Magie

Původně byl termín mág používán pro označení perských kněží nebo kouzelníků, a magie pro označení souhrnu jejich znalostí. Běžně se ale za magii pokládá staré umění, jak dosáhnout pomocí tajemných, kouzelných sil, prostředků nebo jen pomocí své vůle určitého cíle nebo efektu. Magie je obor záhadný, používající různé symboly, např. pentagram, amulety, talismany a různé tajuplné rituály, které mají umožnit jednat v rozporu s přírodními zákony, fyzikou, chemií, biologií. Typické pro magii je také to, že vidí souvislosti a příčinné vazby mezi jevy i tam, kde jde jen o naprosto vnější podobnost (sympatii) nebo časovou nebo místní shodu. Na tomto principu podobnosti, který se nazývá „magií sympatetickou“, je založena i homeopatie. „Similia similibus curentur“ = podobné se léčí podobným. Magie se dříve rozlišovala na bílou a černou. Bílá magie sloužila ušlechtilým účelům, zatímco o černé magii se mluví, když se na magických obřadech nebo skutcích podílí Satan. Černá magie má sloužit především k osobnímu prospěchu a k získání moci nad jinými lidmi, resp. k jejich poškozování, třeba s pomocí démonů (viz Démoni), jak je tomu v případě vúdů (woodoo). Ve středověku patřila magie do náboženské oblasti a patřilo k ní tajné vědění, jak zacházet se skrytým, okultním světem. Ani v dnešní době nelze magii od náboženských obřadů jednoznačně oddělit, i když se podle některých názorů při takových obřadech člověk podřizuje Bohu, při magických naopak chce člověk získat moc. S magií souvisí esoterika a okultismus, věcně i dnešní parapsychologie, jenže ta se domnívá, že všechny zdánlivě „magické“ jevy jsou přirozené, uskutečněné určitou, i když dosud neznámou silou „psí“.

Hodnocení: Magie ve středověké podobě se dnes už nepěstuje, zůstává však nezbytnou součástí dnešní esoterické scény. Její pozůstatky můžeme vidět při některých náboženských obřadech a jejím dozvukem jsou i četné, dodnes přežívající pověry. Také některé léčitelské postupy alternativní medicíny včetně homeopatie stojí na představách magických. Za přímého dědice magického myšlení lze dnes považovat parapsychologii, protože i ta je založena na víře v existenci dosud neznámých, nesrozumitelných sil. Jejich existence ovšem nikdy nebyla potvrzena, odporuje vědeckým poznatkům i logice (viz Mimosmyslové schopnosti). Magie se dnes stala také doménou mágů, kouzelníků, kteří ovšem dosahují „magických“ výsledků eskamotérskými triky. Je také bohatým inspiračním zdrojem pro současnou sci-fi literaturu.

Odkazy: Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Lexikon des Parawissenschaften