Elektromagnetická hypersenzibilita

Jako elektromagnetická hypersenzibilita (EHS - oficiální zkratka) se označují epidemicky se objevující subjektivní potíže, které se vyskytují u osob vystavených vlivu elektromagnetických polí a které jsou údajně na tato pole mimořádně citlivé, „alergické“, takže patologicky reagují na pole o několik řádů nižší, než jsou mezinárodně schválené normy. EHS se objevila před 30 lety v severských zemích a postupně se rozšiřuje do severozápadní Evropy a USA. Projevuje se nejrůznějšími nespecifickými příznaky, jako je slabost, únava, bolesti hlavy, nespavost, poruchy paměti a soustředění, oční i kožní projevy. Pacienti je přičítají vlivu elektromagnetických polí, konkrétně vyzařování z elektrických vedení, přístrojů, z televizních a počítačových monitorů. Příznaky jsou někdy tak vážné, že pacienti jsou dlouhodobě vyřazeni z práce, hledají útočiště v domech bez elektrické elektřiny nebo na samotách daleko od civilizace. V severských státech postihuje choroba značnou část populace a stala se vážným zdravotnickým, sociálním i ekonomickým problémem. Chorobou se zabývá i Světová zdravotnická organizace. Přes intenzivní výzkum vlivu elektromagnetických polí na člověka se však nepodařilo najít souvislost mezi nimi a udávanou nemocí.

EHS patří do rámce fóbií (strachu a úzkosti) z některého faktoru zevního prostředí, mezi tzv. idiopatické environmentální intolerance, jakými jsou např. mnohočetná chemická alergie, totální alergický syndrom, syndrom nemocných domů, syndrom války z Perského zálivu aj. Stejný charakter má epidemicky se šířící strach nebo i potíže z mobilních telefonů, Temelínské elektrárny, nebo geneticky modifikovaných potravin.

Hodnocení: Příčinou potíží až těžkého narušení zdravotního stavu nejsou elektromagnetická pole, ale úzkost a strach z vlivu těchto polí. Výstižným názvem je „elektrofóbie“. Svědčí pro to nejen terénní průzkumy a laboratorní experimenty, které souvislost potíží s elektromagnetickými poli neprokázaly, ale i řada logických argumentů. Jde o chorobu psychogenního původu, kdy se u disponovaných osob, které jsou vystaveny stresující propagandě a které se domnívají, že jsou vystaveny stálému a „nebezpečnému“ vlivu elektromagnetických polí, vyvíjí nejprve neurčité subjektivní potíže a posléze typická EHS. Významný podíl na vzniku choroby mají média a různá „zelená“ svépomocná sdružení. Terapeuticky účinná může být jen kognitivně-behaviorální léčba, která vysvětlí postiženému skutečný efekt domněle rizikového faktoru i psychogenní podstatu jeho onemocnění a vede ho k aktivnímu zdravému životnímu postoji.

Odkazy: Heřt J.: Syndrom Války v zálivu. Zpravodaj SISYFOS 11, 1/2005
Heřt J., Krejčí V.: Elektromagnetická hypersenzitivita. Praktický lékař 86, 2006, 7-12
Pekárek L.: Zpravodaj SISYFOS 10, 4/2004
Pekárek L.: Konference o elektromagnetické hypersenzitivitě (EHS). Zpravodaj SISYFOS 10, 4/2004