Snad už několik tisíc let je známo, že správné dýchání je podmínkou tělesného, duševního i duchovního zdraví. Školy správného dýchání byly v Indii součástí jogínského výcviku a v Japonsku existovaly podobné praktiky v rámci zen filosofie. Dnes jsou dýchací cvičení praktikována na celém světě v různých podobách, často v souvislosti se sportem, gymnastikou, tanečním uměním, psychoterapií. Dýchání je sice automatický nevědomý proces, řízený dýchacím centrem v prodloužené míše, které reaguje na hladinu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi, jenže často dochází z různých důvodů, fyzických i psychických, k poruchám, k povrchnímu nebo nepravidelnému dýchání, kdy není krev dostatečně okysličována. Protože rychlost i hloubku dýchání můžeme ovládat i svou vůlí, využívá se této možnosti k prevenci nebo léčbě především plicních a průduškových chorob, ale i pro léčení potíží nebo chorob psychických. Hluboké dýchání nebo hra na dechové nástroje se využívá při léčbě astmatu, nácvik dýchání je součástí rehabilitace u řady plicních chorob, posiluje se i dýchací svalstvo apod. Bylo vypracováno množství racionálních systémů dechové terapie, kterou provádějí zkušení rehabilitační pracovníci a cvičitelé.
Existují ale i varianty podivuhodné, které používali už indičtí jogiíní, a které dnes doporučují léčitelé. Podle nich je důležité, zda dýcháme jednou nebo dvěma dírkami nebo s ucpaným nosem, nebo naopak jen nosem a v různém rytmu. Když dýcháme delší dobu jen jednou dírkou, má dojít k závažným zdravotním poruchám. U nás na toto téma vyšla kniha H. Johariho „Základní kniha dýchání“.
Hodnocení: Nácvik správného dýchání je racionální součástí sportovní výchovy i léčby fyzických i psychických chorob ve vědecké medicíně. Musí je ovšem provádět řádně školený pracovník. Pokud však jde o kuriózní léčitelské metody, tak ty nemají žádné opodstatnění, naopak mohou narušit správnou automatiku dýchání a vést k potížím. A nácvik různých jogínských metod nebo hluboké hyperventilace je dokonce nebezpečný, jak ukazuje příklad „holotropního dýchání“ - viz Holotropní dýchání.
Odkazy: Handbuch Die Andere Medizin
Existují ale i varianty podivuhodné, které používali už indičtí jogiíní, a které dnes doporučují léčitelé. Podle nich je důležité, zda dýcháme jednou nebo dvěma dírkami nebo s ucpaným nosem, nebo naopak jen nosem a v různém rytmu. Když dýcháme delší dobu jen jednou dírkou, má dojít k závažným zdravotním poruchám. U nás na toto téma vyšla kniha H. Johariho „Základní kniha dýchání“.
Hodnocení: Nácvik správného dýchání je racionální součástí sportovní výchovy i léčby fyzických i psychických chorob ve vědecké medicíně. Musí je ovšem provádět řádně školený pracovník. Pokud však jde o kuriózní léčitelské metody, tak ty nemají žádné opodstatnění, naopak mohou narušit správnou automatiku dýchání a vést k potížím. A nácvik různých jogínských metod nebo hluboké hyperventilace je dokonce nebezpečný, jak ukazuje příklad „holotropního dýchání“ - viz Holotropní dýchání.
Odkazy: Handbuch Die Andere Medizin