RNDr. Jiří Grygar, CSc.: Petabytová astronomie
Astronomie jako archivní věda vyžaduje natrvalo zachovat údaje o každém astronomickém pozorování, neboť čas se nedá vrátit. Vynálezy dalekohledu a mikroskopu, zavedení fotografie a spektroskopie podstatně zvýšilo požadavky na rozsah hvězdných map a katalogů, které už v polovině XX. stol. obsahovaly terabyty dat, jak ukazuje jejich digitalizace. Nová pozemní i kosmická - nyní již téměř výhradně digitální - měření vedou k objemům dat řádu petabytů.
Pokroky výpočetní techniky spouštějí éru synoptické astronomie, které neuniknou ani krátkodobé a vzácné jevy. Podobně se rozšiřují možnosti počítačových simulací složitých dějů při výbuších supernov, splývání černých děr i utváření kosmické pavučiny charakterizující stavbu a vývoj galaxií i velkorozměrovou strukturu vesmíru.
20. 5. 2015 v 19h, vstup volný
sál Moravské zemské knihovny, Kounicova 65a, Brno
Astronomie jako archivní věda vyžaduje natrvalo zachovat údaje o každém astronomickém pozorování, neboť čas se nedá vrátit. Vynálezy dalekohledu a mikroskopu, zavedení fotografie a spektroskopie podstatně zvýšilo požadavky na rozsah hvězdných map a katalogů, které už v polovině XX. stol. obsahovaly terabyty dat, jak ukazuje jejich digitalizace. Nová pozemní i kosmická - nyní již téměř výhradně digitální - měření vedou k objemům dat řádu petabytů.
Pokroky výpočetní techniky spouštějí éru synoptické astronomie, které neuniknou ani krátkodobé a vzácné jevy. Podobně se rozšiřují možnosti počítačových simulací složitých dějů při výbuších supernov, splývání černých děr i utváření kosmické pavučiny charakterizující stavbu a vývoj galaxií i velkorozměrovou strukturu vesmíru.
20. 5. 2015 v 19h, vstup volný
sál Moravské zemské knihovny, Kounicova 65a, Brno