Parapsychologie

Parapsychologie je široká pseudovědecká disciplína, která se zabývá předpokládanými mimosmyslovými kontakty mezi osobami navzájem, nebo mezi organismy a vnějším prostředím. Vznikla koncem 19. století, kdy někteří vědci začali záhadné jevy při spiritistických seancích (viz Spiritismus) vysvětlovat mimosmyslovým působením. V r.1882 byla založena v Londýně první parapsychologická společnost „Society for Psychical Research“, záhy další společnosti i speciální vědecké parapsychologické laboratoře a začaly se vydávat parapsychologické časopisy. Brzy se parapsychologie rozvinula do mimořádné šíře a rozvíjí se dodnes. Do jejího rámce patří různé mimosmyslové schopnosti, jevy psychosenzorické i psychomotorické. Do první skupiny patří mimosmyslové vnímání (Extra Sensory Perception - ESP), kam řadíme jasnovidnost (paragnózie), přenos myšlenek (telepatie a předvídání budoucnosti (proskopie). Mezi jevy psychokinetické, motorické, patří telekineze, levitace, materializace, transformace energie apod. Všechny tyto jevy mají být zprostředkovány dosud neznámou silou. Představy o její povaze byly rozmanité, od materialistických, jako je elektrická energie, biomagnetismus (viz Mesmerismus), kosmická i gravitační energie, vibrace, dnes kvantové děje (viz Kvantová teorie v pseudovědě), až k mystickým (mentiony, tachyony, astrály atd.). Byl zvolen i neutrální termín pro takové síly: „psí“ (PSI = psychické síly). Studium parapsychologických jevů mělo zprvu charakter vědecké disciplíny, která se snažila experimentálně tyto jevy potvrdit, a prokázat také existenci síly „psí“, např. hádáním tažených karet, viděním na dálku, Ganzfeld experimenty nebo ovlivněním generátorů náhodných čísel psychickým působením. Experimentální výzkum, který měl umožnit využívat mimosmyslové kontakty ve vojenství, se prováděl i v době studené války v USA, Británii i v SSSR. V zemích východního bloku se místo parapsychologie používal termín psychotronika.

Po r.1989 nastal v ČR další rozkvět psychotroniky, zejména v medicíně pod pojmem biotronika, později bioenergetika. Pod tímto názvem se zakládají společnosti (v Česku např. v Brně), které usilují o uznání jejich disciplíny a o její zařazení do rámce medicíny oficiální. Objevily se stovky, možná tisíce léčitelů, senzibilové, kteří „vidí“ nemocné orgány uvnitř těla, léčí „energií“, která jim vyzařuje z rukou nebo z mozku a léčí i telepaticky. Objevují se stále nové metody, využívající ESP. Jednou z nich je např tzv. „terapie dotekem“ (viz Therapeutic touch) nebo „Reiky“ metoda. Módní se také stala biozonanční terapie, vycházející z představy o morfických polích (viz Sheldrake Ruppert). Do rámce parapsychologie patří také proutkaření. Někdy se používají i složitější přístroje. Pak se mluví o „radionice“. Před deseti léty se rozšířila Silvova metoda, umožňující údajně léčbu na telekinetickém principu. Konečně i channeling, který se rozvinul především v USA, patří do rámce parapsychologie.

Hodnocení: Parapsychologie je pseudověda, založená na mylném předpokladu o možnosti mimosmyslových kontaktů a dosud neznámé síly, která je má zprostředkovat. Experimenty provedené na seriózních pracovištích nepotvrdily ani existenci parapsychologických jevů ani existenci dosud neznámé síly. Pozitivní „důkazy“, které přinášejí parapsychologové, lze snadno zpochybnit (viz Experiment v pseudovědě). Proti existenci síly „psí“ svědčí i logické argumenty: materiální vlivy to nejsou, protože dnešní vědecké detekční přístroje jsou tak jemné, že jim žádná z existujících sil nemůže uniknout a mystické, „duchovní“ vlivy nejsou schopny ovlivnit hmotu, tedy mozek a jednání člověka. Konečně argument zdravého rozumu: Kdyby byl z nás lidí někdo telepatickou a telekinetickou schopností obdařen, měl by před ostatními obrovskou osobní výhodu. Mohl by získat všemožné cenné informace a mohl by i přímo svou myslí ovládat ostatní lidí i přístroje např. sázkových organizací. Brzo by měl miliony. Není tomu tak.

Poslední kritický argument: záhadné parapsychologické jevy dnes dovedeme racionálně vysvětlit. Existuje totiž tzv. selektivní paměť: Pamatujeme si lépe jevy kuriózní, záhadné, kdežto stovky dřívějších vzpomínek na jevy banální se nám nevybaví. Jiným vysvětlením je tzv. Barnumův efekt: podvědomě totiž vnímáme jen to, co vnímat chceme, co je nám milé a odpovídá naší představě o nás samých. Někdy ale léčitel nebo senzibil naše myšlenky zčásti „přečte“. Jde ovšem o tzv. cold reading, „chladné čtení“ myšlenek. I skutečné pozitivní efekty parapsychologické léčby lze snadno vysvětlit, a to placebo efektem.

Odkazy: Hyman R.: Parapsychologické pokusy. In: Libovický S.: Okultismus a věda. (Sborník překladů z časopisu Experientia) Nakl. St. Libovický, Praha 1994
Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Prokop O. et al.: Lékařské vědy proti pověrám a šarlatánství. Avicenum, Praha 1984