Holismus

Holismus je termín, který je používán v mnoha různých významech. Původně ho vytvořili pro filosofickou koncepci v biologii začátkem 20. století biology J.S. Haldane (1860-1936), E. Dacque (1878-1945) a J.Ch. Smuts (1870-1950). U nás jej propagoval biolog prof. Jan Bělehrádek. Podle této představy je organismus, celek něčím více než jen součtem jeho jednotlivých částí. Při seskupování částí do vyššího celku se vždy vynoří v procesu "emergence" vlastnost či kvalita nová.

Dnes se termín holismus v pokleslém významu používá především v oblasti léčitelství a alternativní medicíny, která je proto nazývána také holistickou medicínou. Ale ani v této oblasti není význam termínu holismus jednoznačný. Podle některých je holismem názor, že existuje analogie či korespondence mezi částí a celkem, analogie mezi mikrokosmem a makrokosmem. Tento koncept, hájený např. stoupenci hnutí New Age, vychází z prastaré gnostické představy, odvolávající se na egyptského mýtického boha Herma Trismegista (viz Hermetismus) a jeho výrok: "Co je nahoře, je i dole". V dnešní době tuto představu přijal a "obohatil" R. Sheldrake, podle nějž se všechny informace z našeho světa kopírují jako morfická pole (viz Morfická rezonance) do vesmírné (duchovní) paměti, z níž je zpětně ovlivňován náš materiální svět. Z podobného konceptu vychází i astrologie a podle některých tuto "teorii" údajně potvrzuje i holografie v tom smyslu, že část obsahuje vždy celou informaci o celku.

Jindy se pod holismem míní to, že léčit se nemají jednotlivé orgány nebo buňky, ale má se působit přes údajnou centrální duchovní sílu, která ovládá člověka a má i hojivé účinky. Takovou silou, léčící i orgánové choroby, je dynamis, prána, čchi, mana, orgonská energie, dnes kosmická energie, vitální síla, psychika nebo imunitní mechanismy. Krajní názor má tzv. Křesťanská věda, podle níž žádné nemoci neexistují, vše jsou jen představy, které lze léčit změnou psychiky, postoje k nemoci.

Nejběžnější je prostý, "vulgární" přístup léčitelů. Ti totiž neléčí nemoc, ale "celého člověka" a mluví o celostní nebo celkovostní terapii. Tímto způsobem se snaží léčit parapsychologové a homeopati.

Hodnocení: Pokud jde o biologický holismus, tak jeho centrální teze o emergenci je dnešní vědou opuštěna. I vyšší biologické struktury a funkce se daří plně vysvětlit redukcionisticky pomocí chemie a fyziky. Holismus v léčitelství a alternativní medicíně je pak jen líbivým termínem, nyní už bez přesného obsahu, který má odlišit a diskreditovat medicínu vědeckou a sugerovat představu, že alternativní medicína je modernější, lepší, účinnější. Z odborného hlediska je "celostní" přístup absurdní, protože nepostihuje skutečnou konkrétní příčinu nemoci. Cílem moderní medicíny založené na důkazech (viz Evidence-based medicine) je léčba etiologická, specificky postihující primární příčinu choroby, doplněná případně léčbou symptomatickou. Nespecifická "celostní" léčba může mít ovšem cenný podpůrný placebo efekt.

Odkazy: Heřt J. a kol.: Homeopatie, clusterová medicína, antroposofická medicína. Nakl. Lidové noviny, Praha 1995
Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Stalker D. a Glymour D. (eds): Examining holistic medicine. Prometheus Books, Buffalo, New York 1995