Autismus a prof. Strunecká 2

Pozn. redakce: Tento text byl napsán před dvěma léty, ale byl jen krátce dostupný na webu. Zařazujeme jej na naši stránku proto, že pojednává knihu prof. Strunecké z jiného hlediska než naše nedávná recenze a že problém autismu je stále aktuální.

Kniha Anny Strunecké „Přemůžeme autizmus?“ je výrazně odlišná snad od všech dosud v češtině vyšlých knih o autismu. Zabývá se zejména biomedicínskými aspekty autismu a dále podle oficiální anotace i psychologickými a transpersonálními aspekty autismu.

V předmluvě mě zaujaly tyto věty autorky: „Kniha, kterou vám předkládáme, je svým komplexním přístupem zcela ojedinělá. Snad nám pomůže, že v České republice budeme první na světě, komu se podaří ve větším rozsahu dokázat, že autizmus je přemožitelný.“ Autorka evidentně touto větou i názvem knihy naráží na hnutí tzv. DAN! lékařů. A z jejich prací ve své knize patrně čerpá. I když v Česku (pokud vím) přímo žádný DAN! lékař neordinuje, přesto se autorka domnívá, že budeme první na světě. Zajímavé a dle mě poněkud nabubřele až nebezpečně znějící.

DAN! je zkratka emotivního anglického „Defeat autism now!“, což znamená v překladu „Poražme/přemožme autismus hned!“ Blíže např. http://autism.about.com/b/2007/04/11/what-is-a-dan-defeat-autism-now-doctor.htm

Hnutí DAN! zahrnuje velmi široké spektrum názorů na to, jaké faktory se podílejí nebo spolupodílejí na vzniku autismu (očkování, toxiny…) a pokouší se o odpovídající léčbu, i když si je vědomé, že jde jen o zatím nepotvrzené hypotézy a že nejde o klasickou terapii založenou na důkazech. Na takovou zoufalí rodiče nemají čas čekat. V České republice jsou rodiče inklinující k tomuto proudu odkázáni buď na studium zahraničních pramenů, nebo třeba i na knihu dr. Strunecké. Je to ale věrohodný zdroj? Jsem jen laik, ale i tak mě řada věcí v knize zarazila hned na první pohled.

Velmi neseriózně na mě v knize působí celý text o New Jersey (od str. 157). Autorka zde např. uvádí  „Některé dřívější studie dokonce ukazují, že v populaci dětí ve věku 7–10 let je v New Jersey 12,1 % autistů“, když se ale podíváte na stránku, kterou uvádí jako zdroj, zjistíte, že šlo o 12,1 promile (výskytu PAS v dané oblasti), tedy výskyt desetkrát nižší!

Hned v další kapitole (o vakcínách) autorka začíná velmi zmateně. Napřed napíše, že mezi některými skupinami lidí (následuje výčet) panuje přesvědčení, že thimerosal ve vakcínách způsobuje PAS, aby na závěr dodala „Zdá se, že je to vědecky dokázané.“ Takže když si hodně lidí něco myslí, je to VĚDECKY dokázané???

Zmatený text pokračuje v dalším odstavci větou „Při analýze studií z vědeckého tisku … najdeme práce, které dokazují příčinnou souvislost mezi očkováním vakcínami s thimerosalem, otravami rtutí z mořských produktů, otravami rtutí jako kontaminující složky z ovzduší (deště a sníh) a otravami způsobenými uvolňováním rtuti z amalgamových plomb v zubech.“ Nechybí vám tam také něco? Autorce nějak vypadlo, jakou příčinnou souvislost ty studie mají dokazovat. Zřejmě je myšleno mezi rtutí a PAS, ale autorka to explicitně neuvádí, buď záměrně (že by se některé zmiňované studie netýkaly přímo PAS?), nebo jednoduše proto, že nedokáže zformulovat větu…

V části knihy s názvem Skryté souvislosti autorka „oprašuje“ teorii matek-ledniček, což, myslím, mluví samo za sebe: „Při hledání viníků za vznik PAS bychom se přeci jenom při svých mediacích mohli zamyslit, jak je to s tou matkou ledničkou, zda jsme sami nepřispěli svým myšlením a chováním v časném vývoji k tomu, že se naše dítě uzavřelo do svého vlastního světa.“

Autorka svou knihu adresuje „všem obětavým bytostem, které snaží pomáhat dětem s autismem“ a zároveň chce znovu traumatizovat rodiče teorií matek-ledniček? Drsné (dle mne)…
V knize autorka použila např. i následující text (dle autorky je to diagnostika PAS dle Stillmana, mně to připadá spíš podobné teoriím o tzv. indigových dětech, v souvislosti s PAS jsem o podobných jevech nikdy nikde nečetla):„Otázky pro rodiče: Uchvacuje vaše dítě krása přírody? Má nevyslovené spojení se psy, kočkami, motýly a jinými tvory? Vede konverzaci s někým neviditelným? Má schopnost předvídat, co se stane? Kreslí anděly nebo mrtvé příbuzné? Odpovíte-li 2x ano, vaše dítě má PAS. Gratulujeme.“ Ponechávám bez dalšího komentáře…

Za zmínku stojí, že autorka v roce 1998 obdržela Stříbrný bludný balvan, anticenu, kterou udílí Český klub skeptiků Sisyfos za zásluhy o podporu a rozvoj bludného způsobu myšlení a matení veřejnosti (v daném ročníku Sisyfa dokonce porazila známého plejáďanologa Iva Bendu ;-)). Cena byla udělena za transcendentálně-holistický pohled na fyziologii člověka, získaný přímo z "kosmického vědomí".
Autorka se cenou obdrženou od skeptiků nijak netají (což na mě udělalo dojem, přiznám se) a docela podrobně se o ní zmiňuje ve svém medailonku na webu autizmus.cz (doporučuji přečíst, mluví samo za sebe).

Na mě osobně kniha působí asi tak, jako když pejsek a kočička vařili dort. Je tam od všeho kousek a dohromady to na mě nepůsobí ani trošku komplexně (ano, narážím na větu z předmluvy), ale naopak naprosto nesourodě. Dost dobře nechápu (hlavně po přečtení kapitoly o New Jersey, která je způsobem argumentace a uvádění jen těch zdrojů, které se hodí autorce „do krámu“ jak vystřižená z Zeitgaistu), jak se někdo může divit, že tohle nechtělo vydat nejmenované renomované nakladatelství. Myslím, že by tam nemusely být ani závěrečné kapitoly o „spirutuální perspektivě“ a i tak by se jednalo o knihu velmi kontroverzní a co do kvality textů minimálně rozporuplnou. Nechápu ani větu autorky o České republice (uvádím ji na začátku příspěvku). Je špatně zformulovaná, takže se navíc můžeme jen domýšlet, co jí autorka myslela. Pokud to, že právě díky její knize a jejímu ojedinělému komplexnímu přístupu budeme v ČR úspěšnější v přemáhání autismu, tak mě to dost překvapuje.

Já osobně bych se bála cokoli z téhle knihy použít v praxi. Protože (dle mého názoru) uvedené podivnosti (a nepřesnosti) vrhají divné světlo na celou knihu. Je to ovšem jen můj subjektivní dojem. Každý si jistě udělá svůj názor.