Představa o karmě spolu s reinkarnací je součástí mnoha orientálních náboženství, např. hinduismu a buddhismu. Podle této představy má člověk vedle svého hmotného těla ještě tělo duchovní, které v okamžiku smrti člověka opouští a přechází do duchovního světa. Odtud se však opakovaně znovu vrací do nového těla (viz Reinkarnace). Při těchto reinkarnacích si duch sebou nese do nového života i svůj osud, své předchozí skutky i hříchy, svou karmu. Podle hinduismu člověk sice má svobodnou vůli, ale je svými minulými životy v podstatě determinován. Mnohé nedostatky, nemoci a neštěstí, která potkají člověka, jsou jen odplatou za činy v minulém životě ). Zčásti lze svou karmu zmírnit nebo dokonce odstranit pomocí meditace. V propracovanější podobě přejala tyto představy theosofie a také antroposofie Rudolfa Steinera, který hinduistické prvky propojil s prvky křesťanskými. Podle Steinera je karma „duchovním extraktem bývalého života“. V posledních desetiletích převzali představu o karmě a reinkarnaci různé esoterické a také léčitelské proudy. Vznikla dokonce terapeutická metoda, regresní terapie „návratem do minulých životů“ (viz Minulé životy). Pacient se pod vlivem sugesce má vrátit do svých minulých životů a v nich má objevit pravou příčinu svých obtíží. Léčebný efekt má tkvět v uvědomění si této „skutečnosti“ a ve vyrovnání se s ní.
Hodnocení: Ze skeptického hlediska nic takového jako karma neexistuje, protože smrt člověka i každého tvora je definitivní. Samostatný duch, resp. duše, nezávislá na hmotném těle, která by ho mohla opouštět, neexistuje, a neexistuje proto ani možnost přenést skutky člověka do nového těla. Tzv. duch, resp. duše, je jen funkcí hmotného mozku. Podobně jako karma je nesmyslná i křesťanská představa o dědičném hříchu. Víra v karmu má i negativní dopady. U stoupenců orientálních náboženství může vést k pasivitě, smířenosti s nezvratným osudem, i k nezodpovědnosti, protože vše je předurčeno. V antroposofii zasahuje víra v existenci karmy do waldorfské pedagogiky (viz Waldorfská škola), a v oblasti léčitelství může vést terapie „návratem do minulých životů“ k těžkým psychickým poruchám. Karmou lze také omlouvat všechna neštěstí a zločiny: Lidé v kaprunském tunelu uhořeli, protože v minulých životech byli sami žháři, těžce deformované dítě bylo dříve gestapákem, Židé v době nacismu trpěli správně za své minulé hříchy, znásilněná žena si to také zřejmě zaslouží. Všechny takové amorální výklady, které hlásají někteří psychoterapeuti a léčitelé, je nutno ostře odsoudit.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary , www.skepdic.com
Hodnocení: Ze skeptického hlediska nic takového jako karma neexistuje, protože smrt člověka i každého tvora je definitivní. Samostatný duch, resp. duše, nezávislá na hmotném těle, která by ho mohla opouštět, neexistuje, a neexistuje proto ani možnost přenést skutky člověka do nového těla. Tzv. duch, resp. duše, je jen funkcí hmotného mozku. Podobně jako karma je nesmyslná i křesťanská představa o dědičném hříchu. Víra v karmu má i negativní dopady. U stoupenců orientálních náboženství může vést k pasivitě, smířenosti s nezvratným osudem, i k nezodpovědnosti, protože vše je předurčeno. V antroposofii zasahuje víra v existenci karmy do waldorfské pedagogiky (viz Waldorfská škola), a v oblasti léčitelství může vést terapie „návratem do minulých životů“ k těžkým psychickým poruchám. Karmou lze také omlouvat všechna neštěstí a zločiny: Lidé v kaprunském tunelu uhořeli, protože v minulých životech byli sami žháři, těžce deformované dítě bylo dříve gestapákem, Židé v době nacismu trpěli správně za své minulé hříchy, znásilněná žena si to také zřejmě zaslouží. Všechny takové amorální výklady, které hlásají někteří psychoterapeuti a léčitelé, je nutno ostře odsoudit.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary , www.skepdic.com