Slovem kult se označuje devótní uctívání nějaké osoby, věci nebo myšlenky, slovem sekta potom skupina lidí, která takový kult přijímá a vyznává. Jindy je kult definován jako „neortodoxní minoritní náboženská skupina“. Kulty jsou charakterizovány několika společnými rysy: většinou mají v čele charismatického vůdce, zpravidla se uzavírají do sebe a ostatní společnost se stává jejich nepřítelem, a konečně jsou v nich používány psychologické techniky k indoktrinaci členů kultu a k náboru členů nových. Podoba i rozsah kultů, které provázejí lidstvo od pradávna, jsou mimořádně rozmanité. Některé vycházejí z mythologických nebo náboženských představ, jiné patří do scény umělecké. K některým se hlásí jen desítky osob, k jiným miliony. Některé jsou efemérním fenoménem, jiné dlouhodobé. Některé jsou vázány na jedinou osobu, svého charismatického guru, jiné spočívají na náboženských představách, orientální filosofii nebo pseudovědě. V některých státech, např. v USA, je kultovní scéna nesmírně pestrá, odhaduje se, že tam existuje v současné době až 300 různých kultů a hlásí se k nim několik milionů Američanů. Příznivé podhoubí pro vznik stále nových a nových kultů představuje postmoderní filosofie. K nejrozšířenějším nebo nejznámějším kultům, resp sektám patří Scientologie R. Hubbarda, japonská sekta Óm Šinri Kjó, Transcendentální meditace Maharischi Maheshe Yogiho, Raëliáni, sekta Nebeská brána, řád Slunečního chrámu aj.
Hodnocení: Ke kultům se hlásí většinou mladé osoby, deziluzionizované současnou společenskou situací, ortodoxním náboženstvím nebo technickou civilizací, které hledají jiná řešení, nový smysl svého života nebo prostě skupinu osob, která jim nabídne přátelství, lásku, ochranu, jistoty. Některé kulty proto mají svou pozitivní stránku, uspokojují potřeby některých osob, jiné však představují pro příslušníky kultu i pro společnost vážné nebezpečí. Osoba, která kultu propadla, se často odcizuje vlastní rodině, izoluje se od většinové společnosti, vzdává se vlastního svobodného myšlení, stává se úplně závislou na svém guru, někdy mu odevzdává veškerý majetek. V některých kultech dochází k sebepoškozování, sexuálnímu zneužívání i k hromadným sebevraždám. Jak nebezpečné mohou být kulty pro společnost, ukázal případ sekty Óm Šinri Kjó A. Asahary v Japonsku v r.1995, která použila nervový plyn v metru. Ještě vážnější hrozbou je téměř celosvětově rozšířená Scientologická církev R. Hubbarda, která získává značný ekonomický a politický vliv.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Vojtíšek Z.: Encyklopedie náboženských směrů. Portál, Praha 2004
Hodnocení: Ke kultům se hlásí většinou mladé osoby, deziluzionizované současnou společenskou situací, ortodoxním náboženstvím nebo technickou civilizací, které hledají jiná řešení, nový smysl svého života nebo prostě skupinu osob, která jim nabídne přátelství, lásku, ochranu, jistoty. Některé kulty proto mají svou pozitivní stránku, uspokojují potřeby některých osob, jiné však představují pro příslušníky kultu i pro společnost vážné nebezpečí. Osoba, která kultu propadla, se často odcizuje vlastní rodině, izoluje se od většinové společnosti, vzdává se vlastního svobodného myšlení, stává se úplně závislou na svém guru, někdy mu odevzdává veškerý majetek. V některých kultech dochází k sebepoškozování, sexuálnímu zneužívání i k hromadným sebevraždám. Jak nebezpečné mohou být kulty pro společnost, ukázal případ sekty Óm Šinri Kjó A. Asahary v Japonsku v r.1995, která použila nervový plyn v metru. Ještě vážnější hrozbou je téměř celosvětově rozšířená Scientologická církev R. Hubbarda, která získává značný ekonomický a politický vliv.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Vojtíšek Z.: Encyklopedie náboženských směrů. Portál, Praha 2004