V souvislosti s informacemi o počtu mrtvých „na COVID“ se šíří i pochyby o tom, co to vlastně znamená, že někdo „zemřel na COVID“. Oběti COVID mají často další choroby, takže se z laického úhlu pohledu nabízí argument, že přece zemřeli na základní onemocnění a nikoliv na COVID. Ve skutečnosti je to trochu komplikovanější, ale ne zase příliš.
Postup při úmrtí upravuje Zákon o zdravotních službách. Zesnulý musí být prohlédnut lékařem, který, pokud konstatuje smrt, mimo jiné vyplní formulář List o prohlídce zemřelého, v hantýrce např. „ohledák“. Náležitosti Listu o prohlídce zemřelého upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 297/2012 Sb., ve které je mimo jiné určuje, komu a v jakém rozsahu bude informace o smrti předána.
Pro zaznamenání příčiny smrti slouží kolonky 17 a 23, které mají stejnou strukturu. Do kolonky 17 vyplňuje svůj nález lékař, který prohlížel zesnulého, do kolonky 23 lékař, který zesnulého pitval:
Struktura je v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, takže centrálně evidované údaje umožňují mezinárodní srovnávání. V části I je na řádek a zaznamenán stav, který je podle názoru lékaře bezprostřední příčinou smrti. Musí být vyplněn vždy. I když je v poměrně obsáhlých pokynech uvedeno, že je třeba vyplnit nemoc nebo stav, který vedl bezprostředně ke smrti, tedy například komorovou fibrilaci, je zlozvykem některých pracovišť uvádět bezprostřední mechanismus smrti, tedy většinou srdeční selhání. Taková informace je zbytečná, ale není na překážku další analýze, protože informace o příčině smrti jsou dále zpracovávány. Na řádcích b až d mohou být uvedeny další stavy, které přímo souvisí s řetězcem chorobných stavů vedoucích ke smrti. Na těchto řádcích může být uvedeno i více chorob, pokud je lékař přesvědčen, že chorobné stavy různého původu jsou významné a vyústily ve smrt, nemusí být ani vyplněny všechny. Nejníže se uvádí základní příčina smrti, tedy onemocnění, které bylo základní příčinou řetězce chorob. V kolonce II se uvádějí další významné stavy, které sice ovlivnily stavy v základním řetězci příčin smrti, ale jejich vliv tak významný, aby byly samy v řetězci příčiny smrti. Typický zápis by mohl vypadat takto:
- fibrilace srdečních komor I401
- akutní infarkt přední stěny myokardu I201
- výduť v jizvě po infarktu myokardu I253
- ateroskleróza věnčitých tepen I251
-
- primární arteriální hypertenze I10
- nekomplikovaný diabetes mellitus 2. typu E119
Zápis o smrti nemocného s řadou chorob, které zkomplikoval COVID tak, že nemocný zemřel v důsledku kombinace svých základních onemocnění a COVID, by vypadal třeba takto:
- syndrom dechové tísně J80
- COVID, nákaza potvrzena laboratorně U071
- karcinom horního laloku levé plíce C341
- primární arteriální hypertenze I10
- nekomplikovaný diabetes mellitus 2. typu E119
V takovém případě je v samotné struktuře informace o tom, že lékař pokládal COVID za významný faktor přímo se podílející na smrti. Zápis lze číst tak, že u nemocného s nádorem plíce došlo k infekci koronavirem SARS-CoV-2. V terénu takto těžce poškozených plic se rozvinul smrtící syndrom dechové tísně (ARDS). Průběh onemocnění byl zřetelně komplikován tím, že nemocný byl hypertonik a diabetik.
Za pozornost stojí kód U071. V souvislosti s pandemií COVID se používají dva dočasné (nouzové) kódy U071 a U072. První značí COVID potvrzený laboratorně, druhý COVID, u kterého pro COVID svědčí klinický obraz nebo epidemiologická anamnéza, ale který nebyl potvrzen laboratorně. Při analýze populačních dat je tak možné v principu rozlišit i případy potvrzené infekce od případů pravděpodobné infekce.
Pokud by nemocný podobný výše uvedenému měl diagnostikován COVID laboratorně, průběh jeho infekce by byl mírný a zemřel by při dopravní nehodě (nezodpovědnou) cestou třeba do přírody, mohlo by se zdát, že by měl zápis vypadat takto:
- mnohočetná drtivá poranění T049
- dopravní nehoda V45614
- COVID, nákaza potvrzena laboratorně U071
- karcinom horního laloku levé plíce C341
- primární arteriální hypertenze I10
- nekomplikovaný diabetes mellitus 2. typu E119
Takový zápis by se ale četl tak, že spolujezdec osobního vozidla jedoucího ve volném čase po silnici byl účastníkem dopravní nehody s vlakem. Při této nehodě utrpěl mnohočetná drtivá poranění, v důsledku kterých zemřel. Průběh úrazu byl významně komplikován tím, že zemřelý měl laboratorně potvrzený COVID, nádor na plicích, vysoký krevní tlak a nekomplikovaný diabetes. Zřejmě dost nepravděpodobné, že? Do části II se uvádějí jen stavy, které ovlivnily základní onemocnění, takže zápis by ve skutečnosti vypadal takto:
- mnohočetná drtivá poranění T049
- dopravní nehoda V45614
Protože je metodika harmonizována celosvětově, měly by se ve statistikách vycházejících z hlášení úmrtí objevovat jen ty případy, kdy COVID přímo vedl ke smrti, nebo kdy zhoršil průběh základního onemocnění, které pak vedlo ke smrti. Neměly by být hlášeny případy, kdy COVID neměl významný podíl na smrti nemocného. Naopak, pokud není v příslušné zemi implementován kód U072, nejsou touto cestou hlášena ani klinická podezření na COVID.
V případě sledovaného onemocnění se informace o vyléčení či smrti sdělují i paralelně. Ale i zde v případě smrti nemocného bývá pro další zpracování anonymizovaných dat zachována informace o tom, zda šlo o smrt bezprostředně související s COVID (část I), COVID komplikoval základní těžké onemocnění (část II), nebo COVID se smrtí patofyziologicky nesouvisel (neuvedeno v Listu o prohlídce zemřelého). Z těchto informací lze zjistit pouze to, že COVID zkracuje život těch, u kterých je uvedena v Listu o prohlídce zemřelého (nebo jeho ekvivalentu mimo Českou republiku). Nelze zjistit, jak je toto zkrácení významné, k tomu je třeba mnohem více dat.
Doplnění (23. dubna 2020): 16. dubna 2020 vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky metodický pokyn, který určuje, jak správně kódovat smrt v souvislosti s onemocněním COVID-19.
