Fakíři

Původně se slovem fakír (z arabštiny: chudoba) označoval člen žebravého řádu Sufi, nebo také asketický svatý muž (sadhus). Běžně se ale dnes pod jménem fakír rozumí potulný kouzelník, resp. „boží muž“, který cestuje od vesnice k vesnici a koná za odměnu zázraky a neuvěřitelné činy. Chodí po žhavém uhlí, lehá si na lůžko z hřebů, propichuje se jehlami a noži, pojídá oheň. Někteří z nich levitují, materializují drahokamy nebo oheň z ničeho, jsou schopni dlouhodobě nejíst, nedýchat. Ohromující je i trik, kdy fakír vyhazuje do výšky lano, které končí v nedohlednu. Po něm vyšplhá chlapec, až zmizí i on. Chlapce následuje fakír s nožem v zubech. Pochvíli začnou z nebe padat části chlapcova těla, fakír sleze, díly překryje plachtou a po jejím odkrytí je chlapec zase živ a zdráv. Dosvědčily to tisíce lidí, kteří trik „viděli na vlastní oči“. Někteří fakíři se zabývají také vymítáním zlých duchů. Někteří získali i světovou slávu, jako např. Sai Baba.

Hodnocení: Veškeré zázraky a kouzla jsou ve skutečnosti jen kouzelnické triky. Dokazoval to indický skeptik B. Premanand a po něm členové Indické Racionalistické Asociace, kteří obcházejí podobně jako fakíři indický venkov a předvádějí a současně i vysvětlují všechna kouzla fakírů. Odhalují jak kouzla fakírů, tak i různých jasnovidců, senzibilů, astrologů. Některá kouzla, jako např. šplh po vyhozeném laně, se dlouho vysvětlovala mesmerismem, resp. masovou hypnózou davu lidí. Ve skutečnosti se trik nikdy neuskutečnil, jde jen o úspěšnou fámu, publikovanou jako realita snad ve všech knihách o fakírech. Jak se podařilo zjistit P. Lamontovi, předsedovi Magického kroužku v Edinburgu, šlo o výmysl časopisu Chicago Tribune z r.1890. Pokud jde o tvrzení, že fakíři dokážou dlouhodobě nedýchat a nejíst, tak je nesporné, že se lze tréninkem nebo pomocí biofeedbacku naučit zčásti ovládat vegetativní funkce, např. krevní tlak, rychlost pulsu, intenzitu metabolismu, tělesnou teplotu, ale to platí jen v určitých mezích. Udávané výkony fakírů nebyly potvrzeny objektivní kontrolou a lze je odmítnout i proto, že odporují fyziologickým poznatkům o možnostech lidského těla.

Odkazy: Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com