Jako brainwashing - vymývání mozků nebo také kontrolu mysli - označujeme činnost, která má zbavit nějakou osobu jejích názorů a její vlastní vůle a vštípit jí názory jiné osoby nebo ji indoktrinovat nějakou ideologií, náboženskou, sociální nebo politickou. V podstatě jde tedy o to, řídit myšlení a činnost jiné osoby. Termín brainwashing není však vždy chápán ve stejném rozsahu a někdy se za brainwashing považuje např. i přísná rodičovská nebo školní výchova, jindy používání behaviorálních výchovných a léčebných technik, nebo agresivní inzertní metody. V přesnějším, užším slova smyslu se však tento temín užívá pro označení metod kontroly mysli, které používají některé církve nebo sekty, např. scientologie, nebo diktátorské režimy. I spektrum metod používaných při brainwashingu je široké. Muže to být mučení, spánková nebo senzorická deprivace, nejrůznější psychologické metody včetně hypnózy, jiní uvažují o možnosti elektronického distančního ovládání mozku. Úspěšnou metodou je také masivní propaganda, s nekonečněkrát opakovanými hesly, kterou používaly snad všechny totalitní systémy, inspirované Goebbelsovým příkladem.
Brainwashing je definován dvěma různými způsoby. Psychologové ho většinou definují velice úzce jako řízení myšlení a činnosti jiné osoby bez jejího souhlasu. Takto chápaný brainwashing však zřejmě neexistuje, řídit myšlenky a činnost jiné osoby bez jejího souhlasu nelze. Jakmile zmizí tlak, ať už násilný nebo psychologický, uplatní se vždy vůle oběti. Takto je brainwasching vykládán především ve sci-fi literatuře, kde jsou popisovány případy vraždících osob v posthypnotickém stavu, kteří si po činu nic nepamatují. Tento názor je rovněž mylný, i když je akceptován velkou částí veřejnosti. Jiným široce rozšířeným mýtem je názor, že v reklamě, např. v rozhlasu nebo televizi, lze použít metodu podprahového vnímání. Velice slabé, vědomě nevnímané signály mají být vnímány podprahově a ovlivnit např. koupěchtivost občanů. Objektivně však tato možnost prokázána nebyla.
Podle druhé definice je brainwashing chápán tak, že je oběť různými metodami zbavena svých vlastních názorů, a že pak přijme vštěpované názory za své. Tak dokáží scientologové přesvědčit nové členy, že se stanou jejich horlivými stoupenci a propagátory. Podobné je, když někteří vězni přijmou názory svých věznitelů a jsou schopni je i milovat (Stockholmský syndrom). Často citovaným příkladem je také údajně úspěšný brainwasching u některých amerických zajatců, vyšetřovaných čínskými inkvizitory v době Korejské války. Podle psychologů však ve všech těchto případech oběť tyto cizí názory přijme za své aktivně.
Hodnocení: Přesvědčit jinou osobu, aby přijala za svůj cizí názor nebo ideologii, ve smyslu "vymytí mozku“, lze pomocí různých metod. Naproti tomu brainwashing ve smyslu kontroly mysli, „mind control“, tedy řízení myšlení a činnosti jiné osoby bez jejího souhlasu, neexistuje. Z neurovědeckého hlediska není možné, aby bylo možno mozek člověka cíleně řídit, neexistují ani psychologické ani technické postupy, kterými by bylo možno toho dosáhnout.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Brainwashing je definován dvěma různými způsoby. Psychologové ho většinou definují velice úzce jako řízení myšlení a činnosti jiné osoby bez jejího souhlasu. Takto chápaný brainwashing však zřejmě neexistuje, řídit myšlenky a činnost jiné osoby bez jejího souhlasu nelze. Jakmile zmizí tlak, ať už násilný nebo psychologický, uplatní se vždy vůle oběti. Takto je brainwasching vykládán především ve sci-fi literatuře, kde jsou popisovány případy vraždících osob v posthypnotickém stavu, kteří si po činu nic nepamatují. Tento názor je rovněž mylný, i když je akceptován velkou částí veřejnosti. Jiným široce rozšířeným mýtem je názor, že v reklamě, např. v rozhlasu nebo televizi, lze použít metodu podprahového vnímání. Velice slabé, vědomě nevnímané signály mají být vnímány podprahově a ovlivnit např. koupěchtivost občanů. Objektivně však tato možnost prokázána nebyla.
Podle druhé definice je brainwashing chápán tak, že je oběť různými metodami zbavena svých vlastních názorů, a že pak přijme vštěpované názory za své. Tak dokáží scientologové přesvědčit nové členy, že se stanou jejich horlivými stoupenci a propagátory. Podobné je, když někteří vězni přijmou názory svých věznitelů a jsou schopni je i milovat (Stockholmský syndrom). Často citovaným příkladem je také údajně úspěšný brainwasching u některých amerických zajatců, vyšetřovaných čínskými inkvizitory v době Korejské války. Podle psychologů však ve všech těchto případech oběť tyto cizí názory přijme za své aktivně.
Hodnocení: Přesvědčit jinou osobu, aby přijala za svůj cizí názor nebo ideologii, ve smyslu "vymytí mozku“, lze pomocí různých metod. Naproti tomu brainwashing ve smyslu kontroly mysli, „mind control“, tedy řízení myšlení a činnosti jiné osoby bez jejího souhlasu, neexistuje. Z neurovědeckého hlediska není možné, aby bylo možno mozek člověka cíleně řídit, neexistují ani psychologické ani technické postupy, kterými by bylo možno toho dosáhnout.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com