Český klub skeptiků Sisyfos uděluje Bludný balvan v kategorii žurnalistická etika Ing. Angelice Bazalové za šíření malinformací a misinformací pod nanorouškou objektivní služby veřejnosti.
Angelika Bazalová patří do sedmičlenné Rady České tiskové kanceláře (dále ČTK). Rada ČTK je kontrolní orgán dohlížející na to, zda tisková kancelář plní své poslání poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů; zda poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí a zda stejnou službu poskytuje i do zahraničí.
Angelika Bazalová po svém zvolení do Rady ČTK v roce 2019 prohlásila: "Mým úkolem bude dohlížet na veřejnoprávní poslání ČTK a pečovat o její nezávislost a profesionalitu. Věřím, že mi v tomto pomůže nejen moje více než dvacetiletá zkušenost s prací v médiích, ale paradoxně možná i odstup, který jsem získala díky tomu, že se novinářské profesi už pár let nevěnuji."
Angelika Bazalová píše a vydává články skutečně nezávisle a to dokonce nezávisle na autorizaci osob, se kterými jsou rozhovory vedeny. Ignorování věcných připomínek citovaných autorů, kterými byli např. profesor imunologie Jiří Městecký nebo matematik René Levínský, vedlo k tomu, že souhlas s vydáním článků Angelika Bazalová nedostala, ale i přes to si ten obsah vydala. Pokud se autor následně ozval, z její strany přišlo agresivní jednání, protože prioritou pro ni je, aby obsah textů vyhovoval očekáváním její čtenářské základny.
Angelika Bazalová rovněž pohrdá studiemi, citujeme z komentáře na sociálních sítích: "Číst studii není to samé jako číst článek ve Vlastě. A to i tehdy, kdyby v nich byly jen skutečně prokázané věci. Jenomže ve studiích jsou velmi často manipulace a záměrné lži. A často je to oříšek i pro experty. A dokonce už se ani nejde spoléhat na takzvané "prestižní" časopisy. I ty už ztratily svůj kredit." Konec citace. Angelika Bazalová u svých čtenářů udržuje pocit falešného světa plného lží, konspirací a spiknutí. Takže... sice ano, k výsledkům studií je třeba přistupovat kriticky a s otevřenou myslí, ale ta mysl nesmí být otevřená natolik, aby mozek vypadl z hlavy.
Angelika Bazalová také našla možný lék proti minimálně některým symptomům covidu. Lék, jehož plošné použití se prý podařilo zmařit. Bazalová se vyjádřila, citujeme: "Do Mainstreamu jsem proto pozvala Šimona Reicha. Šimon Reich totiž čte studie od rána do večera. Je to jeho práce. A o studiích jsme se bavili docela podrobně, ale nejen o nich. Povídali jsme si o tom, jak se cinknutými studiemi povedlo zmařit jeden nadějný lék, který by možná mohl pomoci na některé symptomy covidu a možná i na covid sám a zachránit lidské životy. Jen se to nějak nehodilo. Není nic jednoduššího než dokázat, že takový lék nefunguje. Pro farma firmy nic nového pod sluncem. V odborném žargonu to má i výraz: říká se tomu "designed to fail". Šimon mi odvyprávěl celou story a občas jsem ani nedutala. Já sem schválně nebudu dávat název toho léku, protože to jméno se na sociálních sítích nesmí ani vyslovit, aby se tento příspěvek neztratil někde v šeru počítačové sítě. Ale vyvíteco. Myslím, že nikdo v týhle zemi neví o tom léku víc než Šimon." Konec citace. Tak my ji pomůžeme a to jméno prozradíme za ni. Jedná se o antiparazitikum Ivermectin, protože to jméno zná a nebojí se ho vyslovit i celá řada farmářů a majitelů zvířat. Haha, jasný, Bazalová si na své zaplevelené zahrádce dělala srandu. Tak my si ji děláme taky. Nebezpečnost této osoby tkví ve schopnosti udržovat koncentrovaný informační smog, ve kterém svým čtenářům nabízí pouze jednoduché fráze a zahlcuje otázkami. To vypadá chytře, i když moc originální to není. Na tomto poli zřejmě brzy převezme pomyslné otěže umělá inteligence. A to teprve zažijeme epické bitvy a e-Ragnarok vůbec.
V roce 2023 se Angelika rozjela s Petrem Šourkem ve společném projektu Mainstream, na který přes dárcovskou platformu Znesnáze21 sbírali peníze, aby našli odpověď na základní otázku: Jaký byl vliv vakcíny proti covid na populaci? No a jaký byl výstup za vybraných 84 583 Kč? Excelová tabulka dle jak sami uvedli "Duškovy metodiky". Při pohledu na poslední sloupec tabulky se chce spolu s klasikem zvolat: Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Dle tzv. „Duškovy metodiky“ použité v projektu Mainstreamu je ochrana proti hospitalizaci u očkovaných novou vakcínou o 36 procent horší než u neočkovaných. Ochrana proti těžkému průběhu končící na jednotce intenzivní péče je horší o více než 20 procent. Pouze proti úmrtí vakcína trochu chrání. Očkovaní mají zhruba o 5 procent nižší šanci, že s covidem zemřou než neočkovaní. “S takovou by se mělo s očkováním okamžitě přestat,” komentuje výsledek Tomáš Fürst.
Máme tady ale tým Marka Petráše, který za období od 1. prosince 2020 do 30. června 2023 sesbíral celkem 27 597 publikací a výsledky se všemi argumenty publikovali v časopise International Journal of Infectious Diseases. Závěry z metaregrese, což je technika, kterou tým Marka Petráše použil, bývají silnější než výsledky získané stanardní metaanalýzou nástroje. Analyzované studie pracovaly s různými očkovanými populacemi: zdravotníci/armáda/občané/sportovci atp. Rovněž záleží na věku, pohlaví, počtech dávek. Také je důležité zohlednit, zda populace byla naivní nebo už se v minulosti s virem setkala, což ne každá studie řešila. Vysokou účinnost měly mRNA vakcíny. Počáteční účinnost mRNA vakcíny proti jakékoliv variantě covidu byla 87,2 %, ale ta během následujících 9 měsíců klesala na 55,1 %. Během stejného devítiměsíčního období se účinnost vakcíny proti těžkému průběhu covidu snižovala postupně z 93,5 % na 80,9 % u m RNA vakcíny a z 88,2 % na 67,2 % u jedinců očkovaných jinou než mRNA vakcínou. S příchodem varianty Omicron už účinnost starých vakcín, tedy vesměs dalších a dalších boosterů starých vakcín neměla požadovaný efekt. Velice stručným závěrem tedy je, že vakcíny účinné proti covidu jsou nejen proti úmrtí, ale také proti těžkému průběhu, ale ideálně očkováním proti variantě viru, která se aktuálně v populaci vyskytuje. Závěry od Angeliky Bazalové jsou příliš zjednodušené a její interpretace je přinejmenším zavádějící.
Angelika Bazalová se věnuje také očkování proti černému kašli. Angelika citovala například právničku Vladanu (pravděpodobně je myšlena advokátka Vladana Vališová, se kterou Mainstream spolupracuje), citujeme Angeliku Bazalovou: "Na uplny zavěr bych vam rada odcytovala eště pravničku Vladanu: Povinné, pravidelne očkovani děti, musi zabranit vzniku a šíření infekce." Konec citace. V době studií právničky Vladany nebyly zřejmě na právnické fakultě kurzy imunologie, epidemiologie a infekčního lékařství nejkvalitnější. Jinak by věděla, že očkování má smysl i v případě, že s velkou pravděpodobností zajišťuje mírnější průběh onemocnění nebo menší potenciál infekce šířit se populací. I když řada vakcín funguje tímto způsobem, v minulosti ve většině rozvinutých zemích bylo povinné očkování shledáno v souladu s právními principy. Je proto překvapivé, že bez zdůvodnění Angelika Bazalová volí za autoritu zrona jednu právničku Vladanu s právním názorem v příkrém rozporu s praxí v rozvinutých zemích.
Nepřesně pak šíří svoje teorie, citujeme: "Abyste rozuměli, duvod proč se všeci očkujeme proti černemu kašli neni ten, že se potřebujeme ochranit my sami. Nam starym a dokonce ani děckam, ktere už umi kuckat, ta pazgřyva bakterie, nic hrozněho nezrobi. Enem nepřijemnosti. Kdo ma smulu, ten se po nakaženi parekrat za den zakucka až se pozvraci a možna aji posere, ale to je tak všecko. Ale mali smradi, co maji sotva pare tydnu či měsicu, tam je to jina. Ti mužou aji umřit, A to nima sranda. Tu už konči veškera legrace." Konec citace. Aby kojenci neumírali, tak tu máme po celém světě dostupné očkování těhotných žen. Jen namátkou: proočkovanost těhotných žen proti černému kašli je v USA 50 - 70 %, v Argentině 70 %, v Německu 40 %, na Kostarice 81 %, v Belgii 70 %. Očkování těhotných žen umožní ochranu novorozenému miminku do doby, než má věk na vlastní očkování.
Závěrem lze tedy říct, že pro svobodné vytváření vlastního názoru nikdo nepotřebuje Angeliku Bazalovou, ale potřebuje znát principy, jak se v informačním smogu orientovat. Rada ČTK je dozorový orgán, který má mít nástroje umožňující vyhodnocovat, zda tisková kancelář plní své poslání poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Bylo by žádoucí, kdyby členové Rady ČTK dokázali jít příkladem, tedy dobrým příkladem. Špatných příkladů je totiž plný internet.
Odkazy
- Petráš M et al. Understanding the time-driven shifts of vaccine effectiveness against any and severe COVID-19 before and after the surge of Omicron variants within 2.5 years of vaccination: A meta-regression. Int J Infect Dis. 2024;142:106986. online
