SISYFOS - ČESKÝ KLUB SKEPTIKŮ POŘÁDÁ SÉRII PŘEDNÁŠEK NA PODPORU RACIONÁLNÍHO, KRITICKÉHO MYŠLENÍ A ODHALOVÁNÍ PSEUDOVĚDY
PROČ ASTRONOMIE FUNGUJE, KDEŽTO ASTROLOGIE NIKOLI
čtvrtek 26. listopadu od 18:00 hod
posluchárna C - VŠE v Praze
vstup zdarma, studenti a akademičtí pracovníci VŠE srdečně zváni
Stručná anotace přednášky:
Astrologie má své kořeny ve starověku, když vyšla z latinské zásady:"Post hoc, ergo propter hoc". Už ve středověku byla ostře kritizována zejména katolickými teology a tuto kritiku dovršil počátkem 17. stol. astronom Johannes Kepler. Řada zásadních astronomických námitek proti metodě předpovědí diskvalifikuje astrologii v její schopnosti předvídat budoucnost člověka, měst nebo států. Jde o typickou zcela zkostnatělou pavědu, která je v široké veřejnosti kupodivu stále populární navzdory tomu, že se při konkrétních předpovědích katastrofálně a opakovaně blamuje.
Naproti tomu astronomie se neustále učí z vlastních omylů, jak lze ukázat na jejím bouřlivém rozvoji v novověku, kdy Galileo Galilei v r. 1609 zamířil k nebi poprvé jednoduchý dalekohled a současně s ním Johannes Kepler nalezl zákony, jimiž se řídí pohyb planet ve Sluneční soustavě. To si letos připomínáme Mezinárodním rokem astronomie 2009. Soudobá astronomie důsledně používá kritickou vědeckou metodu zkoumání, jak lze ukázat na postupu při řešení záhady kosmického záření, objeveného již v r. 1912, avšak dosud víceméně neznámého původu. K řešení této otázky byla v letech 1999-2006 zřízena v argentinské pampě obrovitá mezinárodní Observatoř Pierra Augera, na jejímž budování a provozu se významně podílejí čeští fyzikové a astronomové. Bohatý obrazový doprovod vysvětluje způsob, jak observatoř pracuje a zejména, jak se na tomto jedinečném vědeckém projektu podílejí čeští odborníci.
Přednášející:
RNDr. Jiří Grygar, CSc. studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Od r. 1963 se pak zabýval výzkumem proměnných hvězd. Od r. 1980 pracoval v Laboratoři fyziky nízkých teplot Fyzikálního ústavu ČSAV na problematice dálkového průzkumu Země. Od r. 1991 až dosud pracuje v Centru částicové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze, kde se věnuje částicové astrofyzice. Je zakládajícím členem Sisyfa a členem jeho výboru a od r. 2001 viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO). Viz též www.astro.cz/~grygar/
PROČ ASTRONOMIE FUNGUJE, KDEŽTO ASTROLOGIE NIKOLI
čtvrtek 26. listopadu od 18:00 hod
posluchárna C - VŠE v Praze
vstup zdarma, studenti a akademičtí pracovníci VŠE srdečně zváni
Stručná anotace přednášky:
Astrologie má své kořeny ve starověku, když vyšla z latinské zásady:"Post hoc, ergo propter hoc". Už ve středověku byla ostře kritizována zejména katolickými teology a tuto kritiku dovršil počátkem 17. stol. astronom Johannes Kepler. Řada zásadních astronomických námitek proti metodě předpovědí diskvalifikuje astrologii v její schopnosti předvídat budoucnost člověka, měst nebo států. Jde o typickou zcela zkostnatělou pavědu, která je v široké veřejnosti kupodivu stále populární navzdory tomu, že se při konkrétních předpovědích katastrofálně a opakovaně blamuje.
Naproti tomu astronomie se neustále učí z vlastních omylů, jak lze ukázat na jejím bouřlivém rozvoji v novověku, kdy Galileo Galilei v r. 1609 zamířil k nebi poprvé jednoduchý dalekohled a současně s ním Johannes Kepler nalezl zákony, jimiž se řídí pohyb planet ve Sluneční soustavě. To si letos připomínáme Mezinárodním rokem astronomie 2009. Soudobá astronomie důsledně používá kritickou vědeckou metodu zkoumání, jak lze ukázat na postupu při řešení záhady kosmického záření, objeveného již v r. 1912, avšak dosud víceméně neznámého původu. K řešení této otázky byla v letech 1999-2006 zřízena v argentinské pampě obrovitá mezinárodní Observatoř Pierra Augera, na jejímž budování a provozu se významně podílejí čeští fyzikové a astronomové. Bohatý obrazový doprovod vysvětluje způsob, jak observatoř pracuje a zejména, jak se na tomto jedinečném vědeckém projektu podílejí čeští odborníci.
Přednášející:
RNDr. Jiří Grygar, CSc. studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Od r. 1963 se pak zabýval výzkumem proměnných hvězd. Od r. 1980 pracoval v Laboratoři fyziky nízkých teplot Fyzikálního ústavu ČSAV na problematice dálkového průzkumu Země. Od r. 1991 až dosud pracuje v Centru částicové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze, kde se věnuje částicové astrofyzice. Je zakládajícím členem Sisyfa a členem jeho výboru a od r. 2001 viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO). Viz též www.astro.cz/~grygar/