Paměť

Paměť je obecně schopnost (nebo také medium) ukládat, uchovávat a sdělovat informaci. Specifický význam má termín paměť ve fyzice, genetice, sociologii, informatice. Zde se budeme zabývat pamětí z hlediska biologického a skeptického. Paměť je jednou ze základních funkcí mozku. V posledních dekádách je jí věnován intenzivní výzkum kognitivně-psychologický i neurofyziologický, ale stále ještě nejsou všechny vlastnosti paměti objasněny. Ví se, že existuje několik druhů paměti, paměť senzorická (smyslová), krátkodobá a dlouhodobá, která opět má několik různých součástí. Každá z těchto našich pamětí má svůj vlastní mechanismus a rozmístění v mozku. Dále se ví, že paměť zajišťují nervové synapse, na kterých je chemickými dlouhodobě působícími mediátory usnadňováno nebo naopak tlumeno (při zapomínání) propojení nervových vláken. Mylný je názor, že vzpomínka je v paměti uchovávána jako nějaký shluk chemické látky, nebo třeba trvale kroužící nervový vzruch. Ví se dále, že vzpomínky nejsou lokalizovány na určitých místech, ale že jsou uspořádány modulovým způsobem, difusně v mnoha různých oddílech mozku a jsou dynamicky trvale přestavovány.

V paranormálním světě se slovo paměť také používá i v jiných souvislostech. Podle homeopatů existuje „paměť vody“, která si má „pamatovat“ chemické látky, do ní vložené, i když byla z vody odstraněna už poslední její molekula. Esoterici zase uznávají „kosmickou paměť“, do které se mají ukládat informace o všech dějích na zemi podle magické představy „jak nahoře, tak dole“. Tento pojem. prosazuje Sheldrake Rupert. Podobný termín, „kosmické vědomí“, zase šíří transpersonální psychologie a její guru St. Grof.

Hodnocení: Z hlediska skeptického je důležité, že se na paměť odvolávají zastánci různých paranormálních disciplín.“Vždyť jsem o sám zažil“, „vždyť jsem to viděl na vlastní oči“, Takové argumenty však nejsou přijatelné, protože v paměti nejsou vjemy a myšlenky uloženy v trvale nezměněné podobě, ale jsou stále dynamicky přepracovávány. Už z tohoto důvodu nemůže být paměť zcela spolehlivá a vzpomínky přesné. Vzpomínky lze také do paměti vkládat uměle, sugescí. To znamená, že se mohou nevhodným dotazováním a naznačováním ukládat do paměti i tzv. „falešné vzpomínky“. (Zajímavé při tom je, že reálné a falešné vzpomínky jsou v mozku zpracovávány a ukládány na jiných místech.) Takové sugerované vzpomínky jsou někdy akceptovány jako vzpomínky reálné i při soudních jednáních. V 90. letech minulého století byly z těchto důvodů odsouzeny desítky mužů, kteří byli neprávem osočení ze sexuálního zneužívání jejich dětmi, často i dospělými, které si po „léčbě“ u psychologa nepříjemné vzpomínky z mládí vybavovaly. V kvalitě paměti existují značné individuální rozdíly. Na alternativní trhu se proto nabízejí nejrůznější metody a prostředky ke zlepšení paměti. Bohužel zatím nebyl objeven žádný specifický prostředek, který by vylepšil u zdravého člověka paměťové schopnosti. Ke zlepšení a udržování funkcí mozku včetně paměti pomáhá jen trvalá fyzická i psychická aktivita. „Paměť vody“ i „paměť kosmická“ jsou výmysly, které mají vysvětlit některé paranormální fenomény.