Proslov při předávání X. Bludných balvanů Sisyfa za r. 2007

Video z předávání X. Bludných balvanů Sisyfa

Slovutní laureáti a jejich fanynky, vzácní hosté, příznivci i odpůrci kritického skeptického myšlení, dámy a pánové, v zastoupení Strašného Sisyfa předstupuji před toto tradiční slavnostní shromáždění již podesáté. Kdepak by mne v r. 1999, kdy jsme udělovali bludné balvany za předešlý rok poprvé, napadlo, že tato původně jednorázová akce vydrží celé desetiletí. Vůbec se přitom nezdá, že by pro nedostatek vhodných kandidátů zašla v dohledné budoucnosti na úbytě, přestože za předešlých devět roků jsme ocenili bludnými balvany plných 54 jednotlivců a družstev.

Snahy o matení české veřejnosti i rozvoj blátivého způsobu myšlení zkrátka neutuchají, takže počátkem letošního roku se na tradiční Tříkrálové schůzi Komitétu Sisyfa pro bludné balvany sešlo 40 nominací, za něž vděčíme jak členům klubu Sisyfos z celé republiky tak také mnoha sympatizantům, kteří už vědí, kam své nominace mají posílat. Najít mezi nimi ty nejlepší z nejlepších je pokaždé nelehký oříšek. Letos jsme ho rozlouskli náhodným rozdáním došlých nominací 11 členům Komitétu. Ti pak měli za domácí úkol připravit výstižné zhodnocení předností i případných nedostatků díla jednotlivých kandidátů. Referenti pečlivým studiem podkladů zaznamenali u některých nominací zbytkové stopy kritického skeptického myšlení - takoví kandidáti byli z dalšího posuzování Komitétem nemilosrdně vyloučeni. „Musíte se víc snažit, pane kandidáte“, abychom citovali klasika.

S potěšením konstatuji, že všichni referenti splnili své domácí úkoly ve vzorné kvalitě a v termínu, takže již v neděli 27. ledna se na utajeném místě ve střední Evropě (viz google.earth.com) konalo klíčové uzavřené zasedání Komitétu, na které se omluvil jeden člen a neomluvila jedna členka, čímž snížili volební kvórum a jejich přestupek bude řešen později. Pro očividné nedostatky jak tajných tak veřejných voleb v naší čím dál tím dražší republice jsme přistoupili k osvědčenému kompromisu: laureáti se volili hlasitým mručením při zavřených ústech. Volební a mandátová komise potvrdila, že všichni přítomní opravdu mručeli; nikdo se mručení nezdržel a nikdo se neodvážil ani náznakem mručet proti. Přeběhlíky totiž mezi sebou netrpíme.

Tímto vysoce demokratickým způsobem byli vybráni vítězové, kteří od Sisyfa obdrželi zvací dopisy na dnešní slavnost. V případě, že jsou vyznamenaní mezi námi, budou mít za chvíli možnost převzít diplomy i balvany osobně. Jako v předešlých letech budou pak mít právo na pětiminutový děkovný proslov. Ostatním laureátům budou balvany i diplomy deponovány pro pozdější individuální převzetí, ale jejich poděkování dnes bohužel neuslyšíte.
Zato bych chtěl poděkovat všem, kdo se na přípravě dnešního ceremoniálu podíleli. Především děkuji děkanovi Matematicko-fyzikální fakulty UK prof. Zdeńku Němečkovi za poskytnutí Strouhalovy posluchárny pro tento již tradiční ceremoniál, ale také všem členům Komitétu i výboru Sisyfa za aktivní pomoc při organizaci a zajištění dnešní slavnosti. Děkuji také laureátům, že svou usilovnou prací umožnili, aby se naše slavnost mohla vůbec uskutečnit a vám přítomným v posluchárně, že jste poctili laureáty i nás svou dobrovolnou účastí.

Jelikož slavíme okrouhlé výročí, rád bych připojil něco numerologie k magickému číslu deset. Jak dobře všichni víte, číslo 10 vzniká vynásobením dvou prvočísel, 2 a 5. Nejsou to ledasjaká prvočísla: Dvojka je jediné sudé prvočíslo v celém vesmíru a pětka je zase DRUHÉ nejmenší liché prvočíslo! To však ještě není všechno. Když sečtete první čtyři členy aritmetické posloupnosti kladných celých čísel, dostanete rovněž číslo 10! Ptáte se, proč máte sečíst ausgerechnet čtyři členy? To je přece jasné jak facka: ve vesmíru existují právě čtyři fyzikální interakce: gravitace, elektromagnetismus, silná a slabá jaderná síla. Konečně v moderní teorii strun se uvažuje o celkem 10 rozměrech vesmíru. Komu by to nestačilo, tak ještě připomínám, že desítka je oblíbené pivo méně majetného českého obyvatelstva, a že v kopané se trestají fauly v pokutovém území nařízením desítky, tj. pokutového kopu ze vzdálenosti 11 m od branky.

Když jsem takto přesvědčivě ukázal výjimečné postavení 10. výročí Bludných balvanů, zajisté pochopíte, proč se Komitét rozhodl při této příležitosti udělit mimořádně dva jubilejní diamantové Bludné arcibalvany; jeden v kategorii jednotlivců a druhý v kategorii družstev. Při výběru arcilaureátů přihlédl Komitét přirozeně k jejich výkonům v celém uplynulém desetiletí.

Sám náš Komitét urazil za oněch 10 roků rovněž nemalý kus cesty k dokonalosti. Zračí se to i v ohlasech naší doslova mravenčí sisyfovské činnosti ve veřejnosti, najmě pak ve sdělovacích prostředcích všeho druhu. Zatímco po I. ročníku Bludných balvanů za r. 1998 nás komentátor týdeníku Reflex nazval pouhými směšnými fanatiky, v dalších letech jsme získali mnohem lichotivější přívlastky. Zejména jsme byli nazváni heřtovci-sysifovci, novodobými inkvizitory a zastydlými marxisty.
Že nejde o názory ojedinělé, potvrzuje zjevný sympatizant Sisyfa pan L.S.: „S takovým myšlením nikam nedojdete a je mi vás upřímně líto. Nezlobím se; jen je mi smutno z toho, že existují lidé jako vy. Takoví koneckonců existovali i v dobách kdy Galileo Galilei stanul před "Vámi" tj. před inkvizicí, když odvážně prosazoval heliocentrické Koperníkovy teze. Představujete brzdu lidského vývoje na stranu jinou, než je momentální kurz nastaven, jakou lidé vašeho druhu představovali ostatně vždy - jste novodobá inkvizice. Postupem času, však naštěstí vliv inkvizice, představované vámi, slábne a slábne, až jednoho krásného dne vymřete a pochopíte.“

Ještě důmyslněji ocenil naše snažení Ing. Zdeněk Ersepke, CSc., který vystudoval jak VŠCHT tak i ČVUT a zabývá se vědeckým výzkumem proutkařství. Ve svém obsáhlém rozboru fenoménu virgule píše mj. toto:„Většina průměrných fyziků (nikoliv bio-fyziků), neschopných tento jev pochopit (např. astronom Jiří Grygar, nebo bývalý redaktor Vesmíru Luděk Pekárek), jej s výšin svého postavení odsuzují jako podvod; velcí fyzikové jako Einstein, se však tímto jevem vážně zabývali.“
Jemu pak odborně přizvukuje Ing. Dora Assenza, vedoucí Centrum inovativního vzdělávání a autorka projektu „Rozšíření profesních kompetencí budoucích a stávajících učitelů pomocí deseti nových výukových modulů", financovaného Evropským sociálním fondem a MŠMT ČR. Cituji: „Vědeckost spočívá v metodě, ne v tématu, jak se domnívají kritici CIV. Jakékoliv téma může být analyzováno vědeckým nebo nevědeckým způsobem.“ Můžete hádat třikrát, kterému způsobu dává přednost paní inženýrka a její lektoři 90 (!) workshopů na Pedagogické fakultě UP v Olomouci.

Poslyšte raději vpravdě poetickou reportáž o udílení Bludných balvanů Sisyfa z pera publicisty Jiřího X. Doležala: „Pak z hlubin posluchárny vycházely polonahé postavy starých mužů; na sobě měly navlečené jakési ručníkové parodie římských tóg a na hlavách věnečky z listí, které zjevně nebylo vavřínem. Jeden z oručníkovaných mužů udeřil do podlahy holí a oficiální obřad započal. Po dlouhých a samolibě přednesených projevech o tom, jak iracionalita sílí, a řadě velmi nevtipných žertů na léčitele byly vyhlášeny anticeny za iracionalitu.
Když jsem viděl druhý den po besídce doktora Grygara v jeho pracovně v Akademii věd, v padnoucím saku a jako předsedu Učené společnosti, byl rozpor s tunikou a humoruprostými vtipy strašlivý. Nejdřív jsem tvrdil, že chci požádat o grant na výzkum poltergeista a pan doktor mi bez hnutí brvou poradil, jak podat žádost o grant, a pak doporučil jakéhosi Američana, jenž vypsal cenu za prokázání něčeho nadpřirozeného. A přidal seznam vědeckých časopisů, kam můžu o jevu nabídnout článek.“

Náš skrytý příznivec J. L. vyjádřil své porozumění pro naši besídku rovněž dojemně, když napsal: „Svým malým dětem vysvětluji, že posmívat se komukoli je věc špatná a činí to pouze hlupáci. A tady vidím, že se tak chovají uznávané kapacity! Ani Vy, ani spolek Sisyfos nemáte patent na pravdu. Přesně tak se ovšem chováte (připomínáte mi komunisty, kteří také měli svůj jediný správný vědecký názor). A to, co jde mimo něj, je směšné a jejich autorům je třeba se pořádně veřejně vysmát. Vážený pane Grygare, je mi Vás i Vašich kolegů líto.“
S takovou ohleduplností jsem se už dlouho nesetkal. Teď ovšem nevím, jak si mám ve světle této kritiky vyložit poslední příspěvek do diskuse z pera mimořádně upřímné, laskavé a zejména bystré pozorovatelky J.Š.: „Váš klub je společnost senilních, zapšklejch a ztuhlejch prostatiků....občas se na fotografiích podobáte davu přihlížejících ve starým českým filmu Kladivo na čarodějnice, často těm inkvizitorům...Promiňte, to jsou jen iracionální asociace, ale přesto jste k smíchu, Vy, pane, i celej Váš klubovej ansámbl.“

K tomuto esoterickému postmodernímu guláši je opravdu těžké ještě cokoliv dodat. Proto tímto okamžikem prohlašuji slavnostní ceremoniál předávání Bludných balvanů a arcibalvanů Sisyfa za výkony v r. 2007 za zahájený.
Jiří Grygar, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Strašného Sisyfa, v.r.

Fotografie z předávání X. Bludných balvanů Sisyfa