Pověra

Pověra, etymologicky vzato, je „patologická“ víra, tedy víra prokazatelně mylná, neodůvodněná, udržující se jako mem lidovou tradicí. Je to víra, že některé nezvyklé nebo nadpřirozené jevy nebo události mají skrytý význam a že je podle nich možné předpovídat budoucnost. Je to víra iracionální, vzniklá jen intuitivně nebo generalizováním náhodné zkušenosti. Pověry jsou většinou starého data a udržují se zejména na venkově po mnoho století. Lze je považovat za zajímavý kulturní fenomén, který se objevuje v mnoha příslovích, bájích i v literatuře. Typickými pověrami jsou např. víra, že dotek kominíka přináší štěstí, kdežto černá kočka, která přeběhne přes silnici, přináší smůlu. Zajímavé je, že mnoho pověr je spojeno se zvířaty. Pověry vznikají i v dnešní době. Nejvíce pověr se vztahuje ke zdraví, nemoci, štěstí nebo neštěstí, nebo k významným událostem v životě, narození, sňatku nebo smrti. Mnohé pověry se týkají lidového léčitelství a mají blízko k magii. Magickou víru, že věci sobě podobné mají mezi sebou i kauzální vztah, na níž je založen i základní homeopatický princip „similia similibus curentur“ (podobné se léčí podobným), můžeme považovat rovněž jen za pověru.

Hodnocení: Pověry jsou v dnešní době a v našem kulturním okruhu jen zpestřením společenské komunikace a ozdobou věšteckých stránek bulvárních časopisů, a většina lidí je nebere vážně. Přesto si někteří lidé v problematických situacích pomáhají zaklepáním na dřevo, nebo u sebe nosí „pro jistotu“ nebo „pro štěstí“ amulet nebo talisman, a nad práh domu si zavěsí koňskou podkovu. Jiné je to u primitivních národů, kde se lidé často i v reálném životě pověrami řídí a kde to pro ně může mít i osudové následky. I mnohá závažná a mylná politická rozhodnutí vládců v historii lidstva měla na svědomí jejich pověrčivost.