Představa o Mimozemšťanech (viz také Mimozemšťané a Únosy lidí mimozemšťany) a jejich současných i minulých kontaktech s lidmi na Zemi je běžnou součástí science fiction literatury. Někteří autoři se však domnívají, že je možno nalézt objektivní archeologické nebo historiografické doklady pro názor, že v minulosti na Zem přilétli z jiného vesmírného tělesa astronauti, že obývali dočasně Zemi a že některé své zkušenosti předali pozemšťanům. Podle některých autorů ovlivnili astronauti nejstarší zemské civilizace nebo dokonce předali pozemské populaci vedle svých schopností a kultury i své geny, a jen proto se prý mohla rozvinout civilizace. Nejvýznamnějším autorem v této oblasti je Erich von Däniken, u nás to byl Ludvík Souček s řadou knih, např. Tušení stínu aj. V současnosti existuje řada takových „badatelů“ a jejich sdružení, a objevují se stále nové publikace s „doklady“ o přítomnosti mimozemšťanů na Zemi v minulosti. Vše, co archeologie zatím plně nevysvětlila, se může stát dokladem návštěvy archeastronautů. Takovými důkazy měla být zeď v Baalbeku, různé monolity a menhiry, orientace a rozměry pyramid, nálezy různých neobvyklých předmětů, např. baterií. Dokladem návštěvy Mimozemšťanů mají být také schopnosti starých národů, Asyřanů nebo Egypťanů, které údajně nemohly získat jiným způsobem, než že jim byly předány jinou, vyspělejší civilizací. Je tak popírán přirozený evoluční vznik lidské kultury a civilizace. Od této oblasti je nutno odlišit dnešní návštěvy Mimozemšťanů a kontakty s nimi, třeba s Plejáďany, se kterými v České republice dlouhodobě „komunikuje“ pan Benda. V tomto posledním případě jde možná jen o více nebo méně vtipnou recesi, nebo i patologické poblouznění, z jiného hlediska spíše o obtěžující spamy (viz Plejáďané).
Hodnocení: V řadě případů jde nesporně jen o science-fiction, která je však nabízena a bohužel často i chápána jako výsledek vědeckého bádání nebo jako literatura faktu. Protože vždy budou některá fakta z prehistorie lidstva nevysvětlitelná, je budoucnost archeastronautů v literatuře zajištěna. Některé argumenty, které Däniken a jiní autoři přinášejí, jsou pouhým mýtem, jiné omylem, chybnou interpretací (viz Nazca planina), jiné zřejmým a prokázaným podvodem, některé představují archeologicky dosud neobjasněný prvek. Některé názory těchto autorů mohou být ovšem inspirací pro hlubší a podrobnější výzkum a mohou tak přispět k objasnění původu a významu některých staveb nebo schopností starých národů. Nejcennějším rozborem a kritikou Dänikenových publikací je „Podvržené poselství bohů“ Ronalda Storyho nebo skeptické www stránky.
Odkazy: Fleissig J.: Zázraky a podvody. Bohemia, Praha 1995
Mornstein V: Utopený Archimedes.
Story R.: Podvržené poselství Bohů. Panorama, Praha 1982
Hodnocení: V řadě případů jde nesporně jen o science-fiction, která je však nabízena a bohužel často i chápána jako výsledek vědeckého bádání nebo jako literatura faktu. Protože vždy budou některá fakta z prehistorie lidstva nevysvětlitelná, je budoucnost archeastronautů v literatuře zajištěna. Některé argumenty, které Däniken a jiní autoři přinášejí, jsou pouhým mýtem, jiné omylem, chybnou interpretací (viz Nazca planina), jiné zřejmým a prokázaným podvodem, některé představují archeologicky dosud neobjasněný prvek. Některé názory těchto autorů mohou být ovšem inspirací pro hlubší a podrobnější výzkum a mohou tak přispět k objasnění původu a významu některých staveb nebo schopností starých národů. Nejcennějším rozborem a kritikou Dänikenových publikací je „Podvržené poselství bohů“ Ronalda Storyho nebo skeptické www stránky.
Odkazy: Fleissig J.: Zázraky a podvody. Bohemia, Praha 1995
Mornstein V: Utopený Archimedes.
Story R.: Podvržené poselství Bohů. Panorama, Praha 1982