Neinvazivní analyzátor krve AMP a cenný příspěvek Mojmíra Štěrby k jeho ověření

Aktualizováno 14.10.2012

Neinvazivní analyzátor krve AMP je nesporně letošním hitem alternativní medicíny. Údajně totiž dokáže během 6 minut vyšetřit 117 parametrů a laboratorních hodnot lidského těla a stanovit předběžnou diagnózu. Snad všechna média o přístroji informovala s nadšením. Na jeho skutečnou povahu jsme jako první upozornili my v našem Zpravodaji Sisyfos 1/2012 i na naší webové stránce (viz Archiv článků), a společnosti Quantum Medical Institute, hlavnímu propagátoru metody, jsme udělili Zlatý Bludný Balvan (laudatio viz náš web). Na našem webu jsme také upozornili na skvělý kritický článek Ondřeje Vrtišky, uveřejněný v Týdnu i na jeho webové mutaci www.týden.cz.

Proč ten zájem? Protože se propagování tohoto přístroje ujalo několik českých firem, podporovaných našimi vědeckými autoritami, přičemž jde evidentně o šarlatánský přístroj se zcela nesmyslnou teorií, jak jsme ukázali v našem článku. Vrtiška se k možné účinnosti přístroje vyjadřuje takto: „Je to podobné jako tvrdit, že změřením teploty písku na pláži a vody kilometr od pobřeží lze zjistit koncentraci planktonu v oceánu a množství kyslíku v sedimentech na dně. Představa, že z pěti naměřených teplotních řad lze vyčíst detaily, které AMP slibuje, je podle toho, co o světě víme, zcela v oblasti sci-fi.“

Každému, kdo se seznámil se základy biologie, chemie a fyziky je zřejmé, že přístroj fungovat nemůže a že produkuje jen „hausnumera“. Jakékoli klinické ověřování účinnosti přístroje je z tohoto hlediska nesmyslné. Přesto se bohužel v dnešní „evidence based medicíně“ neberou vědecké poznatky vážně. Dokud se účinnost metody neověří experimentem nebo klinickou studií, do té doby zřejmě platí postmoderní „všechno je možné“. Experiment se stal absolutní, mnohdy ovšem absurdní nutností. I propagátoři metody se proto na rozsáhlé studie odvolávají, i když to nejsou schopni doložit. V odborné literatuře nenajdeme ani jedinou studii, která by se analyzátorem AMP zabývala. Firma QMI sice prohlašovala, že takovou studii u nás provede, ale výsledky dosud publikovány nebyly. Takže kdo vyžadovanou, v podstatě prostičkou a nenákladnou studii zorganizuje? Česká lékařská komora to odmítla, protože je to údajně příliš nákladné a protože dokázat funkčnost metody je povinností autorů metody a výrobců přístroje. Nakonec se toho ujala Česká obchodní inspekce, která dala vyšetřit v Ústavu lékařské biologie a laboratorní diagnostiky čtyři (!) osoby na dvou přístrojích. Výsledky nebyly překvapivé, v řadě parametrů byly zjištěny významné rozdíly oproti hodnotám při standardním laboratorním vyšetření, které metodu AMP diskreditovaly (viz Tiskovou zprávu Ministerstva průmyslu a obchodu společně s ČOI ze dne 27.6. 2012). Použít výsledky vyšetření AMP přístrojem by znamenalo vážně ohrozit zdraví nebo i život pacienta. Zástupci firem QMI Group a Aditus vitae ovšem výsledky ověřování odmítají a tvrdí, že "předmětný výrobek je certifikovaný. Testování ČOI nemá žádnou vypovídací hodnotu o funkčnosti neinvazivního hematologického analyzátoru. Jde o účelovou interpretaci ČOI." Argumentovali i malým počtem pacientů a dosáhli toho, že ČOI zakázala používat jen ty dva přístroje, na kterých bylo vyšetření provedeno. Jak bude vývoj kauzy probíhat dál, nevíme. ČOI prý plánuje vyšetření dalších 12 přístrojů AMP a také Ministerstvo průmyslu a obchodu s Ministerstvem zdravotnictví hodlají v ověřování přístroje pokračovat. Firma QMI údajně uvažuje o soudním řešení.

Ověřit účinnost přístroje je zřejmě pro naše zdravotnické orgány obrovský problém. A přitom může i jednotlivec, dokonce bez zdravotnického vzdělání, provést experiment s jednoznačným výsledkem. Mluvím o panu Mojmíru Štěrbovi, technikovi, který sám, dokonce jako první u nás, ještě před experimentem ČOI použil sebe jako testovací objekt a funkci podezřelého přístroje si ověřil.

Postupoval obezřetně. Aby vyloučil rušivé vlivy z okolí, vyloučil pomocí dozimetru přítomnost radiačního záření, a pomocí mikrofonku se zesilovačem vloženým do ucha si ověřil, že při vyšetření byl přístroj zapojen. Zjistil, že před vyšetřením dostává pacient dotazník, ve kterém odpoví na otázky týkající se zdravotního stavu, a že pak ještě v osobním kontaktu s asistentkou odpoví na další otázky. Je zřejmé, že tyto údaje mohou být vloženy do přístroje a pomocí vhodného algoritmu lze pak v mnoha případech se značnou pravděpodobností určit diagnózu pacienta a odvodit i patřičné laboratorní hodnoty. To je pravděpodobný důvod, proč v praxi přístroj někdy zdánlivě funguje. Pan Štěrba, aby takovou manipulaci vyloučil, dotazník proškrtal a neinformoval tak obsluhu o proběhlém infarktu s přetrvávající poruchou převodu impulzů z předsíní na komory, (tzv. atrioventrikulární blok, projevující se prodloužením intervalu PQ na elektrokardiogramu) a o dalších patologických hodnotách. Po ukončení vyšetření asistentka prochází s pacientem protokol a zahrnuje ho velkým množstvím informací o zdravotním stavu, které pacient nemá možnost si ověřit. Tomu pak nezbývá, než žasnout. Pokud přijde pacient připravený, tak mu nezbývá než žasnout nad nesmyslnými výsledky v porovnání s realitou, na což asistentka nereaguje.

Vyšetření na AMP podstoupil dvakrát v intervalu 36 dní, a v obou případech se podrobil týž den, podruhé dokonce ve stejnou hodinu, standardnímu lékařskému laboratornímu i EKG vyšetření. Výsledky parametrů, které by se mohly vztahovat k jeho chorobě, uspořádal p. Štěrba do přehledných tabulek. Vzájemné porovnání prvního a druhého laboratorního vyšetření ukazuje vysokou shodu. Naproti tomu vyšetření na AMP přístroji vykazuje v řadě parametrů opakovaně významné rozdíly proti lékařskému vyšetření, a to až v desítkách procent.

Měření 1 - 21.5.2012




Měření 2 - 26.6.2012




Nejvýznamnější je zjištění, že přístroj ani jedenkrát neodhalil trvající poruchu AV převodu, což je závažná porucha, která se může vyvíjet až k fatálnímu konci a musí být trvale sledována kardiologem a léčena. Na druhé straně přisoudil přístroj panu Štěrbovi vyšší, rizikovou hladinu cholesterolu, ačkoli ta je v normě.

Další zajímavostí je, že v některých parametrech si obě následná vyšetření na analyzátoru odpovídala, někdy naopak byly výsledky protichůdné (leukocyty – bílé krvinky), ale v řadě parametrů byly naměřeny nápadně blízké patologické hodnoty (v tabulce vyznačeno tučně). Jinak než nějakou záměrnou manipulací nebo nastavením programu přístroje nelze tyto shody vysvětlit.

Pan Štěrba dospěl ve svém experimentu k závěru, že přístroj není spolehlivý, podává výsledky falešně pozitivní nebo falešně negativní a není proto použitelný ani pro diagnostiku ani pro prevenci. Tyto výsledky potvrzují resp. i zvyšují věrohodnost vyšetření ČOI. S tímto závěrem seznámil pan Štěrba Českou obchodní inspekci, prof. MUDr T. Zimu, DrSc., děkana 1. lékařské fakulty UK i doc. MUDr. Tomáše Sechsera, CSc., propagátora přístroje AMP. Věříme, že experiment p. Štěrby se stane součástí důkazního materiálu proti přístroji AMP a firmám, které jej propagují. Pan Štěrba ještě nadhodil, že by bylo možné vytvořit simulační model, který by produkoval se stejnou platností statisticky obdobné výsledky jako uvedený přístroj AMP včetně zobrazení na PC, aniž by musel mít přístroj AMP za 1 milion Kč. Dokázal by se tak ještě jinou cestou podvodný charakter přístroje.

Případ pana Štěrby je ukázkou obdivuhodné iniciativy, kdy jedinec je ochoten v zájmu pravdy obětovat čas i finance na vyřešení sporného zdravotnického problému, kterému se vyhýbají nebo který jen obtížně, váhavě a s nejistým výsledkem slibují vyřešit naše odpovědné instituce.


K článku o AMP připojujeme aktuální dodatek: Ministerstvo zdravotnictví ČR zahájilo řízení o neinvazivním analyzátoru AMP. Tato informace byla uveřejněna na webu MZ dne 4.9.2012 ve 12 dokumentech. Více informací najdete zde: www.mzcr.cz


K článku o neinvazivním analyzátoru krve AMP připojujeme ještě jeden dodatek. Pan Štěrba totiž zhodnotil ještě dva další případy a pro všechny pak zhotovil velice názorné grafy, které dokumentují, jak hrubé chyby v pozitivním i negativním smyslu udává přístroj AMP. V praxi je zřejmě nepoužitelný.

Popis grafů:
Přiložené grafy vyjadřují grafický průběh výsledků měření zdravotních parametrů čtyř testovaných osob přístrojem AMP v porovnání s laboratorním rozborem. Hodnoty jsou převzaty z příloh ČOI 3 až 8 a měření vzorku Sisyfos (viz článek).

Na ose X jsou jednotlivé položky měření, na ose Y procentuální hodnota. Provozovatelé AMP uvádějí, že přijatelná odchylka AMP od laboratoře je ±10% kterou jsme do grafů převzali.
Na ose X jsou jednotlivé položky měření, na ose Y procentuální hodnota. Vodorovná čára na hodnotě 100% označuje hodnotu měření laboratoře. Hodnoty nad čárou jsou větší než měření laboratoře, pod čárou hodnoty laboratoře nedosahují.

Sloupky překračující toleranci 10% mají barvu fialovou,sloupky v toleranci jsou modré, sloupky pod tolerancí jsou hnědé. Z toho je na první pohled patrná (ne)přesnost měření přístroje AMP.