Globální oteplování

V posledních desetiletích došlo ke zřetelnému postupnému zvyšování průměrné teploty na povrchu Země. Mluví se o globálním oteplování. Jeho příčiny však dosud nejsou s jistotou vysvětleny, i když se na oteplování podle většinového názoru vědecké obce podílí technická civilizace lidstva. Problém tkví v tom, že teplota na povrchu Země výrazně kolísala, někdy i cyklicky, i v její minulosti. Je tedy možné, že oteplování jde na vrub právě takové nastávající změny. Na druhé straně dochází v souvislosti s průmyslovou revolucí k prudkému nárůstu oxidu uhličitého, metanu i jiných zplodin v atmosféře, což vede ke skleníkovému efektu a následně ke zvyšování teploty. Skleníkový efekt však může být kompenzován jinými civilizačními vlivy, takže zcela bezpečně dosud prokázáno není, zda a hlavně jakým podílem se na globálním oteplování podílí člověk. Významným příspěvkem k této diskusi je zpráva vydaná prestižním Mezivládním panelem pro změny klimatu (IPCC) v únoru r.2007 pod názvem: "Climate Change 2007: The Physical Science Basis". Panel byl ustaven Světovou meteorologickou organizací a Environmentálním programem OSN, a analyzoval výsledky světového výzkumu klimatu z posledních let. Došel k závěru, že změna klimatu, probíhající v posledních 50 letech, je nepochybná, a že se na ní s vysokou pravděpodobností podílí antropogenní produkce skleníkových plynů.

Hodnocení: Převažující názor ve vědecké obci je tedy ten, že se průmyslová revoluce, resp. činnost člověka na oteplování atmosféry podílí, i když jsou značné rozdíly v názorech, jaký je podíl těchto vlivů ve srovnání s event. nastávající cyklickou změnou klimatu, nesouvisející s přítomností člověka na Zemi. Kritici tohoto názoru poukazují na to, že modelování vlivu skleníkového efektu na teplotu je nesmírně složité a zatížené mnoha nepřesnostmi, takže se s jistotou nelze vyjádřit ani o tom, zda vůbec člověk na globálním oteplování svůj podíl má. Toto je ovšem názor krajní. Většina kritiků souhlasí s tím, že člověk na globálním oteplování svůj podíl má, ale nehraje tak závažnou roli, jaká se mu připisuje. Spory bohužel dnes mají nejen věcný, odborný charakter, ale do diskusí zasahují vlivy lobbistické, ideologické i politické. Nesporné je, že i když dosud není zcela jasno v otázce, zda a v jakém rozsahu se člověk na globálním oteplování podílí, tak negativní důsledky průmyslové revoluce s obrovskou a stále se zvyšující exploatací zdrojů surovin a se zatěžováním životního prostředí jsou tak závažné, že snaha omezit čerpání přírodních zdrojů je i z tohoto důvodu plně oprávněná (nehledě na - často zneužívaný - princip předběžné opatrnosti vzhledem ke globálnímu oteplování). V současnosti probíhá nejen intenzivní výzkum dnes už prokázané klimatické změny i diskuse mezi vědci, ale realizují se již některá opatření, navržená např. v tzv. Kjótském protokolu.

Odkazy: Jordan S.D.: Global Climate Change Triggered by Global Warming. Skeptical Inquirer 31, 2007, 32-39
Kutílek M.: Kšeftování s hypotézou. Zpravodaj SISYFOS 8, 3/2002
Kutílek M.: Globální oteplování. In: Věda kontra iracionalita 3. Sborník. Nakl. Věra Nosková, Praha 2005, 152-165
Ryska A.: Jak zchladit vášně kolem globálního oteplování. Zpravodaj SISYFOS 7, 2/2001