Věda hrou - v Londýně

Muzeum vědy v Londýně (Science Museum) je atrakcí, na kterou určitě nezapomeňte vzít i děti. Pokud je nezaujmou první létací či počítací stroje ani přistávací modul z Apolla 10, určitě nezapomenou na hodiny zábavy u nenásilně poučných her se světlem, zvukem nebo třeba s magnety.

Muzeum vědy se svým názvem honosí až od r. 1885, ale založeno bylo již o 27 let dříve. Najdete jej pod Hyde Parkem na Exhibition Road, hned vedle neméně zajímavého a zábavného Přírodopisného muzea. Vydáte-li se sestupně od vrchního pátého patra, projdete nejdříve pestrou expozicí historie světové medicíny od jejích počátků ve starobylých civilizacích až po medicínu moderní, datovanou přibližně počátkem 19. století, které patří největší část galerie. Vedle modelů vyznačujících linie energetických drah na postavě člověka podle tradiční čínské medicíny jsou tu i realistické anatomické figury studující svalovinu a lidské útroby, první sady chirurgických nástrojů a vývoj protéz, ale také první pomůcky a podpůrné oděvy používané při výstupu na Mount Everest či vesmírných letech.

Co nezaujme vás nebo vaše ratolesti v nejvyšším patře, najdete možná o patro níže. Pěkně modelované scénky od velikosti akvária až po měřítko 1:1 odhalují výjevy přímo z historických operací, od trepanace lebky z mladší doby kamenné přes perské odstraňování zakalené oční čočky z 11. století či amputaci nohy při námořní bitvě až po otevřenou operaci srdce z roku 1980 v životní velikosti. Ještě o jedno patro níže pak expozici medicíny doplňují přístroje jako vnější „ocelové plíce“ určené převážně pro pacienty stižené obrnou, raný mobilní rentgen či přístroje na ozařování a magnetoterapii.

Herna s ozvěnou

Obě horní patra jsou plochou nevelká, ale patro třetí už je místem, kde budete procházet mezi letadly, vrtulníky a obřími leteckými motory. Zavěšeni na ocelových lanech tu odpočívají nejen zasloužilí veteráni bitvy o Anglii Spitfire a Hurricane, ale i kluzák Otto Lilienthala z r. 1895 a spousta dalších létajících strojů, u kterých při pomyšlení na let poněkud tuhne krev v žilách. Bez ohledu na jejich zajímavost ale létající stroje nejsou ve třetím patře hlavní atrakcí. Tou je sekce „Launchpad“. Proč je duha duhová? Kde bere tsunami svou sílu? Jak dokáže plachetnice jet i proti větru? Kolik domácích přístrojů dokážete uvést do provozu vyráběním elektřiny pouze vlastní silou, šlapáním nebo točením klikou? Jak postavit bez hřebíků a lepidel obloukový most, který vás unese? Tyto a mnoho dalších podobných otázek je tu připraveno k řešení prostřednictvím zábavných strojů, se kterými si lze i hodiny hrát bez ohledu na věk. Sestavíte si vlastní optickou soustavu, zjistíte jak fungují zvukové frekvence či ozvěna.

Cesta do nitra atomu, vývoj počítacích strojů či zrození moderní Británie jsou některými tématy druhého patra. Nejrozsáhlejší expozice pak mapuje schopnost člověka překonávat oceány a orientovat se v jejich nedohlednosti. Zde také zaplesá duše každého modeláře, protože expozice je plná k dokonalosti dovedených modelů lodí všech velikostí a typů, od pestré přehlídky příbřežních bárek ze všech koutů světa přes téměř půldruhého metru dlouhý křižník H.M.S. Vanguard, největší a zároveň poslední válečné lodě vyrobené pro Britské královské námořnictvo, až po modely největších zaoceánských parníků. Nechybí ani oddělení věnované pokusům člověka prozkoumat oceánské hlubiny.

Energie, naše nadměrná a neudržitelná spotřeba a její budoucí zdroje jsou zároveň s globálními klimatickými změnami nejdůležitějšími tématy současnosti. Stejnojmenná interaktivní expozice Muzea vědy umožňuje návštěvníkovi stát se na chvíli tím, kdo se pokusí vypořádat s rostoucími energetickými potřebami lidstva a pomocí her přestavět systém získávání energie i jeho efektivitu či zachraňovat město kolabující nedostatkem energie.

Historie zemědělství v prvním patře je galerií, která spíše zaujme skutečné farmáře a zemědělce, běžný návštěvník se v ní příliš nezdrží. Zajímavější je vedlejší galerie umělých hmot, počínající u kousku bakelitu a provádějící jejich vývojem a využitím až k umělým hmotám rostlinného původu, které se po použití snadno rozkládají. Tematicky na ni navazuje obsáhlejší expozice Materiály o původu a vzniku všeho, co vyrábíme – od nůžek na nehty přes pivní půllitr až po odlehčenou kevralovou neprůstřelnou vestu, včetně možností opětovného využití.

V přízemí naleznete opravdové technické památky – první obrovské parní stroje z konce osmnáctého století, nejstarší dochovanou drážní parní lokomotivu Puffing Billy z roku 1814, o patnáct let mladší Stephensonovu Raketu, návrh prvního počítacího stroje Charlese Babbage z roku 1832 a ve vedlejší místnosti pak kapsli lunárního modulu Apollo 10. Ta je spolu s replikou přistávacího lunárního modulu, britskou nosnou raketou Blue Arrow a kvanty další techniky oslavou průzkumu vesmíru.

Není to zdaleka vše - podrobný popis všeho, co londýnské Muzeum vědy nabízí, by byl na několik knih a průběžně vydávaný časopis, protože mnohé expozice se mění, doplňují je dočasné výstavy i měnící se program přednášek a vlastního 3D kina IMAX. Například expozice Antenna jako první na světě reflektuje průběžně svým obsahem nejnovější směry vědeckého bádání. Jisté je, že nudit se v tomto muzeu určitě nebudete.