Jako „brain fingerprinting“, „mozkové otisky prstů“, označil svou metodu k odhalování lživých výroků neurovědec L. Farwell v USA. Podle autora jeho metoda odhaluje spolehlivě pomocí sledování elektrické aktivity mozku, zda je určitá specifická informace skutečně uložena v mozku vyšetřovaného. Vyšetřované osobě jsou na obrazovce předkládána slova, z nichž některá se vztahují k vyšetřovanému přečinu, a současně se snímá několika elektrodami mozková aktivita. Při vyvolání vzpomínky se po 300 milisekundách na monitoru objeví specifická vlna odpovídající zážitku.
Hodnocení: Metoda je perspektivní a mohla by nahradit „polygraf“ - „detektor lži“, ale není dosud bezpečně ověřena. Metoda totiž registruje jen zapamatované zážitky. Paměť se však časem mění a kromě toho může být ovlivněna stresem, drogami apod. Kromě toho může podobnou vlnu vyvolat i pouhá představa zážitku. Možnost falešně pozitivních i negativních výsledků je značná.
Odkazy: Heřt J: Pravda o detektoru lži. Zpravodaj SISYFOS 4/2004
Hodnocení: Metoda je perspektivní a mohla by nahradit „polygraf“ - „detektor lži“, ale není dosud bezpečně ověřena. Metoda totiž registruje jen zapamatované zážitky. Paměť se však časem mění a kromě toho může být ovlivněna stresem, drogami apod. Kromě toho může podobnou vlnu vyvolat i pouhá představa zážitku. Možnost falešně pozitivních i negativních výsledků je značná.
Odkazy: Heřt J: Pravda o detektoru lži. Zpravodaj SISYFOS 4/2004