Exorcismus

Pod slovem exorcismus (vymítání) rozumíme vyhánění zlého ducha, resp. ďábla z těla člověka nebo z nějakého místa. Široce byl exorcismus používán ve středověku, kdy byla víra v ďábly rozšířena a kdy byly některé psychické choroby (epilepsie, deprese, schizofrenie) vysvětlovány „posedlostí“ ďáblem. Důkazem „posedlosti“ tehdy bylo, když člověk mluvil cizí řečí nebo když měl mimořádné nebo nezvyklé schopnosti a mluvil o skrytých, neznámých věcech. V možnost posedlosti ďáblem věří dodnes katolická církev i většina církví protestantských. Katolická církev dokonce vypracovala v r.1614 pro vymítání přesný postup, „Rituale Romanum“, který spočíval ve čtení předepsaných liturgických textů, modlení, zaříkávání a v používání svatých symbolů, jakými jsou relikvie, kříž, kadidlo, bible. V současné době se zájem o vymítání opět zvyšuje, protože se objevují některé kulty, které věří v ďábla a dokonce ho uctívají. Některé tyto kulty, např. satanismus, jsou nebezpečné, jak ukazují nedávné případy z Itálie, kde se objevily rituální vraždy členů uvnitř tohoto kultu. Proto také katolická církev obnovila v r.1998 rituál vymítání a v r.2005 zahájila školení kněží ve vymítání. Vymítání provádí kněz, v Itálii a např. i v USA také úřední vymítač obdobným způsobem jako ve středověku. Musí to však být povoleno biskupem, církev při tom doporučuje mírný postup a někdy i přítomnost lékaře. V USA existují také „sekularizovaní vymítači“, léčitelé, kteří tvrdí, že z těla nemocného vyhánějí škodlivé „entities“ (jsoucna, bytosti).

Hodnocení: Je zřejmé, že pouhé modlení a zaříkávání nemůže vyléčit nemocnou osobu nebo, u současných kultů, odstranit silnou víru v démony nebo náboženskou víru v Satana. V případě tělesné nemoci (např. epilepsie) je na místě odpovídající neurologická léčba, v případě psychické nemoci je indikovaná léčba psychiatrická. V případě indoktrinovanosti v rámci nějaké sekty lze uvažovat o kognitivně-behaviorální psychoterapii, což ovšem záleží na ochotě „posedlého“ podrobit se léčbě. Exorcismus se může uplatnit jen u poruch hysterických, funkčních. Religiózní i léčitelský exorcismus není ovšem bez rizika. Nehledě k záměně skutečné choroby za „posedlost“, byla popsána řada úmrtí způsobených psychickým stresem nebo použitím násilných praktik.

Odkazy: The Skeptic´s Dictionary
Vojtíšek Z.: Encyklopedie náboženských směrů. Portál, Praha 2004