Léčba baňkami, baňkování neboli vakuoterapie je prastará metoda, patřící do rámce postupů, které se snažily léčit choroby vypuštěním špatných tělesných šťáv, dnešními slovy detoxikací organismu. V minulosti byla uznávanou lékařskou léčebnou metodou snad po celém světě, dnes ji oživují někteří léčitelé. I v České republice se dnes stalo baňkování módní léčbou. Její používání je známo z Mezopotámie, Indie i Jižní Ameriky už z doby před 3000 léty. Namísto dnešních skleněných nebo plastových baněk ve tvaru zvonu nebo koule o průměru 30 - 60 mm se tehdy používaly nádobky z bronzu, stříbra, z bambusu nebo zvířecích rohů. Dnes je běžnou jen nekrvavá varianta, při níž se nasazuje na kůži zad pacienta, prohřátou infračervenou lampou, několik, někdy až 5-10 baněk v celém rozsahu zad. Jindy se používá je jedna baňka cíleně na vybrané místo. Před nasazením se v baňce vytvoří vakuum buď shořením vatového tamponu napuštěného benzinem nebo alkoholem a následným zchladnutím ohřátého vzduchu, nebo vakuovou pumpou. Po přiložení baňky se během několika minut krevní kapiláry rozšíří a krev, která jimi proniká, vytvoří modré podlitiny. Mechanismus účinku dnes už léčitelé vysvětlují moderněji než jen pouhým odstraněním špatné šťávy. Mluví o vyrovnávání bioenergie nebo o přeladění nebo odblokování organismu a ovlivnění imunity. Velice rozšířené je i přikládání baněk na akupunkturní body s předpokladem působit přes hypotetické meridiány na vnitřní orgány. Baňkování se používá jako protibolestivá léčba při revmatismu, bolestech kloubů, zad, hlavy, ale i při astmatu, cévních i orgánových chorobách.
Hodnocení: Léčba baňkami může nesporně mít určitý protibolestivý efekt, stejně jako všechny ostatní terapie, založené na podráždění kůže, ať už jde o masti s hadím jedem, křenovou placku, „francovku“, akupunkturu nebo povrchové masáže. V žádném z těchto případů včetně baňkování ovšem nejde o kauzální léčbu, která by mohla postihnout příčinu choroby, ale o léčbu derivační, tedy o antalgické reflexní působení nebo spíše o odvedení pozornosti pacienta od jeho od subjektivních potíží. Výklad, že se baňkami urychluje krevní i lymfatický oběh a že se z těla odstraní všechny nečistoty, že se z těla vytahují toxiny nebo že mohou baňky působit přes akupunkturní body (viz Akupunktura), patří ovšem do světa fantazie.
Hodnocení: Léčba baňkami může nesporně mít určitý protibolestivý efekt, stejně jako všechny ostatní terapie, založené na podráždění kůže, ať už jde o masti s hadím jedem, křenovou placku, „francovku“, akupunkturu nebo povrchové masáže. V žádném z těchto případů včetně baňkování ovšem nejde o kauzální léčbu, která by mohla postihnout příčinu choroby, ale o léčbu derivační, tedy o antalgické reflexní působení nebo spíše o odvedení pozornosti pacienta od jeho od subjektivních potíží. Výklad, že se baňkami urychluje krevní i lymfatický oběh a že se z těla odstraní všechny nečistoty, že se z těla vytahují toxiny nebo že mohou baňky působit přes akupunkturní body (viz Akupunktura), patří ovšem do světa fantazie.