Množství biologických pochodů v živém těle probíhá v rytmech krátkodobých (srdeční akce, dýchání), nebo v delších periodách denních (cirkadiánních), lunárních i ročních. V medicíně hrály rytmy důležitou úlohu odjakživa. Snad nejznámější jsou představy čínských autorů o rytmické činnosti těla, o tzv. orgánových hodinách. Ty však byly ve většině případů zcela mylné, jsou v rozporu s přesnými fyziologickými poznatky dnešní vědy.
Na začátku 20. století „objevil“ lékař a numerolog Wilhelm Fliess, že existují dva základní nezávislé rytmy, které měly ovlivňovat průběh nemocí. Fyzický (mužský) rytmus měl podle něho periodu 23denní, duševní (ženský) rytmus periodu 28denní. Později přidali Fliessovi následovníci rytmus duchovní, 33denní. Dny, kdy se sinusoidně probíhající křivky těchto rytmů navzájem kříží, měly být dny „kritickými“. Vysoce módní a v modifikované podobě se stal tento ničím nezdůvodněný nápad teprve před třiceti lety, v souvislosti se zaváděním počítačů. Údajně existují tři nezávislé rytmy, dnes nazývané fyzický, emocionální a intelektový, které mění svou frekvenci od maxima k minimu. Důležitými body se staly ty, kdy byly všechny tři rytmy současně na jejich frekvenčním maximu nebo minimu. Při současném maximu všech tří cyklů je člověk schopen největších výkonů pracovních, sportovních i milostných, a má být společensky nejúspěšnější a nejšťastnější. Ve dnech minima je tomu naopak, hrozí úrazy, nemoci, neúspěch. Pomocí počítačového zpracování lze vytvořit tzv. kondiciogram, který vychází od hodiny narození a přesně stanoví dny, ve kterých bude dosaženo maxima nebo minima výkonnosti. Metoda se používala i používá v různých variantách, byly „objeveny“ i další rytmy, 38denní intuitivní cyklus a 53denní spirituální cyklus. Správnost kondiciogramů je dokládána na úspěších nebo naopak neúspěších některých vrcholných sportovců nebo umělců, a byly publikovány desítky (pseudo)vědeckých článků, které měly platnost hypotézy o biorytmech prokázat.
Hodnocení: V lidském těle probíhá množství rytmických procesů s různou periodou, ale všechny jsou navzájem optimálně a harmonicky spjaté. Představa o třech výše uvedených zcela nezávislých, navzájem interferujících cyklech, které by probíhaly s naprostou strojovou pravidelností, nemá žádnou oporu v biologických znalostech, není ani logicky zdůvodnitelná a je pouhou zajímavou hříčkou. Žádný fyzický rytmus o periodě 23 dnů ani rozumový s periodou 33 nebyly nalezeny. Všechny publikované práce, dokládající racionalitu a účinnost metody, byly vyvráceny jako metodicky chybné. Prognostický význam samozřejmě kondiciogram nemá žádný.
Odkazy: Heřt J., Hnízdil J., Klener P.: Akupunktura, mýty a realita. Galén, Praha 2002
Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Mornstein V: Utopený Archimedes. Nakl. Věry Noskové, Praha 2003
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Na začátku 20. století „objevil“ lékař a numerolog Wilhelm Fliess, že existují dva základní nezávislé rytmy, které měly ovlivňovat průběh nemocí. Fyzický (mužský) rytmus měl podle něho periodu 23denní, duševní (ženský) rytmus periodu 28denní. Později přidali Fliessovi následovníci rytmus duchovní, 33denní. Dny, kdy se sinusoidně probíhající křivky těchto rytmů navzájem kříží, měly být dny „kritickými“. Vysoce módní a v modifikované podobě se stal tento ničím nezdůvodněný nápad teprve před třiceti lety, v souvislosti se zaváděním počítačů. Údajně existují tři nezávislé rytmy, dnes nazývané fyzický, emocionální a intelektový, které mění svou frekvenci od maxima k minimu. Důležitými body se staly ty, kdy byly všechny tři rytmy současně na jejich frekvenčním maximu nebo minimu. Při současném maximu všech tří cyklů je člověk schopen největších výkonů pracovních, sportovních i milostných, a má být společensky nejúspěšnější a nejšťastnější. Ve dnech minima je tomu naopak, hrozí úrazy, nemoci, neúspěch. Pomocí počítačového zpracování lze vytvořit tzv. kondiciogram, který vychází od hodiny narození a přesně stanoví dny, ve kterých bude dosaženo maxima nebo minima výkonnosti. Metoda se používala i používá v různých variantách, byly „objeveny“ i další rytmy, 38denní intuitivní cyklus a 53denní spirituální cyklus. Správnost kondiciogramů je dokládána na úspěších nebo naopak neúspěších některých vrcholných sportovců nebo umělců, a byly publikovány desítky (pseudo)vědeckých článků, které měly platnost hypotézy o biorytmech prokázat.
Hodnocení: V lidském těle probíhá množství rytmických procesů s různou periodou, ale všechny jsou navzájem optimálně a harmonicky spjaté. Představa o třech výše uvedených zcela nezávislých, navzájem interferujících cyklech, které by probíhaly s naprostou strojovou pravidelností, nemá žádnou oporu v biologických znalostech, není ani logicky zdůvodnitelná a je pouhou zajímavou hříčkou. Žádný fyzický rytmus o periodě 23 dnů ani rozumový s periodou 33 nebyly nalezeny. Všechny publikované práce, dokládající racionalitu a účinnost metody, byly vyvráceny jako metodicky chybné. Prognostický význam samozřejmě kondiciogram nemá žádný.
Odkazy: Heřt J., Hnízdil J., Klener P.: Akupunktura, mýty a realita. Galén, Praha 2002
Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Mornstein V: Utopený Archimedes. Nakl. Věry Noskové, Praha 2003
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com