Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt zveřejnil 17. 6. 2015 protestní text proti pronikání čínského šarlatánství do českého zdravotnictví. Text, aniž by to Tomáš Cikrt původně zamýšlel, zcela vyjadřuje stanovisko Českého klubu skeptiků Sisyfos. Proto jej zveřejňujeme na našich stránkách.
Dnes (17. 6. 2015) bylo s velkou slávou otevřeno „vědecké centrum tradiční čínské medicíny“, které bude fungovat pod budoucí „klinikou tradiční čínské medicíny“ při Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Protestuji proti tomuto bláznovství, které prolamuje bariéru mezi vědou a šarlatánstvím a které je zcela zbytečné a ostudné. Nemohu uvěřit tomu, že se na něm podílí ministr zdravotnictví i šéf vakcinologické společnosti – nositel titulu profesor medicíny. Nechápu, jak je možné, že si oba pánové nekladou otázku, co Číňané za své peníze, které do kliniky investují, očekávají. Nezávislé posouzení svých metod s rizikem, že se ukážou jako neúčinné? To zcela jistě ne.
„Kliniky tradiční čínské medicíny“ už v Česku dávno máme, je jich alespoň deset, možná více. Poskytují služby na stejné úrovni jako léčitelé. Žádná potřeba mít nějakou další a ještě k tomu zasazenou do rámce oficiální medicíny se u nás nikdy neobjevila až do okamžiku, kdy se exministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík a jeho parťák, bývalý tajemník ministra zdravotnictví Jan Růžička, nepustili do obchodů s Čínou. S českými oligarchy i prezidentem republiky v zádech začali lobovat za prosazování čínských zájmů v Česku, vznikla česko-čínská obchodní komora a pořádány monstrózní akce, na nichž jsou Číňané vítáni stejně servilně jako kdysi Sověti. Do Číny vycestovali politici, vysocí státní úředníci i podnikatelé a nechali se okouzlit místními iluzionisty. Bez diskuse v parlamentu i bez většího zájmu veřejnosti tu najednou máme množství různých smluv a memorand, které Česko zavazují spolupracovat s Čínou, jako kdyby to ani nebyla totalitní země, která má své disidenty, popravy, kšefty s lidskými orgány a vedoucí úlohu jedné strany.
Český pacient tzv. tradiční čínskou medicínu nepotřebuje. Ona si totiž na medicínu jenom hraje, ale její podstata je šarlatánská. Vznikla z nouze. V temných dobách kulturní revoluce čínské zdravotnictví upadalo, západní lékaři odcházeli, chyběly léky. Velký Mao nařídil vyzvednout z prachu už zavržené bylinkářské a jiné tzv. přírodní praktiky a povýšit je na oficiálně uznaný a preferovaný způsob léčby. Pěkně podle komunistického obyčeje tomu všemu dal ideologický rozměr a jednotný systém a tak vznikla „tradiční čínská medicína“ (TCM). Jeden z nejúspěšnějších propagandistických klamů, které Západ přejal z Východu.
Žádná z metod TCM neobstála ve světle vědeckých důkazů. V samotné Číně se majetní lidé léči pomocí západní medicíny, TCM zbývá pro chudé a jako vývozní artikl.
V hradeckém centru se za čínské peníze bude prý zkoumat jako první účinnost akupunktury při tlumení bolesti při operacích. A očekává se od zdravotních pojišťoven, že když se tak sníží spotřeba analgetik, budou akupunkturu hradit! Zní to krásně, ale historie se opakuje...
Celý článek najdete zde:
www.zdravotnickydenik.cz
Dnes (17. 6. 2015) bylo s velkou slávou otevřeno „vědecké centrum tradiční čínské medicíny“, které bude fungovat pod budoucí „klinikou tradiční čínské medicíny“ při Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Protestuji proti tomuto bláznovství, které prolamuje bariéru mezi vědou a šarlatánstvím a které je zcela zbytečné a ostudné. Nemohu uvěřit tomu, že se na něm podílí ministr zdravotnictví i šéf vakcinologické společnosti – nositel titulu profesor medicíny. Nechápu, jak je možné, že si oba pánové nekladou otázku, co Číňané za své peníze, které do kliniky investují, očekávají. Nezávislé posouzení svých metod s rizikem, že se ukážou jako neúčinné? To zcela jistě ne.
„Kliniky tradiční čínské medicíny“ už v Česku dávno máme, je jich alespoň deset, možná více. Poskytují služby na stejné úrovni jako léčitelé. Žádná potřeba mít nějakou další a ještě k tomu zasazenou do rámce oficiální medicíny se u nás nikdy neobjevila až do okamžiku, kdy se exministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík a jeho parťák, bývalý tajemník ministra zdravotnictví Jan Růžička, nepustili do obchodů s Čínou. S českými oligarchy i prezidentem republiky v zádech začali lobovat za prosazování čínských zájmů v Česku, vznikla česko-čínská obchodní komora a pořádány monstrózní akce, na nichž jsou Číňané vítáni stejně servilně jako kdysi Sověti. Do Číny vycestovali politici, vysocí státní úředníci i podnikatelé a nechali se okouzlit místními iluzionisty. Bez diskuse v parlamentu i bez většího zájmu veřejnosti tu najednou máme množství různých smluv a memorand, které Česko zavazují spolupracovat s Čínou, jako kdyby to ani nebyla totalitní země, která má své disidenty, popravy, kšefty s lidskými orgány a vedoucí úlohu jedné strany.
Český pacient tzv. tradiční čínskou medicínu nepotřebuje. Ona si totiž na medicínu jenom hraje, ale její podstata je šarlatánská. Vznikla z nouze. V temných dobách kulturní revoluce čínské zdravotnictví upadalo, západní lékaři odcházeli, chyběly léky. Velký Mao nařídil vyzvednout z prachu už zavržené bylinkářské a jiné tzv. přírodní praktiky a povýšit je na oficiálně uznaný a preferovaný způsob léčby. Pěkně podle komunistického obyčeje tomu všemu dal ideologický rozměr a jednotný systém a tak vznikla „tradiční čínská medicína“ (TCM). Jeden z nejúspěšnějších propagandistických klamů, které Západ přejal z Východu.
Žádná z metod TCM neobstála ve světle vědeckých důkazů. V samotné Číně se majetní lidé léči pomocí západní medicíny, TCM zbývá pro chudé a jako vývozní artikl.
V hradeckém centru se za čínské peníze bude prý zkoumat jako první účinnost akupunktury při tlumení bolesti při operacích. A očekává se od zdravotních pojišťoven, že když se tak sníží spotřeba analgetik, budou akupunkturu hradit! Zní to krásně, ale historie se opakuje...
Celý článek najdete zde:
www.zdravotnickydenik.cz