Atheismus

Atheismus, jehož počátky spadají do řeckého starověku, je názor, že neexistuje nadpřirozená síla, resp. Bůh, který stvořil a řídí svět. Atheismus se zformoval jako racionální protiváha víry ve stvoření a zjevení, a je charakterizován aktivním odmítáním představy Boha. Protože historicky existuje množství různých náboženství a v jejich rámci opět různých představ o podobě Boha, nabyl v dějinách i atheismus různých forem a jeho obecná definice je proto velice neostrá. Atheismus se opírá o přírodovědecké doklady, které postupně vyvracejí dřívější „důkazy“ existence nadpřirozené síly nebo bytosti ovládající svět, o názor, že pro existenci takové síly nic nesvědčí a že předpoklad existence takové síly není pro vysvětlení přírody nutný. Atheismus je principiálně filosofický názor, ale někdy nabývá aktivní protináboženské podoby a dochází ke střetům se zastánci opačného názoru. Je nutno jej odlišovat od filosofického (gnoseologického) agnosticismu, který se omezuje na tvrzení, že existenci Boha nelze dokázat. V současné době se atheismus šíři především v oblasti západní a střední Evropy - mluvíme o postupující sekularizaci společnosti. Ve světovém měřítku však jen 8% lidí nevěří v existenci nějakého boha (ducha, nadpřirozené síly) a 17% si nejsou jisti. Mezi vědci je 90% těch, kteří nevěří v existenci Boha jako osoby, ale cca 40% je přesvědčeno o existenci neosobní nadpřirozené síly. Základním požadavkem atheistů je odluka církve od státu, které bylo v řadě západních států dosaženo. Ve světovém měřítku vystupují atheisté jako “humanistické hnutí“ a existují i národní atheistická sdružení. V USA je to společnost Free Inquiry, těsně spjatá se skeptickým hnutím, v naší republice je to „humanistické a etické sdružení občanů bez vyznání“ s více než stoletou tradicí, nazvané Volná myšlenka České republiky, které vydává informační bulletin Maják. Cílem sdružení je dosažení důsledné odluky státu od církví.

Hodnocení: Atheismus je filosoficky oprávněný a logicky konsistentní názor se společenskými důsledky. Podle názoru některých vedoucích skeptiků (např. J.S. Gould) jsou však věda a víra dvě nezávislé sféry, které mohou bez konfliktů koexistovat. Obě oblasti se mohou tolerovat a respektovat. Ke střetům dochází jen tam, kde jedna nebo druhá z obou těěchto sfér zasahuje do oblasti druhé (viz Turínské plátno, Biblický kód, Kreacionismus, Náboženství z pohledu nového skepticismu).

Odkazy: P. Kurz: Jsou věda a náboženství kompatibilní? Zpravodaj SISYFOS 8, 2/2002
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com