Proslov při předávání XIII. Bludných balvanů Sisyfa za r. 2010

Slovutní laureáti a jejich fanynky, vzácní hosté, příznivci i odpůrci kritického skeptického myšlení, dámy a pánové!

V zastoupení Strašného Sisyfa předstupuji před toto tradiční slavnostní shromáždění již potřinácté, a ještě k tomu v pátek! Přítomní numerologové zajisté zpozorněli – TADY NĚCO NEHRAJE! Nicméně tato osudová shoda je jen pověstnou špičkou Sisyfova ledovce, jak ještě ukáži.

Tradiční výroční Tříkrálová schůze Bludného komitétu Sisyfa se totiž zcela netradičně konala již v sobotu 2. ledna 2011 za účasti devíti VYVOLENÝCH nejrůznějších pohlaví, kteří byli po celou dobu zasedání povinně soustředěni v jediné místnosti a snímáni několika skrytými kamerami tak, aby si příznivci YouTube® konečně přišli na své. (Jistě si každý z vás dokáže domyslet, co s touto rozvernou zkostnatělou partou senilních prostatiků udělaly dozvuky prohýřené silvestrovské noci.)

Přitom úkol první letošní porady byl ještě náročnější než v letech minulých, protože během roku 2010 nashromáždili členové Komitétu jakož i další členové, příznivci a odpůrci Sisyfa téměř 60 nominací. Z této zdaleka neprázdné množiny bylo jako obvykle potřebí vybrat pouhých šest laureátů, prostě - jak říkáme my funkcionáři - ty nejlepší z nejlepších.

Naštěstí již v prvním čtení bylo možné většinu nominací vyřadit pro nejrůznější formální nedostatky, např. chybějící doklady podnikatelů v ezoterickém byznysu o zaplacení DPH, sociálního a zdravotního pojištění, nesprávné PSČ, nebo dokonce výpis z trestního rejstříku starší než týden, či nedostatečný počet teček ve zkratkách s. r. o., a. s. , popř. v. v. i.

Jelikož hlasité čtení průměrné nominace zabralo minimálně čtvrt hodiny, spolkla tato část zasedání bezmála 14 h čistého času, takže v souladu s platným zákoníkem práce musela být účastníkům vždy po 4 hodinách poskytnuta přestávka na jejich potřeby. I během těchto fyziologických pauz byli však účastníci průběžně snímáni kamerami, protože nechceme před svými protivníky nic tajit.

Připadá mi téměř neuvěřitelné, že navzdory této náročnosti selekční procedury došlo již v ranních nedělních hodinách 3. ledna jednak k vystřízlivění všech členů Komitétu, ale i ke konsensu, pokud jde o výběr laureátů. Nastalo obvyklé přetahování o právo sepsat laudatia, protože i v našem Komitétu jsou notoričtí grafomani, kteří by nejraději napsali všechna laudatia sami argumentujíce, že by měla mít týž formát, tj. úvod pro nezasvěcené, odborný životopis laureáta, výstižné uvedení jeho přínosu pro lidstvo a jednořádkové zdůvodnění pro tiskovou zprávu.

Druhá schůze se konala opět v numerologicky význačném termínu, tj. ve DRUHÉM měsíci roku, konkrétně 12., čímž jsme chtěli (pro spřízněné numerology) tou jedničkou v datu vyjádřit návaznost na 1. schůzi a tou dvojkou, že jde o 2. schůzi. Tehdy již byly kostky vrženy; jednomyslné mručení při každém tajném hlasování bylo důkazem, že si rozumíme doslova beze slov.

Než se však propracuji k zahájení dnešního ceremoniálu, nemohu si odpustit malou - ba možná i o něco delší než malou - rekapitulaci následků loňského udělení zlatého Bludného balvanu v kategorii družstev Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR za grantovou podporu projektu „Vyhledávání osob za překážkou“.

Dne 16. 11. 2010 vydala totiž ČTK tuto zprávu:
„Policie přestala prošetřovat dotaci ve výši 29 milionů korun, jejíž část ministerstvo průmyslu přidělilo na vývoj přístroje vyhledávajícího lidi za překážkou. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. Policie se zařízením, s nímž by měli pracovat senzibilové, začala zabývat v srpnu, kdy projekt dostal vědeckou anticenu Bludný balvan. Vědci přístroj již dříve označili za "fantaskní výmysl", ministerstvo si za dotací stojí.
"Policie nyní případ nešetří, nebyl podle databáze ani předán státnímu zastupitelství," řekla mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká.
Výzkumný projekt pražské společnosti Z. L. D. a Vojenské akademie v Brně začal v roce 2004 a trval tři roky. Stál téměř 75 milionů korun, stát přispěl 29 miliony. Jedním z výsledků byl právě přístroj na detekci lidí za překážkou. Jeho tvůrci počítají s existencí záření, které prý vydává každý živý organismus.
"Navržený detektor člověka za překážkou je založen na vyzařování elektromagnetických vln člověka v pásmu extrémně nízkých frekvencí," stojí v projektu zaregistrovaném na Úřadu průmyslového vlastnictví.
Stroj je sestaven z antény, která prý dokáže zaregistrovat elektromagnetické záření člověka. Toto záření pak dokáže přenést na elektrický signál, který je dále zesílen, digitalizován a filtrován. Dokáže se tak prý zjistit přítomnost osoby ukryté třeba v přepravním kontejneru nebo v kufru auta. Podle klubu skeptiků Sisyfos však žádné takové záření neexistuje.
Ministerstvo průmyslu přístroj hájí. "Projekt prošel několika posudky, byla na něm navíc kontrola finančního úřadu, která neshledala pochybení," řekl mluvčí úřadu Pavel Vlček. Dodal, že z dotace šla na tento přístroj jen částka ve výši desítek tisíc korun.“
Zpráva sama je zajímavá už tvrzením, že zmíněný projekt dostal cenu Bludný balvan v srpnu, ačkoliv se tak stalo v březnu. Zajímavější je však věta: „Stroj je sestaven z antény, která prý dokáže zaregistrovat elektromagnetické záření člověka“, protože tím „strojem“ je podle popisu v registraci člověk, obdařený zvláštními schopnostmi vnímat tzv. hydroidní záření živých lidi, tj. senzibil!
A vůbec nejzajímavější je závěrečné tvrzení mluvčího ministerstva, že „že z dotace šla na tento přístroj jen částka ve výši desítek tisíc korun.“ Na naše opakované dotazy na ministerstvu jsme se totiž dozvěděli, že zmíněný registrovaný průmyslový vzor byl JEDINÝM výstupem projektu, takže vzniká legitimní otázka, kde zmizelo těch zbývajících 28 milionů a přibližně dalších 950 tis. Kč státní dotace? Jak mohla kontrola finančního úřadu neshledat pochybení? A jak mohly údajné posudky pominout, že hydroidní záření živých osob neexistuje?
Bohužel ministerstvo nedokázalo posudky a jména odborníků, kteří je podepsali, zveřejnit. Naštěstí už víme, jak se dají takové dokumenty snadno získat. Stačí se obrátit na přepadové komando české vojenské policie, která projevila svou kompetenci při nedávné soudružské návštěvě v budově České televize, takže věřím, že si zcela hravě poradí při vyzvednutí námi žádaných dokumentů na pouhém ministerstvu.

Vraťme se však do žhavé současnosti dnešního slavnostního podvečera. Chtěl byl především poděkovat
laureátům, jejichž jména se dnes dozvíte, že nám svou pestrou a důmyslnou činností - často přesahující období jediného roku -poskytli možnost je ocenit, ale též členům Komitétu za oponentní dřinu, vykonávanou po nocích a o víkendech zcela bez nároku na náhradní volno.

Jak naši věrní návštěvníci vědí, v případě, že jsou nejstatečnější z vyznamenaných mezi námi v sále, budou mít během necelých dvou dnů trvání naší skromné komorní slavnosti možnost převzít diplomy i balvany osobně. Podobně jako v předešlých letech budou pak mít právo na nanejvýš pětiminutový děkovný proslov, protože času není opravdu nazbyt. Ostatním laureátům budou balvany i diplomy deponovány pro pozdější individuální převzetí, ale o jejich vystoupení budete dnes bohužel ošizeni.
Zato bych chtěl vyzdvihnout úsilí všech, kdo se na přípravě dnešního ceremoniálu podíleli. Především děkuji děkanovi Matematicko-fyzikální fakulty UK prof. Zdeńku Němečkovi za poskytnutí Strouhalovy posluchárny pro bludnou slavnost, ale dík patří také členům výboru Sisyfa jakož i našim příznivcům za aktivní pomoc při organizaci a zajištění programu dnešního podvečera. Děkuji též výtvarnici paní Soně Čermákové z Březiny za zhotovení neprodejných umělecky ztvárněných bludných balvanů, které se stávají zdobnou dekorací výročního ceremoniálu. Přátelé, těšme se, protože možná přijde i kouzelník!

Jiří Grygar, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Strašného Sisyfa, vrr.
(Strouhalova posluchárna MFF UK; Ke Karlovu 5; Praha 2, pátek 25. 3. 2010)

Třinácté předávání Bludných balvanů 2010 - fotogalerie