Kulový blesk je jedním k dosud nevysvětlených jevů. Byl pozorován snad v tisících případech od pradávna. Objevuje se během silné bouřky jako kulatý, barevný, nejčastěji oranžový nebo modrý předmět o průměru 5-20 cm, pohybující se rychle a nepravidelně, horizontálně i vertikálně. Někdy vnikl i přes údajně zavřená okna do domu, jindy měl propálit díru ve skle, někdypřeskakoval po nábytku a po několika vteřinách až minutách rychle zmizel. Za sebou zanechával popálené stopy a zničený nábytek. Nikdy se nepopisovalo zranění nebo zabití člověka kromě jednoho sporného případu z 18. století. Protože se stopy po řádění kulového blesku podobaly řádění poltergesta, byl také poltergeist někdy vysvětlován jako projev kulového blesku. Tak tomu např. bylo i ve slavném českém případu v Bobrové v r.2006.
Hodnocení: Existence kulového blesku zatím není s naprostou jistotou prokázána, i když podle názoru převážné většiny fyziků jde o reálně existující fenomén. K dispozici sice jsou i fotografické záznamy, ale ty nejsou přesvědčivé a v některých případech nelze ani vyloučit podvod. Svědectví lidí, kteří řádění kulového blesku popisují, jsou málo věrohodná, zpravidla nejsou ověřena nezávislým odborníkem. Někdy jde evidentně o výmysly. Existují různé teorie, snažící se objasnit podstatu kulového blesku. Většina teorií předpokládá, že jde o jev elektromagnetický nebo že jde o shluk plazmatu. P. Kapica soudí, že by mohlo jít o vysokofrekvenční výboj mezi zemí a mrakem, podle jiných jde o atmosférický maser. V r.2000 vyslovili dva australští vědci názor, že se může jednat o hořící kouli z vláknitého křemičitého materiálu, vytvořeného nárazem blesku do země. Tato hypotéza byla v r.2006 podpořena experimentálně. Výbojem elektrického proudu přes tenkou křemíkovou destičku vyrobili A. Pavao a G. Paiva žhavé modrobílé nebo oranžověbílé kuličky o velikosti až ping-pongového míčku, které po dobu až osmi sekund poletovaly po laboratoři. Konečně existuje i názor, že kulový blesk může mít několik různých variant s odlišnou fyzikální podstatou. Proti každé z teorií lze však vést řadu námitek. Vysvětlovat řádění poltergeista kulovým bleskem však nelze, protože jde o krátkodobý, většinou jen sekundový fenomén. Poltergeist, jak je známo z bobrovského i jiných případů, řádí dlouhodobě a opakovaně.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Krejčí V.: Plazma, čtvrté skupenství hmoty. Orbis, Praha 1974
Hodnocení: Existence kulového blesku zatím není s naprostou jistotou prokázána, i když podle názoru převážné většiny fyziků jde o reálně existující fenomén. K dispozici sice jsou i fotografické záznamy, ale ty nejsou přesvědčivé a v některých případech nelze ani vyloučit podvod. Svědectví lidí, kteří řádění kulového blesku popisují, jsou málo věrohodná, zpravidla nejsou ověřena nezávislým odborníkem. Někdy jde evidentně o výmysly. Existují různé teorie, snažící se objasnit podstatu kulového blesku. Většina teorií předpokládá, že jde o jev elektromagnetický nebo že jde o shluk plazmatu. P. Kapica soudí, že by mohlo jít o vysokofrekvenční výboj mezi zemí a mrakem, podle jiných jde o atmosférický maser. V r.2000 vyslovili dva australští vědci názor, že se může jednat o hořící kouli z vláknitého křemičitého materiálu, vytvořeného nárazem blesku do země. Tato hypotéza byla v r.2006 podpořena experimentálně. Výbojem elektrického proudu přes tenkou křemíkovou destičku vyrobili A. Pavao a G. Paiva žhavé modrobílé nebo oranžověbílé kuličky o velikosti až ping-pongového míčku, které po dobu až osmi sekund poletovaly po laboratoři. Konečně existuje i názor, že kulový blesk může mít několik různých variant s odlišnou fyzikální podstatou. Proti každé z teorií lze však vést řadu námitek. Vysvětlovat řádění poltergeista kulovým bleskem však nelze, protože jde o krátkodobý, většinou jen sekundový fenomén. Poltergeist, jak je známo z bobrovského i jiných případů, řádí dlouhodobě a opakovaně.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Krejčí V.: Plazma, čtvrté skupenství hmoty. Orbis, Praha 1974