(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“

Před měsícem jsme si postěžovali, že většina oslovených orgánů na naši výzvu České lékařské komoře (ČLK) k vyslovení jasného stanoviska k metodám alternativní medicíny (AM) neodpověděla. Komentovali jsme jen „zajímavé“ odpovědi děkana 1. lékařské fakulty UK v Praze a Ministerstva zdravotnictví. Postrádali jsme to hlavní – odpověď ČLK. Nakonec se přece jen objevila, jenže nejprve v médiích. Teprve po několika dnech nám Vědecká rada ČLK zaslala své stanovisko, a to bez jakéhokoli komentáře. Vyjádření ČLK nás bohužel zklamalo. Místo vypracování seriózního aktuálního stanoviska a bez vyžádání názoru své vlastní Komise pro zkoumání metod AM použila vědecká rada ČLK několik let staré a jen trochu oprášené vyjádření prof. Pavla Klenera k používání některých těchto metod v onkologii, a tak také své stanovisko nazvala: „Stanovisko vědecké rady ČLK k neověřeným léčitelským postupům v onkologii“.

Jednoznačně negativní názory prof. Klenera na možnou účinnost homeopatie, magnetoterapie, psychotroniky a jiných zcela nesmyslných a prokazatelně specificky neúčinných metod zřejmě platí jen pro léčení nádorů, kdežto ve všech ostatních oblastech medicíny pokládá ČLK komora tyto metody zřejmě za účinné, nebo je není schopna posoudit. Jak je to vše možné, jak si máme vysvětlit jednání ČLK? Vždyť jedněmi ústy tvrdí vědecká rada, že lékaři musí postupovat podle EBM a týmiž ústy schizofrenně trvá na svém starém stanovisku, že „homeopatie je léčebná metoda, kterou může používat každý, kdo má oprávnění léčit“.

Ale svůj postoj nevyjádřila jenom komora. Ještě zajímavější je přístup médií. V řadě deníků i jiných médiích se v minulých dnech objevily téměř stejně laděné články, velebící ČLK, že změnila své stanovisko a že se pozitivně vyjádřila k účinnosti a používání léčitelských metod AM. Snad nejaktivnější byly Lidové noviny a zejména Mladá fronta Dnes, která alternativní medicíně a stanovisku ČLK k ní věnovala dokonce sérii 7 článků (M. Svobodová aj.: Akupunktura: zabírá na bolesti svalů, kloubů, ale i hlavy. MF DNES/Zdraví 2.3.2012. – L. Petrášová: Nebojte se alternativní medicíny. Jaro 2012. – M. Binarová: Ctitelé alternativ se aspoň o zdraví zajímají a investují do něj. MF DNES 21.2.2012. – M. Svobodová aj.: Lékařská komora vzala na milost alternativní metody. MF DNES/Zdraví 17.2.2012. – T. Lajkep: Co akupunktura? Klasická medicína uznává logiku a zkušenost. MF Dnes 9. února 2012. – L. Petrášová: Lékaři se snaží určit, co je šarlatánství a co ne. Přiloží pět drátků a máte rozbor krve, přístroj se nemýlil. Akupunktura: od šarlatánství do nemocnice. MF DNES 8. února 2012. – L. Petrášová: Lékaři připustili vědecký základ akupunktury, medicínu ale nenahradí. iDNES 8.2.2012.). .Proč došlo k této explozivní dezinformaci a naprostému obrácení jasně negativního stanoviska komory k účinnosti těchto metod (ovšem pouze v onkologii!), nevíme. Pozoruhodné je však to, že se proti takovému zkreslení svého stanoviska k AM lékařská komora neohradila. Chtěli jsme se ozvat sami, pan prof. Ivan Blecha a také já jsme napsali tři krátké články pro Mladou frontu a pro Lidové noviny, reagující na hrubě zkreslené informace uveřejněné na jejich stránkách. Redakce nám sice mile poděkovaly za zaslané příspěvky, ale s politováním nám sdělily, že.....atd. atd. Nezbývá nám než předložit veřejnosti naše názory na přístup našich médií alespoň na této naší webové stránce. Viz přílohu k tomuto článku. Proč novináři téměř unisono stanovisko komory překroutili? Opět zbývají jen spekulace.

Chceme věřit, že hlavní příčinou nejsou ekonomické vlivy, ale že jde spíše o rozvrácení důvěry ve vědu jako takovou a postupné likvidování elementárních přírodovědných znalostí ve společnosti.. O naprosté bezradnosti při posuzování a řešení i zcela jasných problémů svědčí i reakce na současnou akci výrobců jednoho šarlatánského přístroje, neinvazivního analyzátoru krve firem Quantum medical Institut i Aditus vitae, o kterém jsme už na tomto místě nedávno referovali. V řadě tiskovin a v minulých dnech, 4. a 5. března, i ve zprávách ČT 1 a druhý den i na ČT 24 se objevily rozsáhlé propagační relace o tomto přístroji. Firma QMI se zřejmě razantně pustila do jeho prosazení v našem zdravotnictví. Najala si i smluvní mediální agenturu, a současné články v tisku i televizní reportáže vyjadřující se pozitivně o přístroji jsou asi iniciovány nebo i připraveny touto agenturou  nebo samotnými výrobci a uživateli této metody. Snad nejzávažnější byl pořad na ČT 24 pod názvem "Odběr krve bez krve“, kde vystupoval především výkonný sekretář  VR ČLK, MUDr. Pavel Kubíček. Podle jeho vyjádření ČLK přístroj primárně nezavrhuje, jen vyzvala ty, kteří se tím zabývají, aby si zaplatili klinickou studii, která by účinnost prokázala. Podle Kubíčka může sice jít právě tak o podvod jako o epochální vynález, ale zatím se podle jeho vyjádření zdá, že to funguje, i když princip je zatím neznámý. Komora nemá námitek proti používání přístroje, ale zatím jen v rámci poradenství. Kubíček uvažuje i o tom, že přístroj, pokud se osvědčí, by mohl být standardní součástí vybavení nemocnic. Sama komora nebude kontrolní studii o účinnosti přístroje organizovat. Ve stejném smyslu se vyjádřil i prezident komory MUDr. Milan Kubek: "....aby to bylo opravdu prokázané, chtělo by to velkou srovnávací studii a to je drahé".

Z těchto vyjádření je zřejmé, že nikdo z představitelů ČLK nedokáže nebo nechce využít znalosti z fyziky a biochemie a říci jasně: Princip přístroje je rozporu s vědeckými poznatky a zákony a fungovat nemůže. Místo toho doporučují, aby ověření provedli výrobci nebo propagátoři této metody. Větší nesmysl si nelze představit. Víme přece, jak je to s výsledky studií o homeopatii, prováděné samotnými homeopaty. Výsledky jsou většinou pozitivní. Podobně v oblasti akupunktury: výsledky tisíce studií provedených v Číně jsou stoprocentně pozitivní, výsledky podobných studií v USA jsou negativní. Prostě studie, kterou budou organizovat nebo spoluorganizovat zástupci QMI, vyjdou nepochybně pozitivně. Odhalit, v které fázi studie došlo k manipulaci a podvodu, je nesmírně obtížné.
Pokud bude taková studie podle tohoto plánu provedena, jak to slíbili v televizní relaci zástupci firmy QMI, bude to velice silný argument pro prosazování přístroje v širokém měřítku. Vyjádří se snad někdo z kompetentních osob a institucí, že byla studie zmanipulována a že je nutné ověřit ji na nezávislém vědeckém pracovišti? Odpověď jistě znáte. A na obzoru už je šíření analyzátoru, klamání pacientů, poškození jejich zdraví, pokud uvěří falešně negativním výsledkům, nesmyslné výdaje pacientů, zdravotnických zařízení a možná i pojišťoven.
Žádná studie při tom není nutná, přístroj, založený na popsaném principu, fungovat a zhodnotit současně 117 parametrů nemůže. A pokud snad někdo hájí představu, že fyzikální zákony a biochemické znalosti k vyvrácení možné účinnosti nestačí, pak není nutno uskutečnit rozsáhlou a drahou randomizovanou a dvojitě zaslepenou studii. Stačí najít deset pacientů, mladších a dosud zdravě vypadajících, ale s vysoce patologickými hodnotami, a poslat je na vyšetření analyzátorem s tím, že by požadovali vyšetření jen z preventivních důvodů a prohlašovali se za zdravé. Stálo by to 14.000 Kč při dnes nabízené ceně vyšetření a výsledek by byl nezpochybnitelným dokladem nefunkčnosti přístroje. Najde nějaký český ústav, lékařská komora nebo jiná instituce odvahu, aby takové prosté vyšetření provedla? Vsadil bych sto proti jedné, že ne. Být v Česku skeptikem je snadné, nicméně tristní.

V následující příloze jsou naše reakce na matoucí články novinářů.

PŘÍLOHY

1. K diskusi o alternativní medicíně
Ivan Blecha (Katedra filosofie FF UP Olomouc)

Pan Doktor Lajkep ve vydání MfDnes z  9. 2. 2012 projevil svou vstřícnost k alternativní postupům v medicíně a zároveň svou skepsi vůči tradiční vědě. Považuje za chvályhodné, že se údajně Lékařská komora vyjádřila o nevědecké medicíně s jistými sympatiemi. Navíc si rýpl do Klubu skeptiků Sisyfos, který ve svém boji proti alternativní medicíně tak trochu ostrouhal. Myslím, že jeho úvahy stojí na trojím nedorozumění:

l. Stanovisko Lékařské komory k alternativní medicíně není nijak vstřícné. Četl jsem jeho text na webu LK a kromě akupunktury všechny ostatní alternativní postupy buď zamítá, nebo rázně kritizuje. Když je na konci projevena dobrá vůle a léčitelé uznáni jako ti, kdo mohou nemocným nějak pomoci (nejspíše psychicky), pak s výslovným požadavkem, aby se v žádném případě pacienti nezříkali souběžné odborné lékařské péče. A sama akupunktura byla vzata na milost proto, že prokazatelně pomáhá od bolesti – což se o ní ovšem dávno ví a proti tomuto jejímu účinku (na rozdíl od těch ostatních proklamovaných) nejsou vcelku žádné námitky ani z velmi kritických pozic (srv. např. Heřt, J.: Alternativní medicína a léčitelství, Praha 2011, s. 84) Že mohlo být stanovisko LK apelativnější, je ale pravda.

2. Dr. Lajkep velmi zkresleně charakterizuje vědu. Věda není souborem suverénních a nabubřelých tvrzení, ale takových, která prošla dlouhou a úmornou prověrkou a která jsou formulována tak, aby mohla být kdykoliv znovu testována a tak korigována. Do vědy jistě i patří to, co dr. Lajkep celkem nepochopitelně přiznává jen alternativní medicíně. Je to přece velmi tvůrčí, svobodný a dobrodružný podnik a sama ze své přirozenosti je lačná různých alternativ. Vždyť kdyby například právě lékaři nebyli vstřícní k alternativním metodám, nemohla by medicína učinit tak fantastický pokrok, jakého jsme za poslední léta svědky. K čemu však alternativa není a nesmí být, je právě ta potřeba a schopnost testování. Na „alternativní“ medicíně proto nevadí všelijaká nabídka (byť bizarních) teorií či metod, vadí to, že závěry, k nimž došla, a postupy, které už v praxi aplikuje, neprošly důkladnou prověrkou. Tak třeba vychvalovaná homeopatie: žádný homeopatický lék v seriózně prováděných testech neprokázal objektivní účinnost (což připouštějí i sami homeopati), homeopat není schopen zpětně rozeznat svůj lék od bezcenných a neúčinných tinktur (protože stopu léčebné látky nelze vzhledem k homeopatickým principům detekovat), předávkujete-li se homeopatiky (což s chutí dělají při každoročním happeningu její odpůrci), nic se vám nestane – a přesto homeopati své léky předepisují a prodávají ve velkém v lékárnách. Mluvíme-li o nějaké nabubřelosti vědy, která údajně prosazuje jen ty své „pravdy“, musím za nabubřelé právě považovat všechny podobné „alternativce“. Své postupy nejsou ochotni podřídit ověřitelnému testování a přesto je prohlašují za účinné.

3. Klub skeptiků Sisyfos není spolek dogmatiků, kteří si jsou jisti svou pravdou. Už ve svém titulu se hlásí ke skepsi, která právě k opravdové vědě patří. Nikdy v žádném sporu netvrdili, že existuje jen jedna pravda nebo jedna metoda. Všechny polemiky, které vedou, směřují k jednomu: cokoli se prohlašuje za platné a fungující, musí být důkladně testováno. To je i smysl diskuse o alternativní medicíně, kterou vyvolali. To je také základní étos vědy. Sisyfos nehájí žádné pravdy, ale jedině a důsledně právě tento étos. Na tom rozhodně není nic pohoršlivého.


2. Reakce na článek T. Lajkepa v MF Dnes
Jiří Heřt

Před týdnem, 9.února, uveřejnil deník MF Dnes článek MUDr. Tomáše Lajkepa ke stanovisku České lékařské komory (ČLK) k alternativní medicíně. Článek však stanovisko komory zcela zkresluje a dezinformuje veřejnost. T. Lajkep ve svém článku tvrdí, že „Ministerstvo zdravotnictví se spolu s Českou lékařskou komorou shodly na tom, že akupunktura má vědecký základ. Smířlivější stanovisko bylo zaujato i k dalším alternativním léčebným postupům.“ Nic takového není pravda, jak si lze snadno ověřit přečtením stanoviska ČLK na stránce www.lkcr.cz/aktuality. Stanovisko je naopak k metodám alternativní medicíny velice kritické. Jednoznačně odmítá téměř všechny metody alternativní medicíny jako neúčinné a teoreticky nepodložené, ať už jde o psychotroniku, biotroniku, chiropraxi, osteopatii, módní diagnostické přístroje, léčbu magnetismem i různé potravinové doplňky. Jednoznačně je ve stanovisku komory odmítnuta i homeopatie: „pádné argumenty z oblasti fyzikální chemie a biologie... jednoznačně takovou možnost (účinku) vylučují“, a dále: „účinnost každé metody je třeba doložit jednoznačně dokumentovanými a reprodukovatelnými léčebnými výsledky. Něco takového však za více než sto let existence homeopatie zatím nikdo neudělal.“ Žádnou změnu ve prospěch homeopatie ve stanovisku nenajdeme. Naopak, dosud považovala ČLK homeopatii na přijatelnou léčebnou metodu. Ani o „vědeckém základu“ akupunktury se ve stanovisku ČLK nikde nepíše. Bylo by to absurdní, vždyť „teorie“ tradiční čínské medicíny včetně akupunktury s vírou v existenci energie čchi, dvojice jin-jang, meridiánů a aktivních bodů je jen zajímavým mýtem. A velký význam akupunktuře stanovisko také nepřisuzuje. Akpunktura „může být prospěšným doplňkem např. v léčbě algického syndromu (bolesti), ale v léčbě vlastního nádorového onemocnění nemá žádné racionální uplatnění.“ K žádnému „uznání alternativní medicíny“ komorou tedy nedošlo.

Ze stanoviska ČLK podle dr. Lajkepa prý plyne, že „alternativní směry mohou mít vědecký základ“. To ovšem ze stanoviska nevyplývá a navíc je to nesmysl. Pokud by nějaká nová metoda byla vědecky podložena, okamžitě by se zařadila do rámce „medicíny založené na důkazech“. Základní charakteristikou alternativní medicíny je naopak to, že její teorie je v rozporu s vědeckými poznatky a že se její účinnost nepodařilo standardní vědeckou technikou ověřit. Podle T. Lajkepa je to jinak: Alternativní medicína uznává, že pravdivého poznání dosahujeme i jiným způsobem, například empatií, osvícením, náboženským zážitkem a tak dále. Jenže „pravdivost“ je v tomto případě jen subjektivním dojmem. Objektivně, v kontrolovaných studiích takto „pravdivé“ metody nefungují, samozřejmě kromě placebového efektu, který ovšem doprovází každou léčbu, ve kterou pacient věří.

Nelze také souhlasit s hrubým útokem na vědu a vědeckou medicínu. Vědecký přístup podle Lajkepa vede údajně „k manipulaci s lidmi a k okleštění alternativních možností. Tento násilný potenciál je přítomen vždy, když se některý okruh lidí domnívá, že je držitelem a ochráncem absolutních pravd“. Nikoli, podstatou vědecké práce je naopak neustále pochybování, ověřování a hledání nových cest. Vědecká medicína nechce také alternativní medicínu potlačit a léčitele pozavírat, ale ponechává pacientům na výběr, jakému typu léčby chtějí dát přednost. Ovšem jejím úkolem, právě tak jako úkolem ČLK, musí být jasné vyjádření o prokázané (ne)účinnosti každé jednotlivé metody vědecké i alternativní medicíny. A komora se ve svém stanovisku k objektivní účinnosti metod AM vyslovila jednoznačně negativně. Stačí umět číst.


3. Reakce na článek „Člověk je víc než jen suma orgánů“ M. Váchy
Jiří Heřt

V Lidových novinách vyšel 13. února článek doc. MUDr. Marka. Váchy „Člověk je víc než jen suma orgánů“, který neuvěřitelným způsobem mate veřejnost. Dr. Vácha píše, že Česká lékařská komora (ČLK) a Ministerstvo zdravotnictví zaujaly „smířlivý postoj k alternativní medicíně“ a že „akupunktura má svůj vědecký základ“ a že došlo k „omilostnění akupunktury lékařskou komorou“. Nic z toho není pravda, a podstatné informace dr. Vácha zamlčel. Neuvedl, že ČLK se dosud nikdy nevyjádřila k tak závažnému fenoménu, jakým je alternativní medicína a léčitelství, a že její současné stanovisko se týká z nepochopitelných důvodů jen onkologie (?). Čtenář by měl vědět, že Dr. Vácha zřejmě stanovisko komory vůbec nečetl. Stanovisko, které formuloval prof. Pavel Klener, známý kritik metod alternativní medicíny, naopak jednoznačně odmítá téměř všechny metody alternativní medicíny jako neúčinné a teoreticky nepodložené. U akupunktury se dočteme jen to, že „může být prospěšným doplňkem např. v léčbě algického syndromu (bolesti), ale v léčbě vlastního nádorového onemocnění nemá žádné racionální uplatnění.“ Ani slovo navíc, žádný vědecký základ komora akupunktuře nepřisuzuje. O vědeckém základu akupunktury mluví jen Ministerstvo, ale mýlí se. Tradiční čínská teorie akupunktury je ve skutečnosti archaickou pohádkou, nikoli vědeckým základem akupunktury, neexistují žádné meridiány, aktivní body nebo energie čchi. Dr. Vácha také píše, že akupunktura funguje, ale že se neví proč a že neexistují žádné seriózní studie. Nikoli, existují stovky studií o účinnosti akupunktury a víme dnes přesně, proč někdy funguje: uplatňuje se reflexní reakce po podráždění receptorů kdekoli v kůži, produkce látek podobných opiu v mozku a konečně placebový efekt. Stačí podívat se do literatury. Nebylo také třeba akupunkturu omilostňovat, k žádné změně názoru komory nedošlo. Je uznávána komorou od r.1996 jako praxí ověřená metoda, lékaři jsou v ní školeni a používají ji.

Pokud jde o homeopatii, tu odmítá stanovisko komory jednoznačně: „pádné argumenty z oblasti fyzikální chemie a biologie... jednoznačně takovou možnost (účinku) vylučují“, a dále: „účinnost každé metody je třeba doložit jednoznačně dokumentovanými a reprodukovatelnými léčebnými výsledky. Něco takového však za více než sto let existence homeopatie zatím nikdo neudělal.“ K žádné změně ve prospěch homeopatie tedy nedošlo. Naopak. Dnešní kritické stanovisko se zřetelně liší od prastarého vyjádření z r.1993: „Vědecká rada považuje homeopatii za léčebnou metodu, kterou může vykonávat a homeopatické léky předepisovat každý, kdo má oprávnění léčit.“ Stejně tak komora odmítá vlastní účinnost psychotroniky, magnetické terapie i všech ostatních uvedených metod včetně tzv. potravinových doplňků.

Není také srozumitelné, proč dr. Vácha, lékař, kritizuje „tvrdé vědce“, že neuznávají psychosomatickou medicínu. Podle něj je představa, že existují psychosomatické choroby, „mimo fantazii tvrdého jádra přírodovědců“. Nikoli, každý přírodovědec a lékař ví, jak těsné jsou vztahy mezi tělem a duší, a že je to právě vědecká medicína a její obor psychoneuroendokrinologie a psychoneuroimunologie, která tyto vztahy dnes intenzivně studuje. A psychiatrie, psychologie i psychoterapie jsou dnes řádnou samozřejmou součástí dnešní medicíny. Že je před námi ještě obrovský vesmír netušeného, to ví také každý, jenže k jeho poznání nepřispěje alternativní medicína, esoterika, šarlatánství a překrucování skutečnosti naruby, ale seriózní, tvrdá racionální věda.