Udělení zlatého bludného balvanu Petru Hájkovi vyvolalo značný zájem ve veřejnosti a ve zprávách médií. Protože v krátkém laudatiu předneseném při slavnostním předávání balvanů nemohly být obsaženy všechny podstatné důvody naší kritiky, rozhodli jsme se opublikovat na našich webových stránkách podrobný rozbor Hájkovy přednášky a jím publikovaného textu. Mělo by se tím také předejít nedorozumění až nepochopení, proč se Sisyfos rozhodl bludným balvanem Petra Hájka odměnit. Důkladné posouzení a kritiku Hájkova projevu se uvolil provést Jiří Heřt.
Miroslav Kutílek
Předseda redakční rady
Petr Hájek z opice nepochází
Dne 20. 4. 2009 se konalo zasedání Centra pro ekonomiku a politiku pod názvem „Darwin a darwinismus“, které moderoval prezident ČR Václav Klaus. Vystoupil na něm pan Petr Hájek, mluvčí prezidenta ČR a zástupce vedoucího Kanceláře presidenta republiky, a pronesl přednášku s názvem „Já z opice nepocházím“
K překvapení všech zúčastněných ostře odmítl evoluční teorii z kreacionistických pozic. Nepoužil však teologický výklad, což by bylo přijatelné, ale snažil se argumentovat nevěcnými, rádoby filozofickými a přírodovědeckými argumenty. Jenže všechny jsou mylné až absurdní. Základní Hájkův omyl je, že před svýma očima vidí darwinismus, jak vypadal v jeho počátcích, a nepochopil, že dnešní evoluční teorie je zcela jiná a že k ní od Darwinovy doby vedla dlouhá cesta přes neodarwinismus 30. let a další etapy až k dnešní otevřené vědecké teorii, přístupné revizím i doplňování.
Projev P. Hájka odsoudila tvrdě už bioložka F. Cvrčková v dopise adresovaném prezidentu republiky, ale příliš se zabývala detaily a zapomněla na to, že při kritice Hájkova projevu měl být především odsouzen způsob jeho argumentace, jeho primárně krajně kreacionistický postoj a obhájena evoluční teorie jako centrální, nezvratně prokázaná biologická teorie. Darwinismus nikdy nebyl radikální ideologií, jak tvrdí Hájek, ale vědeckou hypotézou, která byla úspěšně a všestranně testována a stala se evolučními biology všeobecně akceptovanou teorií, stále rozvíjenou a zdokonalovanou.
Z projevu vyplývá, že P. Hájek nemá potuchy, čím je dnešní evoluční teorie. Ohání se stále termínem darwinismus, který podle něj nemá s Darwinem nic společného. Nikoli, darwinismus i dnešní evoluční biologie zůstane s Darwinem trvale spjatá, protože jeho geniální myšlenka, že se život vyvíjí přirozeným výběrem a nikoli stvořením, a která je podstatou a východiskem evoluční teorie, je nezpochybnitelná.
Že Hájek podstatu evoluční teorie nechápe, ukazují i jeho tři body, ve kterých interpretuje základní myšlenky darwinismu, aby je mohl odmítnout: „1) Všechny živé organismy jsou modifikovaní potomci jednoho společného předka. 2) Základním mechanismem modifikace je přírodní výběr fungující na principu akumulace náhodných odchylek. 3) Neřízené procesy stačí k vysvětlení všech vlastností živých organismů“. Ad 1: Dosavadní vědecké poznatky a zejména srovnávací analýza DNA svědčí o tom, že všechny organismy mají společný, monofyletický původ. Ad 2: Akumulace náhodných odchylek není mechanismem přírodního výběru, ale příčinou variability organismů. Přírodní výběr funguje na principu vyřazení jedinců, kteří neobstojí v životní soutěži. Ad 3: Tento bod nemá s evoluční teorií nic společního. Vlastnosti organizmů jsou dokonale řízeny genomem v součinnosti s epigenetickými faktory. O řízení Bohem lze jen nekonečně spekulovat.
Ale ke konkrétním výrokům: Už jeho první věta je absurdní. V době, kdy se každým rokem objevují další a další paleontologické nálezy koster antropoidních opic a hominidů, které naznačují, jak probíhal vývoj našich předků, je absurdní tvrdit, že nejsme součástí plynulého vývoje organismů od prvních mikrobů k dnešnímu širokému stromu milionů různých druhů. Že v této posloupnosti byly na předposledním stupni opice podobné dnešním, je nesporné. Snaha vyvrátit existenci evoluce poukazem na Boha s tím, že jeho existence je absolutním nevyvratitelným důkazem, je naivní. Jistěže je tvrzení, že Bůh existuje nevyvratitelné, ale na druhé straně nedokazatelné.
Snad je dobré upozornit i na věcné nesmysly. Prvky eugeniky sice byly součástí základů nacismu, ale dávno byly všemi biology odmítnuty a v dnešní evoluční teorii nejsou ani stopy po nějakých eugenických snahách. A tvrzení, že v darwinismu pramenil i systém sovětský, je protismyslné už proto, že maxisticko-engelsovská filosofie odmítala základní principy neodarwinismu a trvala na dominantními vlivu zevních, nikoli dědičných faktorů. Právě sovětská biologie měla k darwinismu negativní postoj.
Nesmyslný je i názor, že Darwinovo jméno se stalo „akademickým kladivem proti křesťanské civilizaci“. Hájek nechápe, že evoluční teorie je vědeckou teorií a že se tedy v nejmenším nedotýká křesťanství a existence Boha. Věda skromně přiznává, že se její kompetence vztahují jen na materiál svět a že se duchovním světem, tedy i existencí či neexistencí Boha a křesťanstvím nezabývá.
Za zmínku stojí i Hájkův výrok: (darwinismus).. “slepě a hluše opakuje četné nesmysly a exaktními důkazy překonané evolucionistické mantry, jako nedotknutelná tabu“. Nikoli, jde o evidentní lež. Dnešní evoluční teorie, která z darwinismu vychází, je neuvěřitelně živou a stále s vyvíjející disciplínou, ve které se objevují nejen nové poznatky, ale i nové hypotézy, které jsou v bouřlivých diskusích i terénních výzkumech testovány. Ostatně, Hájek neuvádí ani jedinou evolucionistickou „mantru“ jako doklad svého tvrzení.
Hloupý je i jeho výrok, že „Darwin sám byl v průběhu let postaven před řadu problémů, s nimiž se jeho teorie neuměla vyrovnat – a neumí dodnes, dodávám“. Samozřejmě že Darwin byl postaven před problémy. Hlavním z nich byl, že neuměl a ani tehdy nemohl vysvětlit variabilitu organismů. DNA a mutace byly objeveny daleko později. Ale právě to, že genetika, paleontologie, srovnávací anatomie i embryologie, původně zcela nezávislé disciplíny, Darwinovu hypotézu potvrdily a splynuly s ní v jednotný konsistentní systém, to je právě důkazem platnosti Darwinovy hypotézy.
Úžasnou Hájkovu povrchnost demonstruje i jeho odvolávání se na princip nezjednodušitelné složitosti, vymyšlený biochemikem Behem. Ten není žádným validním argumentem proti evoluční teorii, ale jen nádherně znějící, snadno vyvratitelnou zbraní dnešních ID kreacionistů. Hájek nepochopil, že Darwin si problém evoluce oka položil jen jako otázku, kterou pak zodpověděl nejen teoreticky, ale i věcnými argumenty.
Úsměvná je i Hájkova kritika „pamět evoluce“, zejména popis posloupnosti evoluce, který přičítá „naprosté většině lidstva“, totiž že lidské tělo v embryonálním období, „počínaje rýhováním vajíčka je postupně podobno rybě, pak obojživelníku, plazu a ptáku – až konečně se z něj stane člověk“. Většina lidstva ovšem dávno ví už ze základní školy, že ptáci do vývojové řady člověka nepatří. To neví jen naprostá menšina, ke které zřejmě P. Hájek patří.
I ostatní Hájkovy „argumenty“ lze snadno vyvrátit. Člověk skutečně v embryonálním období prochází stadii, která evoluci v náznaku rekapitulují. Ale že Haeckelovy obrázky jsou jen uměleckým vyjádřením platného schématu, Hájek nepochopil. Stejně tak kambrijský „biologický velký třesk“ vůbec nebyl vteřinovým fenoménem, ale trval miliony let a lze jej racionálně dobře vysvětlit.
Kdyby si P. Hájek pročetl alespoň jednu stručnou učebnici evoluční biologie, nemohl by produkovat takové nesmysly, urážející každého biologa.
Za zmínku stojí i další perla: „Kdybychom byli evolučně poučitelní, museli bychom rázně odmítnout třeba genetické inženýrství. Tato nebezpečná a slepá cesta, přímá linie pokušení v darwinistickém paradigmatu......“ Nechápu sice, proč k odmítnutí genetického inženýrství vede evoluční a nikoli třeba theologické poučení, nicméně je pozoruhodné, že Hájek pléduje pro to, aby lidstvo v budoucnosti nemělo dostatek potravin, aby medicína nemohla vyléčit a zbavit utrpení miliony lidí, trpících genetickou poruchou nebo aby nemohla těmto chorobám předejít. Nevím, zda je to právě křesťanský postoj.
A naprostou lží je i tvrzení, že se děti v USA nesmějí učit o Bohu. Mohou, existují přece privátní náboženské školy a o Bohu se mohou učit i na státních školách v hodinách náboženství jako ve volitelném předmětu, ovšem nikoli v hodinách přírodovědy. A to, že v USA došlo k odluce státu a církve, není potlačením demokracie, ale právě jejím výrazem.
Nepřijatelný je i tón Hájkovy přednášky. Z emotivních slov „ničivé paradigma“, „jedovatý motor, jehož mystifikační síla“, „takzvaný vědecký darwinismus“, „explicitní spiknutí“, „sociální manipulace“, „užiteční idioti““ aj. čiší zloba a nenávist, což je sice použitelné v předvolební agitce, ale ne v přednášce na seriózně plánované konferenci. A mám dojem, že se to příčí křesťanskému způsobu uvažování a jednání.
Hájek horuje pro svobodu a názorovou pluralitu. To je ovšem u nás a ve všech demokratických zemích zajištěno ústavou. Kromě toho idea názorové plurality je dnešní postmoderní společností přijímána jako samozřejmost. Já se spíše obávám, že kdyby P. Hájek a lidé jemu podobní měli dostatečnou moc, že bychom, pokud soudíme podle jeho projevu v této přednášce, mohli na svobodu a demokracii rychle zapomenout. Nedivil bych se, kdyby každý evoluční biolog skončil v rukou inkvizitorů a možná na hranici.
Projev P. Hájka neměl se seriózní, objektivní přednáškou nic společného. Byl to nesmyslný a nenávistný pamflet, který se musí dotknout každého slušného člověka. Ostatně i opice. Při své inteligenci by se jen těžko smiřovala se zjištěním, že jedním z potomků jejích předchůdců je P. Hájek. Tak se diskuse vést nemůže. Jediným jejím výsledkem, pokud bychom přednášku P. Hájka nebrali právem jen jako projev nevzdělanosti a psychopatologie, by mohlo být jen ztížení dialogu mezi věřícími křesťany a racionálními vědci. Dialog možný je, obě magisteria, věda a víra, jak říká S.J. Gould, se navzájem nepřekrývají, není nejmenší důvod k jejich sporům, mohou být dokonce navzájem kompatibilní, jak soudí P. Kurtz, zakladatel skeptického hnutí a sekulárního humanismu. Dnešní znovuvzplanutí konfliktu mezi kreaconisty a biology bylo vyvoláno vznikem Inteligentního designu, jehož bezprostředním cílem není obhájení kreacionistické víry, ale vyvrácení evoluční teorie. Na takový aktivní a agresivně vedený útok ovšem musela vědecká obec odpovědět. V minulých letech se proto objevilo hned několik významných publikací, které evoluční teorii obhajují a ostře se vymezují proti útokům ze strany propagátorů ID. Jmenuji jen několik z nich: Wilson D.S., Hitchens C., Dennett D.C., Dawkins R., Bakalář P.
Na závěr si dovolím jednu kacířskou poznámku: Je Bludný Balvan udělován P. Hájkovi regulérně podle stanov? Vždyť má být laureát oceněn za „matení veřejnosti a blátivé myšlení“. Jenže svým fantasmagorickým a nenávistným výplodem těžko někoho zmate, a blátivé myšlení také nemá, protože zřejmě nemyslí vůbec. Ostatně, to dosvědčuje i to nepřekonatelně nádherné „de javu“.
Přesto je udělení balvanu P. Hájkovi namístě. Takové vystoupení ukazuje jasně, až kam může člověka zavést nenávist a jak nebezpečným faktorem je slepá víra v Boha, která může zastřít rozum i člověku, který stojí v blízkosti vrcholu společnosti. Věřím, že se od jeho projevu budou distancovat i všichni poctiví věřící, kteří si jistě uvědomí, že takové projevy, jakým bylo vstoupení P. Hájka, mohou náboženskou víru jen podrývat a znevěrohodňovat. Věřím, že v příštích diskusích mezi věřícími a evolučními biology bude znít jiný tón.
Jiří Heřt
Miroslav Kutílek
Předseda redakční rady
Dne 20. 4. 2009 se konalo zasedání Centra pro ekonomiku a politiku pod názvem „Darwin a darwinismus“, které moderoval prezident ČR Václav Klaus. Vystoupil na něm pan Petr Hájek, mluvčí prezidenta ČR a zástupce vedoucího Kanceláře presidenta republiky, a pronesl přednášku s názvem „Já z opice nepocházím“
K překvapení všech zúčastněných ostře odmítl evoluční teorii z kreacionistických pozic. Nepoužil však teologický výklad, což by bylo přijatelné, ale snažil se argumentovat nevěcnými, rádoby filozofickými a přírodovědeckými argumenty. Jenže všechny jsou mylné až absurdní. Základní Hájkův omyl je, že před svýma očima vidí darwinismus, jak vypadal v jeho počátcích, a nepochopil, že dnešní evoluční teorie je zcela jiná a že k ní od Darwinovy doby vedla dlouhá cesta přes neodarwinismus 30. let a další etapy až k dnešní otevřené vědecké teorii, přístupné revizím i doplňování.
Projev P. Hájka odsoudila tvrdě už bioložka F. Cvrčková v dopise adresovaném prezidentu republiky, ale příliš se zabývala detaily a zapomněla na to, že při kritice Hájkova projevu měl být především odsouzen způsob jeho argumentace, jeho primárně krajně kreacionistický postoj a obhájena evoluční teorie jako centrální, nezvratně prokázaná biologická teorie. Darwinismus nikdy nebyl radikální ideologií, jak tvrdí Hájek, ale vědeckou hypotézou, která byla úspěšně a všestranně testována a stala se evolučními biology všeobecně akceptovanou teorií, stále rozvíjenou a zdokonalovanou.
Z projevu vyplývá, že P. Hájek nemá potuchy, čím je dnešní evoluční teorie. Ohání se stále termínem darwinismus, který podle něj nemá s Darwinem nic společného. Nikoli, darwinismus i dnešní evoluční biologie zůstane s Darwinem trvale spjatá, protože jeho geniální myšlenka, že se život vyvíjí přirozeným výběrem a nikoli stvořením, a která je podstatou a východiskem evoluční teorie, je nezpochybnitelná.
Že Hájek podstatu evoluční teorie nechápe, ukazují i jeho tři body, ve kterých interpretuje základní myšlenky darwinismu, aby je mohl odmítnout: „1) Všechny živé organismy jsou modifikovaní potomci jednoho společného předka. 2) Základním mechanismem modifikace je přírodní výběr fungující na principu akumulace náhodných odchylek. 3) Neřízené procesy stačí k vysvětlení všech vlastností živých organismů“. Ad 1: Dosavadní vědecké poznatky a zejména srovnávací analýza DNA svědčí o tom, že všechny organismy mají společný, monofyletický původ. Ad 2: Akumulace náhodných odchylek není mechanismem přírodního výběru, ale příčinou variability organismů. Přírodní výběr funguje na principu vyřazení jedinců, kteří neobstojí v životní soutěži. Ad 3: Tento bod nemá s evoluční teorií nic společního. Vlastnosti organizmů jsou dokonale řízeny genomem v součinnosti s epigenetickými faktory. O řízení Bohem lze jen nekonečně spekulovat.
Ale ke konkrétním výrokům: Už jeho první věta je absurdní. V době, kdy se každým rokem objevují další a další paleontologické nálezy koster antropoidních opic a hominidů, které naznačují, jak probíhal vývoj našich předků, je absurdní tvrdit, že nejsme součástí plynulého vývoje organismů od prvních mikrobů k dnešnímu širokému stromu milionů různých druhů. Že v této posloupnosti byly na předposledním stupni opice podobné dnešním, je nesporné. Snaha vyvrátit existenci evoluce poukazem na Boha s tím, že jeho existence je absolutním nevyvratitelným důkazem, je naivní. Jistěže je tvrzení, že Bůh existuje nevyvratitelné, ale na druhé straně nedokazatelné.
Snad je dobré upozornit i na věcné nesmysly. Prvky eugeniky sice byly součástí základů nacismu, ale dávno byly všemi biology odmítnuty a v dnešní evoluční teorii nejsou ani stopy po nějakých eugenických snahách. A tvrzení, že v darwinismu pramenil i systém sovětský, je protismyslné už proto, že maxisticko-engelsovská filosofie odmítala základní principy neodarwinismu a trvala na dominantními vlivu zevních, nikoli dědičných faktorů. Právě sovětská biologie měla k darwinismu negativní postoj.
Nesmyslný je i názor, že Darwinovo jméno se stalo „akademickým kladivem proti křesťanské civilizaci“. Hájek nechápe, že evoluční teorie je vědeckou teorií a že se tedy v nejmenším nedotýká křesťanství a existence Boha. Věda skromně přiznává, že se její kompetence vztahují jen na materiál svět a že se duchovním světem, tedy i existencí či neexistencí Boha a křesťanstvím nezabývá.
Za zmínku stojí i Hájkův výrok: (darwinismus).. “slepě a hluše opakuje četné nesmysly a exaktními důkazy překonané evolucionistické mantry, jako nedotknutelná tabu“. Nikoli, jde o evidentní lež. Dnešní evoluční teorie, která z darwinismu vychází, je neuvěřitelně živou a stále s vyvíjející disciplínou, ve které se objevují nejen nové poznatky, ale i nové hypotézy, které jsou v bouřlivých diskusích i terénních výzkumech testovány. Ostatně, Hájek neuvádí ani jedinou evolucionistickou „mantru“ jako doklad svého tvrzení.
Hloupý je i jeho výrok, že „Darwin sám byl v průběhu let postaven před řadu problémů, s nimiž se jeho teorie neuměla vyrovnat – a neumí dodnes, dodávám“. Samozřejmě že Darwin byl postaven před problémy. Hlavním z nich byl, že neuměl a ani tehdy nemohl vysvětlit variabilitu organismů. DNA a mutace byly objeveny daleko později. Ale právě to, že genetika, paleontologie, srovnávací anatomie i embryologie, původně zcela nezávislé disciplíny, Darwinovu hypotézu potvrdily a splynuly s ní v jednotný konsistentní systém, to je právě důkazem platnosti Darwinovy hypotézy.
Úžasnou Hájkovu povrchnost demonstruje i jeho odvolávání se na princip nezjednodušitelné složitosti, vymyšlený biochemikem Behem. Ten není žádným validním argumentem proti evoluční teorii, ale jen nádherně znějící, snadno vyvratitelnou zbraní dnešních ID kreacionistů. Hájek nepochopil, že Darwin si problém evoluce oka položil jen jako otázku, kterou pak zodpověděl nejen teoreticky, ale i věcnými argumenty.
Úsměvná je i Hájkova kritika „pamět evoluce“, zejména popis posloupnosti evoluce, který přičítá „naprosté většině lidstva“, totiž že lidské tělo v embryonálním období, „počínaje rýhováním vajíčka je postupně podobno rybě, pak obojživelníku, plazu a ptáku – až konečně se z něj stane člověk“. Většina lidstva ovšem dávno ví už ze základní školy, že ptáci do vývojové řady člověka nepatří. To neví jen naprostá menšina, ke které zřejmě P. Hájek patří.
I ostatní Hájkovy „argumenty“ lze snadno vyvrátit. Člověk skutečně v embryonálním období prochází stadii, která evoluci v náznaku rekapitulují. Ale že Haeckelovy obrázky jsou jen uměleckým vyjádřením platného schématu, Hájek nepochopil. Stejně tak kambrijský „biologický velký třesk“ vůbec nebyl vteřinovým fenoménem, ale trval miliony let a lze jej racionálně dobře vysvětlit.
Kdyby si P. Hájek pročetl alespoň jednu stručnou učebnici evoluční biologie, nemohl by produkovat takové nesmysly, urážející každého biologa.
Za zmínku stojí i další perla: „Kdybychom byli evolučně poučitelní, museli bychom rázně odmítnout třeba genetické inženýrství. Tato nebezpečná a slepá cesta, přímá linie pokušení v darwinistickém paradigmatu......“ Nechápu sice, proč k odmítnutí genetického inženýrství vede evoluční a nikoli třeba theologické poučení, nicméně je pozoruhodné, že Hájek pléduje pro to, aby lidstvo v budoucnosti nemělo dostatek potravin, aby medicína nemohla vyléčit a zbavit utrpení miliony lidí, trpících genetickou poruchou nebo aby nemohla těmto chorobám předejít. Nevím, zda je to právě křesťanský postoj.
A naprostou lží je i tvrzení, že se děti v USA nesmějí učit o Bohu. Mohou, existují přece privátní náboženské školy a o Bohu se mohou učit i na státních školách v hodinách náboženství jako ve volitelném předmětu, ovšem nikoli v hodinách přírodovědy. A to, že v USA došlo k odluce státu a církve, není potlačením demokracie, ale právě jejím výrazem.
Nepřijatelný je i tón Hájkovy přednášky. Z emotivních slov „ničivé paradigma“, „jedovatý motor, jehož mystifikační síla“, „takzvaný vědecký darwinismus“, „explicitní spiknutí“, „sociální manipulace“, „užiteční idioti““ aj. čiší zloba a nenávist, což je sice použitelné v předvolební agitce, ale ne v přednášce na seriózně plánované konferenci. A mám dojem, že se to příčí křesťanskému způsobu uvažování a jednání.
Hájek horuje pro svobodu a názorovou pluralitu. To je ovšem u nás a ve všech demokratických zemích zajištěno ústavou. Kromě toho idea názorové plurality je dnešní postmoderní společností přijímána jako samozřejmost. Já se spíše obávám, že kdyby P. Hájek a lidé jemu podobní měli dostatečnou moc, že bychom, pokud soudíme podle jeho projevu v této přednášce, mohli na svobodu a demokracii rychle zapomenout. Nedivil bych se, kdyby každý evoluční biolog skončil v rukou inkvizitorů a možná na hranici.
Projev P. Hájka neměl se seriózní, objektivní přednáškou nic společného. Byl to nesmyslný a nenávistný pamflet, který se musí dotknout každého slušného člověka. Ostatně i opice. Při své inteligenci by se jen těžko smiřovala se zjištěním, že jedním z potomků jejích předchůdců je P. Hájek. Tak se diskuse vést nemůže. Jediným jejím výsledkem, pokud bychom přednášku P. Hájka nebrali právem jen jako projev nevzdělanosti a psychopatologie, by mohlo být jen ztížení dialogu mezi věřícími křesťany a racionálními vědci. Dialog možný je, obě magisteria, věda a víra, jak říká S.J. Gould, se navzájem nepřekrývají, není nejmenší důvod k jejich sporům, mohou být dokonce navzájem kompatibilní, jak soudí P. Kurtz, zakladatel skeptického hnutí a sekulárního humanismu. Dnešní znovuvzplanutí konfliktu mezi kreaconisty a biology bylo vyvoláno vznikem Inteligentního designu, jehož bezprostředním cílem není obhájení kreacionistické víry, ale vyvrácení evoluční teorie. Na takový aktivní a agresivně vedený útok ovšem musela vědecká obec odpovědět. V minulých letech se proto objevilo hned několik významných publikací, které evoluční teorii obhajují a ostře se vymezují proti útokům ze strany propagátorů ID. Jmenuji jen několik z nich: Wilson D.S., Hitchens C., Dennett D.C., Dawkins R., Bakalář P.
Na závěr si dovolím jednu kacířskou poznámku: Je Bludný Balvan udělován P. Hájkovi regulérně podle stanov? Vždyť má být laureát oceněn za „matení veřejnosti a blátivé myšlení“. Jenže svým fantasmagorickým a nenávistným výplodem těžko někoho zmate, a blátivé myšlení také nemá, protože zřejmě nemyslí vůbec. Ostatně, to dosvědčuje i to nepřekonatelně nádherné „de javu“.
Přesto je udělení balvanu P. Hájkovi namístě. Takové vystoupení ukazuje jasně, až kam může člověka zavést nenávist a jak nebezpečným faktorem je slepá víra v Boha, která může zastřít rozum i člověku, který stojí v blízkosti vrcholu společnosti. Věřím, že se od jeho projevu budou distancovat i všichni poctiví věřící, kteří si jistě uvědomí, že takové projevy, jakým bylo vstoupení P. Hájka, mohou náboženskou víru jen podrývat a znevěrohodňovat. Věřím, že v příštích diskusích mezi věřícími a evolučními biology bude znít jiný tón.
Jiří Heřt