Biorezonance

Biorezonance má být analogickým fenoménem jako rezonance ve fyzikálním smyslu, ale má se odehrávat mezi dvěma živými objekty nebo mezi živou bytostí a okolním neživým světem. Má umožňovat přenos informace, tedy vzájemnou komunikaci, ovlivňování, léčení apod. Speciálním případem se „sofistikovanou metodikou“ je biorezonanční terapie.

V České republice je pojem biorezonance znám v několika podobách. Jako první použil snad termín biorezonátor Robert Pavlita, psychotronik z Hradce Králové, který nabíjel psychickou energií kovové tyčinky, které nazýval biorezonátory. Ty potom skrytou absorbovanou energií ovládaly vrtulky, magnetku apod. Podstatu svého vynálezu však nikdy neprozradil, aby se nedostal do rukou imperialistů.

Druhou variantou je biorezonanční distanční léčebná a harmonizační metoda berounského podnikatele J. Langa, zvaná Joint line, která spočívá ve vysílání „kódovaných hologramů“ obrazu léčeného objektu, nabitého duchovní energií pomocí radionického vysílače, což je plastiková trubka s bočním otvorem. Přístroj dokáže přijímat „z transcendentna pránu, akumulovat ji a předávat vysíláním pacientům". Kolem přijímače se pak vytváří „mikroklima bioaktivizujícího pole“. Pan Lang také nabízí autorizované logo, které trvale vyzařuje kosmickou sílu. Položením potravin nebo nápojů na logo je možno rezonančně je aktivovat.

Pomocí rezonance lze také léčit lesy. „Léčbu“ organizoval Institut rezonanční terapie Cappenberg ve spolupráci s českými institucemi, dokonce jedním ústavem Akademie věd ČR, na vybraných lokalitách Křivoklátska, Krušných hor a Krkonoš. Nejprve se zhotoví letecký snímek, který je rezonátorem lesa, na snímku vyhledá léčitel vhodné „symboly a fraktály kosmických atraktorů lesa“ a ty se pak v podobě „kladné energie“ vysílají radionickým přístrojem k lesu.

Dalším případem využití "biorezonance", dokonce vážně diskutovaným i obhajovaným v pseudovědeckých kruzích, je idea o morfické rezonanci R. Sheldrakea.

Hodnocení: Biorezonance je pojem patřící do oblasti parapsychologie. O žádnou rezonanci se ve výše uvedených případech nejedná, jde o nepochopení a zkreslení fyzikálního pojmu rezonance. Objektivně nebyla existence "biorezonance" potvrzena a nebyly prokázány ani účinky biorezonančních metod. Jejich výklad, jak jej podávají autoři, používání mystických termínů a pseudovědeckých formulací, naivní stavba radionických vysílačů i jasný ekonomický zájem propagátorů biorezonančních metod svědčí o tom, že jde o pouhé šarlatánství.

Odkazy: Heřt J., Bíba V.: Rezonanční terapie lesů kriticky. Zprávy lesnického výzkumu 42, 4/1997, 21-23
Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Pekárek L., Heřt J.: Rezonanční terapie v osmi krocích. Zpravodaj SISYFOS 4, 2/1998