může být smrt pouze zdánlivá. Vznikla řada literárních děl inspirovaných jednou i druhou otázkou, lékaři vyvinuli mnoho postupů, jak s jistotou potvrdit, že umírající je skutečně mrtvý. Zejména v souvislosti s transplantacemi se diskuze o okamžiku smrti stala znovu aktuální. Přednáška je zaměřená na popis procesů, které se odehrávají v umírajícím těle.
Téma přednášky může rozrušit. Předpokládá se náhled na biologii zhruba na úrovni studenta střední školy se zájmem o biologii nebo medicínu, přednáška je tedy vhodná i pro středoškolské studenty.
5. K čemu jsou dobré matematické modely šíření infekcí?
V souvislosti s návratem spalniček se hovoří o nutnosti udržení dostatečné proočkovanosti. Jak určit kritickou hodnotu, při které bude již nebezpečí šíření infekce v populaci příliš vysoké? Takové číslo není možné určit přímým experimentem a odhad i toho nejvíce erudovaného experta by byl jen nepodložené číslo. Nástrojem pro odhad chování epidemie jsou matematické modely epidemií. V přednášce bude podán přehled toho, jak je možné modelovat průběh epidemie a jak lze experimety na modelu získat třeba právě kritickou hranici proočkovanosti. I když budou představeny různé přístupy k modelování epidemií, těžiště bude ležet v oblasti kompartmentových modelů.
Předpokládají se matematické a biologické znalosti na úrovni absolventa střední školy. Pro potřeby studentů středních škol může být přednáška doplněna tak, aby jim byla srozumitelná.
MVDr. Aneta Pierzynová
(Státní veterinární správa a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, aneta.pierzynova@lf1.cuni.cz)
1. Placebo ve veterinární medicíně
2. Veterinární medicína založená na důkazech
3. Jeden svět, jedno zdraví (One World One Health)
4. Antimikrobiální rezistence
5. Po stopách zoonóz: vzteklina
6. Po stopách zoonóz: ptačí chřipka
7. Po stopách zoonóz: dle vzájemné domluvy
