Zajímavá debata se rozpoutala ve vědecké blogosféře po zveřejnění článku The Truth Wears Off: Is There Something Wrong With the Scientific Method? v časopise New Yorker od Jonaha Lehrera. Článek se týkal častého jevu, kdy se objeví vědecká studie naznačující nějaký zajímavý výsledek ("brokolice snižuje riziko rakoviny") , který je pak někdy i následně potvrzován dalšími studiemi, s postupem času se však začínají objevovat studie s opačným výsledkem, až je nakonec původní tvrzení vyvráceno. Tomuto jevu autor říká "decline effect" a projevuje se v řadě vědních oborů.
Lehrer to ilustroval mimo jiné na příkladu výzkumů Josepha Bankse Rhineho, který se v 30. letech pokoušel vědecky prokázat mimosmyslové vnímání. Ačkoliv se podle počátečních pokusů testovaní senzibilové trefovali ve vyšším počtu případů, než kolik by odpovídalo náhodě, a vypadalo to tedy, že skutečně disponují schopností mimosmyslového vnímání, s dalšími pokusy už úspěšnost začala klesat, nastal takzvaný "návrat k průměru". Tento efekt se projevuje mimojiné i v medicíně, kdy se často objeví nějaký nadějný budoucí lék, o kterém mnohdy idned přehnaně informují média, jehož účinnost ale v dalších studiích už nebývá zdaleka tak ohromující...
Celý článek najdete zde.
Lehrer to ilustroval mimo jiné na příkladu výzkumů Josepha Bankse Rhineho, který se v 30. letech pokoušel vědecky prokázat mimosmyslové vnímání. Ačkoliv se podle počátečních pokusů testovaní senzibilové trefovali ve vyšším počtu případů, než kolik by odpovídalo náhodě, a vypadalo to tedy, že skutečně disponují schopností mimosmyslového vnímání, s dalšími pokusy už úspěšnost začala klesat, nastal takzvaný "návrat k průměru". Tento efekt se projevuje mimojiné i v medicíně, kdy se často objeví nějaký nadějný budoucí lék, o kterém mnohdy idned přehnaně informují média, jehož účinnost ale v dalších studiích už nebývá zdaleka tak ohromující...
Celý článek najdete zde.