Přehledová tabulka
Úvod k Přehledu výsledků verze 26 (4/2020)
Skeptické organizace vyzývají osoby s údajnými paranormálními schopnostmi, aby je prokázaly ve vědecky řízených testech. Některé testy jsou těžko proveditelné, např. jde-li o jevy vzdálené v čase či prostoru anebo vyžadují-li těžko dosažitelné rekvizity. Avšak řadu testů „informačního typu“ lze relativně snadno navrhnout i uskutečnit. Dosud se podařilo získat informace o provedených experimentech od různých týmů – viz reference na konci. Tyto testy definují malou pravděpodobnost, že testant uspěje náhodou - aniž tu schopnost má. Sisyfos žádá pro testy pravděpodobnost menší než 1:1000, tedy obtížnost testu D>= 1000, GWUP požaduje D>= 10 000, ale C. French povolil v testu CF1 I jen D = 115.
Konkrétní testy bývají velmi rozmanité, vždy vytvořené spolu s testantem. O testu musí být uzavřena právní smlouva. Dvojitě zaslepený test bývá řízen komisí ustanovenou ve smlouvě -v ní mohou být také zástupci testanta.
Tabulka 1 (viz Souhrn) ukazuje typy testů známých experimentů.
Test probíhá v K kolech, v nichž testant určuje skrytý objekt či jeho stav z N možných. Objekt může být i živý. Objekty či stavy může podle dohody testant znát anebo neznat. Odpověď testanta v každém kole musí být jednoznačná. Dosáhne-li celkový počet správných odpovědí A dohodnutého limitu L, tj. A>= L, pak v testu uspěl.
N, K, L jsou dohodnutá celá čísla splňující zvolenou úroveň obtížnosti testu D.
Výsledky různých typů testů nelze však přímo porovnávat. Například: Je lepší pan Bradley s N = 2, K = 30, L = 25, A = 19 či pan Hein s N = 12, K = 15, L = 6, A = 2 ? To řeší zde metrika založená na informačním deficitu (měřeného v bitech) - tedy na míře informace, kterou testant nedočerpal z neznámých senzorů či ezoterických zdrojů. A to umožňuje jednotný pohled na paranormální testy různých typů a zejména na měřitelný výkon testantů různými způsoby, různými týmy i v různých zemích.
Z deficitu se vypočte debakl, tj. kolikrát by se musel testovaný zlepšit, aby v testu uspěl. Tak lze vytvořit souhrnnou výsledkovou tabulku pro všechny testované osoby.
Pro hrubý odhad zdatnosti testantů je uvedena obdoba sportovní kvalifikace: 3. 2. 1. … až ULTRA liga dle obtížnosti D =1 000, 10 000, 100 000 … až miliarda.
Každý typ testu má svůj medián M, tj. střední hodnotu výsledků při zcela náhodných odpovědích. Ten, kdo nepřesáhl medián, tj. A<= M, by uspěl nejspíš lépe, kdyby si házel mincí či kostkou.
Tab.2 Souhrnu uvádí výsledky jen těch testantů, kteří medián překročili.
Dosud jediný testant splnil limit L a dokonce přesáhl o dva body – B. Maurer v testu GWUP. Odmítl však podstoupit druhou fázi, tj. zopakovat test, čímž nesplnil smlouvu.
1) GWUP – GesellschaftzurwissenschaftlichenUntersuchung von Parawissenschaften e. V., https://www.gwup.org/
2) Sisyfos – Český klub skeptiků, http://www.sisyfos.cz
3) Žádná věda http://zadnaveda.cz
4) HoudiniPrize http://houdiniprize.org (Rusko)
5) Idependent Investigations Group http://iighq.org/index.php/challenge (USA)
6) http://undeceivingourselves.org/S-grea.htm
7) http://www.zetetique.fr/experimental-protocol-dowsing-english-version
8) Aust, N: Die Homoopathie-Challenge der GWUP: Erste Ergebnisse, Skeptiker 1/2020, p.31-36
Reálné případy testů
Pan S. Bradley se holedbal, že rozezná květiny od kamenů skrytých v krabicích. Smlouva tedy zněla: obsah buď/anebo tedy N = 2, počet krabic K = 30, limit L = 25 - připouští se tedy chybovost 20%. Správně odpověděl A = 19, což stačí jen na 6. ligu a přesáhl medián M = 15,5 – viz ID = PV1.
Pan M. Hein říkal, že pozná, na které číslo ukazuje ručička vzdálených, skrytých hodin. Smlouva stanovila parametry: N = 12, počet kol K = 15, limit L = 6. Vzdálení experimentátoři v dohodnutých intervalech ručičku náhodně nastavovali. Správně odpověděl A = 2 při M = 1,62 – viz ID = PV4.
Pan G. Gabrisch v GWUP určoval, kterým jedním z deseti drátů právě teče proud. Tehdy smluveno: N = 10, K = 13, limit L = 7. S výsledkem A = 4, postoupil do 5. ligy při M = 1,67 – viz ID = GW10.
Pan Groger v GWUP testu: N = 2, K = 50, L = 40 s M = 25,50 je jediný testant, který test opakoval. Poprvé dosáhl A = 34 ( 4. liga ), ale podruhé dosáhl jen A = 22 ( pod mediánem). Průměr činí A = 28, což je sice nad mediánem, avšak v průměru nestačí ani na 5. ligu – viz ID = GW2.
Pan B. Textor je proutkař a zatím nejlepší neúspěšný v naší kolekci. Sjednal s GWUP takovýto test: N =2, K = 50, L = 40 s M = 25,50. Dosáhl A = 36 a se stal superhvězdou 4. ligy – viz ID = GW2. Avšak s deficitem = 6,77 a debaklem = 109, s obtížností D = 83813, jež je vhodná pro testy 2. ligy. Kdyby si pan Textor sjednal lehčí Sisyfův test ID = PV1 a zlepšil by se o 30%, vstoupil by do 3.ligy, získal by již v první fázi 10 000 Kč a mohl by podstoupit náročnější test druhé fáze.
Paní B. Žumatova(Houdini Prize) je kazašská jasnovidka, která podstoupila test s parametry: N = 10, K = 4, L = 3 při D = 270, M = 1,36 a S = 2 (při druhé chybě je test ukončen). Ona i další testant pan N. Zagorujko pochybili hned ve dvou prvních kolech, tedy dosáhli jen A = 0.
Měli najít jeden objekt (bankovku resp. plech) v jedné z deseti krabiček. Viz ID = HP1.
Paní M. Grečišnikova (Houdini Prize) je ruská jasnovidka, jež podstoupila konektivní test: N = 12, K = 12, L = 6 při M = 1,36 a D = 1682. Dosáhla A = 2, tj. těsně nad mediánem a tudíž byla zapsána do Tabulky 2 s deficitem= 8.80 a debaklem= 445 a kvalifikovala se do 6. ligy. Cílem testu byla identifikace alespoň šesti ze dvanácti různých osob podle náhodné sekvence jejich zakrytých fotek. Další dvě jasnovidky O. Elčaninova a I. Bondar selhaly s A=1 resp. A=0 pod mediánem. V jiném konektivním testu (avšak s týmiž parametry) měly vrátit dvanácti osobám jejich vlastní legitimace. Pan V. Sobolev a paní J. Voronova také selhali s A = 1 resp. A = 0. Viz ID = HP3.
Pan A. Rjazanova paní I. Mardar (Houdini Prize) byli testováni v ukrajinské TV/STB šou v testu s parametry N = 5, K = 10, L = 7 při D = 1157 a M = 2,41. Jejich úkolem bylo zjistit pozici jediného muže mezi čtyřmi ženami. Oba selhali: pan Rjazanov s A = 1, deficitem = 10.01 bitů a debaklem = 1033 a paní Mardar s A = 0 ještě hůře. Viz ID = HP4.
Paní A. Ikonen (IIG v USA) určovala, které jedné osobě ze tří šestic chybí levá či pravá ledvina. Tedy: N = 12, K = 3, L = 3 při D = 1728 a M = 0,65.Dosáhla A = 1, překročila medián a tím se kvalifikovala do 6. ligy. Viz ID = IIG1.
Pan J. Rainbow (GB) – elektroproutkař hádal, zda proud teče odporem. Tedy: N = 2, K = 20, L = 16 při D = 169 a M = 10,5. S výsledkem A = 13 a zaujal pěkné 3. místo v 6-té lize. Viz ID = JR1.
Testant K. F. v testu HB #106 hádal barvy (červená či černá) 104 karet jemu náhodně předkládaných. Parametry testu byly N = 2, K = 104, L = 77, M = 52,5, D = 2061487 s výsledkem A = 55. Tím se zařadil do 6-té ligy – viz Tab. 2. (Třetí liga požaduje alespoň A = 69.)
Paní G. (E.) Teissier (známá věštkyně) předpověděla 169 různých lokací silných zemětřesení v následujících třech letech, tj. K = 1096 dní, N = 2 ne/nastane. Pak nastalo na Zemi 196 zemětřesení. Správně určila A = 33 lokací, což zní dobře. Avšak H. Broch zjistil, že takový výsledek má 7.1% pravděpodobnost pří náhodě – see http://www.unice.fr/zetetique/polycop_methodo.pdf pp. 29-30. Sice nebyl stanoven žádný limit, avšak A = 33 klasifikuje věštkyni do 6-té ligy. ID = HB. (Např. třetí liga požaduje A = 46, což znamená deficit= 8,25 bitu a tudíž debakl= 305.)
Testant M* ‘A’ převedl telepatický přenos 4-místného čísla v testu s parametry: N = 10000, K = 5, L = 2 při D = 10 002 000 (úžasné!) a M = 0,5. Tedy pravděpodobnost výsledku pro A = 0 je 0,9995, pro A = 1 je 0,0005, pro A = 2 je 0,0000001. To je extrémní pro předběžný test – odpovídá SUPER lize! Nedivu, že výsledek testu byl A = 0. Zjevně tento test byl chybně naplánován (ID = HM/A).
Konektivní testy (ruský ID = HP2 a anglický ID = CF2) jsou strukturálně shodné, tj. mají i shodné parametry N = 10, K = 10, L = 5 při D = 273 a M = 1.36. Všechny dámy T. Ikaeva, Z. Dmitruk a P. Putt dosáhly výsledku pouze A = 0, jehož pravděpodobnost je 36% a tak zůstaly pod mediánem.
Pan B. Maurer (DE) – je kouzelník údajně citlivý na statické magnety. Smluvně byl dojednán tento test: do jedné z deseti papírových krabic byl náhodně vložen silný magnet – tedy: N = 10, počet takových postupných kol byl třináct tedy: K = 13 a limit úspěchu byl stanoven L = 7. Z toho vychází obtížnost náhodného úspěchu D = 10072. Avšak on dokázal, aniž se krabic dotýkal, správně nalézt devět magnetů, tedy: A = 9 čili dosáhl obtížnosti D = 2038302 - neboli předvedl výkon 2000x lepší než byl limit. K vyplacení prémie 10000 EUR však smlouva vyžaduje, aby experiment zopakoval v nějakém dohledném termínu a uspěl s alespoň s původním limitem, tj. L = 7. Pan Maurer, ačkoli byl k tomu organizátory z GWUP vyzýván, odmítl podstoupit opakování testu. Nedivu, že následkem neočekávaného postoje p. Maurera, vzniklo podezření, že užil skrytý miniaturní magnetometr kdesi v šatstvu či na/v těle. Takové magnetometry zvící 2 x 1 cm již nabízejí „Potřeby pro kouzelníky“. Komisaři GWUP nejspíš podcenili osobní prohlídku testanta. Pokud by např. magnetometr požil (tak jako narkopašeráci) byl by zapotřebí rentgenový snímek či projímadlo. Holt poučení napříště.
MUDr. T. Yannacopoulos je zatím jediný kdo podstoupil GWUP Challenge test, který se týká homeopatie a spočívá v určení tří homeopatik po jednom náhodně vložených do dvanácti lékovek přičemž limit úspěchu byl stanoven na jedenáct. Tedy: N = 3, K = 12, L = 11 z čehož plyne obtížnost D = 21258 a medián M = 4.45. Testant sdělil, že indikoval homeopatika tak, že lékovky přikládal k ušním akupunkturním bodům vybraných pacientů a sledoval jejich puls. Uspěl jen v A = 8 případech, což odpovídá obtížnosti pouhých D = 53 s debaklem = 399 stanul v čele 5. ligy.
