Humanismus je obecný termín pro nejrůznější směry, které se věnují lidským problémům. Humanistické směry existovaly v antice, rozšířené byla renesanční humanistické hnutí a z moderních směrů jsou nejdůležitějšími humanismus náboženský a sekulární. Tento poslední směr, humanismus sekulární, světský humanismus, je filosofií a programem hnutí, které vzniklo už v 19. století (free-thinkers v Anglii, Freidenkertum v Německu) a které sdružuje osoby, které se nehlásí k žádnému náboženství nebo církvi. Hájí svobodu myšlení a svědomí, svobodu přesvědčení a vyznání, prosazují odluku církve od státu a celosvětovou humanistickou etiku. Humanisté se dnes sdružují do Mezinárodní humanistické a etické unie (IHEU). Silnou pozici má toto hnutí v USA pod názvem „Free Inquiry“. Jeho vůdčí osobností je filosof prof. Paul Kurtz, který je také zakladatelem nového skepticismu a předsedou celosvětové organizace CSICOP. Podobně orientovanou, sekulárně humanistickou společností je česká „Volná myšlenka“. Její tradice sahá do konce 19. století, ale v současné české společnosti je její aktivita minimální. Naproti tomu sílí sekulární hnutí na Slovensku, kde byla v r.1990 založena organizace Prometheus, která již vydala řadu zajímavých knižních titulů a vydává měsíčník „Zošity humanistov“.
Hodnocení: Sekulární humanisté zpravidla nevystupují aktivně proti náboženské víře a církvím, jsou to organizace proklamativně tolerantní, demokratické, hlásající na prvním místě humanistickou etiku. Podle jejich názoru není, resp. nemusí být morálka podmíněna náboženským přesvědčením (např. názor našeho T.G. Masaryka). Současné zvýšení zájmu o humanistické myšlenky na Slovensku je zřejmě vyvoláno sílícím vlivem katolické církve ve státě a obavami z oslabení demokracie a nekonfesního charakteru státu. Zdá se, že tento církevní tlak vyvolává reciproční odezvu v řadách slovenských i českých humanistů a nelze vyloučit i možnost vážnější konfrontace. Skeptické hnutí se s humanistickými ideály ztotožňuje, ale na rozdíl od humanismu nemá k náboženské víře a náboženským organizacím vyhraněný postoj. Převažuje přesvědčení, že jde o dvě nezávislé sféry, které mohou koexistovat.
Odkazy: Battěk R.: Sdělení o lidském údělu. Sekulárně humanistické pojetí. Zpravodaj SISYFOS 7, 4/2001
Zlatník Č.: Aktivita slovenských humanistů. Zpravodaj SISYFOS 11, 4/2005
Hodnocení: Sekulární humanisté zpravidla nevystupují aktivně proti náboženské víře a církvím, jsou to organizace proklamativně tolerantní, demokratické, hlásající na prvním místě humanistickou etiku. Podle jejich názoru není, resp. nemusí být morálka podmíněna náboženským přesvědčením (např. názor našeho T.G. Masaryka). Současné zvýšení zájmu o humanistické myšlenky na Slovensku je zřejmě vyvoláno sílícím vlivem katolické církve ve státě a obavami z oslabení demokracie a nekonfesního charakteru státu. Zdá se, že tento církevní tlak vyvolává reciproční odezvu v řadách slovenských i českých humanistů a nelze vyloučit i možnost vážnější konfrontace. Skeptické hnutí se s humanistickými ideály ztotožňuje, ale na rozdíl od humanismu nemá k náboženské víře a náboženským organizacím vyhraněný postoj. Převažuje přesvědčení, že jde o dvě nezávislé sféry, které mohou koexistovat.
Odkazy: Battěk R.: Sdělení o lidském údělu. Sekulárně humanistické pojetí. Zpravodaj SISYFOS 7, 4/2001
Zlatník Č.: Aktivita slovenských humanistů. Zpravodaj SISYFOS 11, 4/2005