Prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc. (*1923)
Působení prof. Černohorského je silně spjato s Brnem, ale jeho vliv zahrnuje celé Česko. Jeho prvním významným úspěchem bylo v r. 1954 schválení výuky odborné fyziky pro budoucí vědecké pracovníky na Masarykově univerzitě. Předtím se v Brně dala studovat fyzika pouze s vyhlídkou aprobace fyziky pro střední školy. Tehdejší odborný asistent zahájil základní kurs pro budoucí vědecké pracovníky ve fyzice v září 1954, kdy si jeho stěžejní přednášku zapsalo 17 posluchačů a posluchaček. Kromě toho nabídl posluchačům nepovinný seminář, v němž si mohli dvojice vybrat jím navržená témata, která měli studenti nastudovat samostatně a pak o nich referovat na dalších seminářích. Díky tomuto sítu opustilo po I. semestru šest posluchačů studium fyziky, ale odborný asistent Černohorský vyhledával odcházejícím studentům vysokoškolskou specializaci, která by jím seděla. Všech 11 zbylých studentů a studentek dosáhlo vysokoškolských závěrečných titulů, často na červený diplom.
V době nesvobody se soudilo, že všechna pavěda je odsouzena k zániku. Zcela neracionální režim se vychloubal, že veškerá výuka se děje v duchu vědy, kteroužto vědu reprezentuje marxismus-leninismus. Proto jsme z této „vědy“ museli po čtyři roky skládat zkoušky, ale i závěrečnou státní zkoušku.
Přesto po celou dobu nesvobody se schovávala pavěda v podobě astrologie, léčitelství a patafyziky a odborný asistent Černohorský se nebránil konfrontaci s pavědci. S velkou precizností přesvědčoval amatérské badatele, kteří vrtali studny na základě pohybu vidlicovitých proutků v rukou zkušeného proutkaře, že to s hladinou spodní vody nesouvisí. Další lidé mentálně bezdotykově pohybovali kompasem nebo hledali mentální silou zavalené nebo ztracené osoby a on i takové nešťastníky dokázal přesvědčit, že se mýlí.
Co však jsme tehdy z pochopitelných důvodů nevěděli, že Dr. Černohorský si uvědomoval, že důležitá vědecká literatura je pro nás nedostupná nejen z devizových důvodů, ale proto, že je v příkrém rozporu s pavědou v podobě marxismu leninismu. Organizoval proto mezi svými odbornými přáteli z oborů přírodních i společenských věd samizdat, kdy se propašované knihy množily pomocí vsunutí kopírovacích papírů na válec psacího stroje. Kvalitní psací stroje dokázaly rozmnožit naráz i 12 kopií dané stránky. Až dlouho po převratu jsem se dozvěděl, že během období totality brněnská manufaktura Dr. Černohorského přeložila do češtiny přes 250 knih a brožur.
Když totalita skončila, místo očekávaného poklesu pavědy nastal její velký rozkvět v rámci práva na vlastní názor. Prof. RNDr. Martin Černohorský byl jmenován profesorem, a začal pořádat na Vysočině dialogy, které byly připravovány jeho významnými žáky. Kromě toho pořádal v Praze každý měsíc školního roku kritická stanoviska k některým katedrám českých vysokých škol od Plzně přes VŠE v Praze až po Olomouc a Ostravu. Kritizoval benevolentní udělování vysokoškolských hodností za nicotné práce s širokým řádkováním, a také za naprosto nevědecké výsledky a krytí těchto pokleslostí, které jsou pro vysoké školy zhoubou.
Nevěřil jsem svým očím, že předsedkyně akreditační komise prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc., jež působila na katedře politologie VŠE, poněkud bruslila v r. 2009 ve skandálním případu plzeňské právnické fakulty Západočeské univerzity, kde vybraní studenti studovali „dálkově“, anebo něco opsali (včetně typografických chyb originálu), což prof. Černohorský kritizoval. Následně přímo na katedře mezinárodních vztahů VŠE, kterou prof. Dvořáková vedla, získal inženýrský titul člověk, který ve své diplomové práci chtěl zřídit při OSN mezinárodní komisi pro komunikaci s mimozemšťany. Argumentoval přitom doloženými přistáními mimozemšťanů na řadě míst na Zemi. Sisyfos odměnil bludnými balvany školitele a oponenta této práce. Když prof. Černohorský napsal, že bylo chybou Prof. Dvořákové, že takovou práci na své katedře schválila, považovala to paní profesorka za osobní útok a jenom prý vyšší věk prof. Černohorského ji brání, aby ho nežalovala…
Jak patrno, je obdivuhodné, že prof. Martin Černohorský třímá celý svůj požehnaně dlouhý život prapor ochrany vědy před různými kazisvěty a okolonaučnymi prochodimcy, takže zůstává příkladem hodným následování. Proto mu Český klub Sisyfos uděluje letošní cenu Prof. MUDr. Jiřího Heřta, DrSc., významného spoluzakladatele klubu Sisyfos.
Jiří Grygar
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons
