Jóga

Jóga je termín, pocházející z indického sanskrtu, znamenající vazbu, spojení. Označuje prastarý indický systém, který má v klasické podobě vést přes osm stupňů k sebeuvědomění, k osvícení. V prvních dvou stupních má člověk hledat vztah k sobě a svému okolí, v dalších dvou stupních se věnuje tělesným a dýchacím cvikům, v dalších třech se věnuje ponoření do sebe, meditacím a konečně v posledním stupni má dosáhnout štěstí a vnitřního klidu. Pomocí jógy získá člověk sílu, aby se vyrovnal s nástrahami světa. Tato forma jógy se pěstuje v Indii dodnes, i když se tam od 13. století praktikovalo 5 různých variant jógy. Do Evropy se z nich v 60. letech 20. století rozšířila především tzv. Hatha jóga, systém k ovládnutí vlastního těla. Spočívá v zaujímání zvláštních poloh a provádění speciálních tělesných a dýchacích cvičení, kromě toho obsahuje i návod ke správné životosprávě a výživě. Cílem jógy je zvýšit tělesnou zdatnost, pohyblivost a také, prostřednictívm relaxace a meditace, obohatit život člověka duchovními zážitky. Józe se věnuje dnes množství lidí na celém světě. Např. v Německu dnes existuje přes 200 privátních škol jógy a věnují se jí 3 miliony lidí. V současné době se jóga rychle šíří i do České republiky. Základem cvičení je zaujímání různých poloh, ásan, kterých bylo popsáno více než 300, ale běžně se jich praktikuje jen 30. Nejznámější z nich je poloha lotosového květu. Polohy se zaujímají velice pomalu a na delší dobu, cvičící musí uvolnit svalstvo a maximálně se koncentrovat na tělesné počitky nebo na určitou mandalu nebo mantru (viz Mandala a Mantra). Pozitivní efekty jógy lze vysvětlit řadou různých fyziologických mechanismů: dochází k uvolnění svalů, zvýšení hluboké citlivosti v kloubech, změnám krevního tlaku i prokrvení mozku, prokázán je i vliv na hladinu hormonů a na imunitní systém. Dlouhodobější cvičení ovlivňuje i schopnost koncentrace, disciplinovanost, sebeuvědomění a duchovní postoje člověka.

Hodnocení: Cvičení jógy má nesporně pozitivní efekty jak v rovině duševní tak i tělesné, pokud je prováděno pravidelně a pod vedením zkušeného učitele. Má své místo i v medicíně, kde může ovlivnit především potíže a choroby psychosomatického charakteru (např. plicní astma), podobně jako jiné relaxační metody, jakými jsou autogenní trénink, meditace, biofeedback. Cvičení však není vhodné pro každého, např. u osob s nemocemi páteře nebo kloubů, kde je riziko poruchy vazů, svalů a šlach, nebo u osob s vysokým krevním tlakem, protože při některých polohách se krevní tlak zvyšuje. Pokud je cvičení vedeno v náboženských sektách pod vedením jejich guru, může dojít k psychické závislosti. Význam jógy je však často přeceňován, prevencí proti duševním nebo tělesným chorobám jóga určitě není.

Odkazy: Handbuch Die Andere Medizin