Enzymoterapie

V medicíně se používají enzymy k léčbě některých zánětlivých chorob v místní, nitrosvalové aplikaci, ale především při léčbě chorob trávicího systému v perorální aplikaci. V posledních desetiletích se však rozšířila tzv. systémová enzymoterapie, která se stala velice módní, široce propagovanou, ale také ostře kritizovanou léčebnou metodou. Princip metody spočívá v podávání směsi několika enzymů, složitých bílkovin, určených primárně ke štěpení organických látek ve střevě. Podle zastánců metody mají mít enzymy prostřednictvím rozkladu bílkovin, tuků a cukru ve tkáních protizánětlivý a antiedematózní (proti otoku) účinek, a to i při ústním podávání. Metodu vymyslili američtí autoři v 50. letech 20. století. Americké zdravotnické úřady však účinnost neprokázaly a enzymové preparáty zmizely z trhu. K renesanci metody došlo teprve před 20 lety ve střední Evropě. Jejich výroby se ujala firma Mucos Pharma, z jejíchž výrobků je nejznámější Wobenzym, Wobe-Mugos a Phlogenzym (většinou k ústnímu, některé preparáty i k injekčnímu podávání). Metoda byla zprvu doporučována jako panacea k léčbě všech chorob včetně nádorů, v současné době firma podstatně zúžila indikace a doporučuje své výrobky k léčbě poúrazových a pooperačních stavů, kloubních a svalových potíží a k léčbě otoků. Vedle uvedené firmy, která proslula masivní, agresivní reklamou ve všech médiích, existuje jen několik málo jiných firem, které enzymové preparáty nabízejí. Širokého rozšíření doznala metoda prakticky jen v České republice, Německu a Rakousku.

Hodnocení: Systémová enzymoterapie je metodou ležící na hranici vědecké a alternativní medicíny. Problémem je sporné, nejspíše jen minimální vstřebávání enzymů z trávicího traktu, druhým problémem nejasné přetrvávání enzymů v krevním oběhu a konečně ani mechanismus cílového působení není teoreticky objasněn. Pro účinnost enzymoterpie svědčí subjektivní tvrzení pacientů, zejména sportovců, zatímco výsledky vědeckých studií jsou nepřesvědčivé. Jednotlivé české lékařské odborné společnosti mají rozdílné, často zcela protichůdné názory na účinnost metody, v Německu je systémová enzymoterapie považována za metodu s neprokázanou účinností. Pro pseudovědeckou povahu svědčí původní široké indikace, jejich pozdější měnění a zužování, změny doporučeného dávkování, masivní neseriózní reklama, publikování klinických studií v druhořadých, neimpaktovaných časopisech. Pojišťovny v ČR proplácejí enzymové preparáty, které jsou velice drahé, jen při otoku po operaci prsu. Injekční podávání je rizikové vzhledem k možným alergickým reakcím.

Odkazy: Handbuch Die Andere Medizin