Mýtus

Termín mýtus (z řeckého mythos = řeč, pověst), báje má v různých kulturách, dobách a souvislostech poněkud jiný význam. V oblasti akademické mythologie je mýtus označením pro prastaré posvátné vyprávění, které se týkalo původu bohů, kosmu, vzniku i zániku světa nebo posmrtného života. Popisují se proto různé typy mýtů, o původu bohů nebo lidí (etiologické mýty), o průběhu světového dění nebo o konci světa (eschatologické mýty). Kdysi je lidé je chápali jako realitu, dnes se chápou jako epické příběhy se symbolickými významy, a jsou proto různě interpretovány. Pozdější mýty se týkaly i pozemského života a termín ztratil svůj původní náboženský význam. Termín mýtus, resp. báje je dnes v běžné řeči nahrazován a zaměňován s jinými termíny (které ovšem mají ve vědě svůj přesný význam), jako je legenda, pověst, pohádka, bajka, fikce, folklór. V moderní době se v populární řeči slovem mýtus označují v ironickém nebo pejorativním smyslu mylné nebo nepravdivé názory.

Hodnocení: Smysl mýtů se dnes vykládá různě. Podle jednoho názoru si dávní lidé v době předvědeckého myšlení vytvářeli v mýtech svou představy o světě, o přírodních jevech, o životě člověka. Podle jiného názorů bylo hlavním smyslem mýtu harmonizovat člověka a společnost s daným přírodním i společenským řádem. V každém případě byly a jsou mýty důležitým kulturním fenoménem a přispívaly a dosud přispívají k udržování svébytnosti, soudržnosti a kontinuity kmene nebo národa. Mýty ovšem na druhé straně přispěly k rozvoji a utužování nacionalistických představ a mohou tedy hrát i negativní roli. Takovou roli podle některých historiků hrají i slovanské a české národní mýty, které se stále mylně považují za historické události event. pravdivé názory. Současným módním trendem je proto „reinterpretace dějin“, což je úkolem historie a sociologie. V dnešním - přeneseném slova smyslu existuje množství mýtů - chybných představ - snad ve všech společenských oblastech, v oblasti lidské psychiky, sexuality, národní povahy a pod. I o vědě samotné existuje mnoho takových mýtů, které ji na jedné straně povyšují na piedestal neomylnosti, na druhé ji považují „také jen za víru“. Mýtem je i představa, že medicína je „posláním“, nebo že skepticismus a SISYFOS jsou spolky zkostnatělých materialistů nebo dokonce marxistů, kteří neuznávají existenci duchovní stránky života, bojují proti náboženské víře, omezují demokracii a lidskou svobodu. Takové „mýty“ ovšem ve vědecké oblasti nemají místo. Lze je pokládat v nejlepším případě za hypotézy, které je nutno podrobit analýze a zjistit, nakolik jsou podloženy fakty a nakolik jsou jen fantazií, omylem, urážkou, pomluvou a pod.