Turínské plátno

Turínské plátno je kus látky, do které měl být zabalen Ježíš Kristus po sejmutí z kříže. První historická zmínka o existenci plátna pochází z konce 16. století, kdy bylo přineseno do turínské katedrály, kde je dnes také uchováváno. Údajně bylo nalezeno v Turecku při jedné z křížových výprav, ale tento názor, podobně jako mnoho jiných o historii plátna je jen spekulativní. Lněné plátno má rozměry 1,2 x 4,3m a je na něm otištěna přední i zadní plocha ukřižované lidské postavy, jejíž obličej má připomínat tvář Krista. Obhájci pravosti plátna se zprvu zdráhali připustit jeho vědecké zkoumání, ale nakonec se podařilo část plátna získat. Datování pomocí radioaktivity uhlíku C-14 ve třech nezávislých laboratořích z r.1988 vedlo k souhlasnému závěru, že plátno bylo vyrobeno mezi léty 1260 a 1380. Podle názoru kritiků obraz figury není otiskem, ale byl namalován jedním z umělců 14. století, jak se o tom údajně zmiňuje zpráva biskupa Pierre d´Arcis papežovi z r.1389. Že jde o malbu z této doby, potvrzuje i analýza barev a jejích pigmentů, kterou provedl americký chemik Walter McCrone. Podle jeho názoru byl malba provedena na figuře lidského těla a pak na model navinuto plátno. Za přesnou a náročnou analýzu obdržel McCrone „Cenu analytické chemie“ od Americké chemické společnosti. Všechny historické, ikonografické, patologické, fyzikální i chemické argumenty v neprospěch výkladu o pravosti plátna publikoval ve své knize z r.1987 americký skeptik Joe Nickel. Obhájci názoru o pravosti plátna se však s výsledky analýz nesmířili a přinášejí stále nové hypotézy a "nálezy", které mají autenticitu plátna dokázat.

Hodnocení: Výzkumy na seriózních pracovištích byly prováděny z několika hledisek a všechny vyzněly v neprospěch názoru o pravosti plátna a obrazu na něm. Dnes je jeho vznik chápán jako snaha o zvýšení důvěryhodnosti církve, jako „pia fraus“ (zbožná lež). Turínské plátno je dodnes předmětem ostrých sporů mezi těmi, kdo jsou přesvědčení o jeho pravosti a těmi, kdo hájí názor opačný. Tento spor je typickou ukázkou rozdílného pohledu vědy a víry a také demonstrací toho, že věda a víra jsou „dvě nepřekrývající se učení“ (viz Náboženství z pohledu nového skepticismu) jen do té doby, než jedna z těchto oblastí zasáhne do druhé. Turínské plátno je objekt reálný, který lze vědeckými metodami analyzovat a hypotézy falsifikovat. Není sporu o tom, že otázka pravosti plátna patří do kompetence vědy a že lpění církevních hodnostářů na názoru opačném nijak nepřispívá ke kompatibilitě a vzájemnému porozumění vědy a víry.

Odkazy: Lexikon der Parawissenschaften
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Nickel J.: Inquest on the Shroud of Turin. Prometheus Books, New York 1987