Energetika jaderná

Jaderná energetika je jedním z hlavních zdrojů energie, které jsou v současné době k dispozici. Všechny dnešní jaderné reaktory pracují na principu štěpné reakce. Vývoj fúzních, bezpečných reaktorů je zatím v experimentální stadiu. Štěpné reaktory jsou ekologicky šetrné, patří k „čistým“ zdrojům energie a ekonomicky přes vysoké náklady na bezpečnost jsou konkurenceschopné. Jejich hlavním problémem je riziko možné havárie s únikem radioaktivních látek. V očích veřejnosti, která je ovlivněna negativním postojem některých „ekologických“ organizací (viz Ekologismus), je jaderná energetika vysoce riziková. Přispěly k tomu některé havárie reaktorů, např. v Three Mile Island v USA a zejména v Černobylu na Ukrajině. Z těchto důvodů bylo v řadě států dočasně upuštěno od zavádění nebo rozvíjení jaderné energetiky. Spory o rizicích jaderné energetiky a o vhodnosti jejího používání trvají dodnes.

Hodnocení: Rizika jaderné energetiky jsou nesporná, ale podle objektivních kalkulací, vycházejících i z dosavadních zkušeností, jsou rizika způsobená únikem radioaktivních látek při provozu reaktoru a manipulaci s radioaktivními látkami ve srovnání s ostatními způsoby získávání energie i s jinými lidskými činnostmi relativně malá. Ekologické organizace, zejména Green Peace aj., které vystupují proti jaderné energetice, vycházejí z ideologických nebo politických pozic. Používají iracionální argumenty a zřejmé dezinformace. Každá drobná porucha, třeba na sekundárním okruhu elektrárny, kdy nehrozí nebezpečí radiace, je zveličována a považována za „jaderné“ riziko. Právě tak jsou přeháněna rizika případné velké havárie. Případ Černobylu byl výjimečný, způsobený hrubým nedodržováním předpisů, a právem se předpokládá, že k opakování havárie takového rozsahu už nemůže vzhledem k všeobecně přijatým opatřením i dnešním jiným typům reaktorů dojít. Přesto je černobylská havárie dodnes zneužívána uvedenými organizacemi ke kritice a k ostrému odmítání jaderné energetiky. Typickým příkladem manipulace veřejným míněním je dezinterpretace důsledků havárie v Černobylu. Podle objektivních zdrojů zemřelo v důsledku ozáření po havárii do 3 měsíců 28 lidí, v dalších letech celkem několik set osob, zatímco podle údajů ekologických organizací zemřely statisíce osob. (Nesporné ovšem je, že se v oblasti Černobylu úmrtnost zvýšila, ale nejde jen o důsledky radiace, ale i psychického stresu a špatných sociálně-ekonomických podmínek.) Stejně tak neplatí údaje o mutacemi způsobených malformacích živočichů v okolí elektrárny. Spory o rizicích jaderné energetiky se vedou i na teoretické úrovni, např. v případě radiační hormeze

Odkazy: Drábová D.: Rizika jaderné energetiky. Věda kontra iracionalita 4. Sborník. V přípravě.
Heřmanský B.: Racionální a iracionální přístup k hodnocení rizik jaderné energetiky. In: Věda kontra iracionalita 2. Sborník. Academia, Praha 2002, 74-93
Vaněk F.: Možnosti využívání alternativních zdrojů energie. Věda kontra iracionalita 2. Sborník. Academia, Praha 2002, 94-102.