Stříbrný Bludný balvan 2012 v kategorii jednotlivců - Dr. George Egely

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků SISYFOS
oznamuje, že v kategorii jednotlivců za rok 2012 získává
stříbrný Bludný balvan

Dr. George Egely
za mimořádné úspěchy v matení české veřejnosti v oblasti fyziky

Maďarský fyzik George Egely má za sebou úspěšnou bludnou kariéru. Z jeho velkých vynálezů zmíníme dva. Prvním je tzv. Egelyho kolečko (Egely Wheel), což je lehké plastové kolečko s ostrými hroty na obvodu, uložené na volném ložisku, které se při přiložení ruky roztočí. Dle pana Egelyho nelze rotaci kolečka vysvětlit působením známých fyzikálních sil, a tak je jediným možným vysvětlením jeho pohybu existence dlouho hledané síly čchi či psi nebo prany, vlastní jen živým tvorům nebo snad jen člověku. Egelyho kolečko dokonce umožňuje tuto sílu měřit podle frekvence otáčení a srovnávat tak životní sílu jednotlivých osob. Naneštěstí pro esoterický svět ale Egelymu uniklo, že jeho kolečko je ve skutečnosti jednoduchý tepelný stroj, který využívá rozdílu mezi teplotou ruky a teplotou okolí ke konání mechanické práce, přesně podle pravidel termodynamiky (viz článek a viz doprovodné video na webu Sisyfa a též ve Zpravodaji SISYFOS 4/2012).

Když 20.4.2012 navštívil George Egely Prahu, aby přednesl svůj referát na esoterické výstavě BIOSTYL, o kolečku nemluvil. To se na výstavě sice prodávalo, ale Egely se věnoval hlavně svému druhému objevu: studené jaderné fúzi, tedy spojování atomových jader při nízké teplotě. Záznam z vystoupení na výstavě i z následného vystoupení v divadle Kampa za účasti dřívějšího laureáta Jaroslava Duška lze snadno dohledat na portálu Youtube. Egely předvedl, že umí spojit jádra uhlíku na jádra železa: do mikrovlnné trouby vložil křemennou trubku, do které vložil uhelný prach a kousek tuhy. Asi po třech minutách chodu mikrovlnky pak magnetem ověřil, že prach v křemenné trubce je magnetický. Jelikož původní uhelný prach na magnet nereagoval, šlo podle Egelyho o důkaz jaderné transmutace uhlíku na železo. Vyřešení energetické krize tímto objevem bohužel narušuje podstatný fakt, který G. Egely nechal bez povšimnutí: do některých tuh se totiž přidává nezanedbatelné množství železa. Část obsahu křemenné trubky byla tedy magnetická již před experimentem.

Způsob provedení experimentu a jeho interpretace jistě není možné obhájit před odborným publikem. Egely však předváděl pokus publiku, které nejen nemělo dostatečné fyzikální vzdělání, aby pochopilo absurdnost jeho tvrzení, ale které mělo z velké části velmi negativní poměr k vědě. Pokud ale nesmysly vycházejí z úst a pera člověka, který má vysokoškolské vzdělání, absolvoval stáž v USA a je prohlašován za jaderného fyzika a „odborníka na volnou energii“, podlehnou jeho tvrzením často i kritičtější lidé. Udělení Bludného balvanu vysokoškolsky vzdělanému šiřiteli bludů je proto zvláště odůvodněné.

Na závěr jsme si nechali poznatek, který podle našeho názoru ukazuje, že Egelyho studená fúze dokonce ani není jeho originální myšlenkou. Egely totiž není první výzkumník, který se zabýval jadernou fúzí uhlíku. Např. francouzský vynálezce Corentin Louis Kervran (1901-1983) již dávno před Egelym objevil, že studenou fúzi jader uhlíku na jádra vápníku umí udělat slepice ve svém žaludku. Kervran krmil slepici bezvápníkovou dietou, a slepice přesto snášela vejce obalená vápennou skořápkou. Zde by mohl Egely argumentovat, že u jeho nápadu je výsledným produktem železo a nejedná se tedy o plagiátorství, ale s takovou obhajobou neobstojí před svým druhým předchůdcem, Petrem Bezručem (1867-1958). Připomeňme si první sloku jeho básně Ostrava: /Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem / sto roků kopal jsem uhlí, / za sto let v rameni bezmasém / svaly mi v železo ztuhly /.

Jelikož svaly jako každý živý organismus obsahují velké množství uhlíku, zdá se, že Egelyho jaderná transmutace uhlíku na železo je nejen zcela nesmyslná, ale je ve skutečnosti zavrženíhodným plagiátem.

Patnácté předávání Bludných balvanů 2012 - fotogalerie