Jako biopotraviny se označují potraviny, které jsou vyrobené z přirozených surovin a přirozeným způsobem, bez umělého hnojení polí, bez pesticidů, bez chemických přísad a konzervačních prostředků, a mají proto být zdravější. Jsou také „ekologičtější“, protože se mají vyrábět z místních surovin, aby se maximálně omezila nákladná, energeticky náročná doprava. Tato koncepce se zrodila v souvislosti s hnutím New Age, „ekologickým“ - „zeleným“ hnutím a postmoderní filosofií, v souvislosti s odporem proti technické civilizaci, speciálně proti chemizaci v zemědělství. Zastánci těchto názorů se totiž domnívají, že uměle, synteticky připravené sloučeniny mají jiné vlastnosti než tytéž sloučeniny přirozeného původu. Zájem o biopotraviny ve společnosti stále stoupá, a jsou pro ně zřizovány i speciální prodejny.
Hodnocení: Snaha vyrábět potraviny zdravé a s co nejmenším energetickým vkladem má své objektivní motivy. Nesporně pozitivní je snaha omezit energetickou náročnost výroby a dopravy potravin. Druhým motivem je to, že moderní způsoby pěstování plodin s vysokými dávkami umělých hnojiv a jejich ošetřování různými pesticidy mají často nesporné negativní důsledky. Vysoký obsah dusičnanů nebo používání DDT jsou typickými příklady. V současné době je však již zemědělská výroba dostatečně racionalizovaná a kontrolovaná, takže se zmíněná rizika minimalizovala. Názor, že se všechny chemicky připravené sloučeniny jsou škodlivé a svým vlastnostmi se liší od látek přirozených, je však mylný. V praxi platí spíše opak, protože uměle připravené chemické látky jsou zpravidla čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat. Představa, že jsou biopotraviny zdravější, je rovněž chybná, především proto, že plodiny, připravené metodami „alternativního zemědělství“, nejsou ošetřovány proti hmyzím škůdcům ani proti plísním, a obsahují proto s větší pravděpodobností zdraví škodlivé, toxické i alergizující látky než plodiny vypěstované moderními technologiemi. Výnosy bioplodin jsou obvykle nižší, takže jejich cena je nutně vyšší. Stoupající zájem o biopotraviny má tedy kromě racionálních, „ekologických“ důvodů i motivy mylné, zčásti ideologické, a velkou roli hraje i móda a reklama.
Hodnocení: Snaha vyrábět potraviny zdravé a s co nejmenším energetickým vkladem má své objektivní motivy. Nesporně pozitivní je snaha omezit energetickou náročnost výroby a dopravy potravin. Druhým motivem je to, že moderní způsoby pěstování plodin s vysokými dávkami umělých hnojiv a jejich ošetřování různými pesticidy mají často nesporné negativní důsledky. Vysoký obsah dusičnanů nebo používání DDT jsou typickými příklady. V současné době je však již zemědělská výroba dostatečně racionalizovaná a kontrolovaná, takže se zmíněná rizika minimalizovala. Názor, že se všechny chemicky připravené sloučeniny jsou škodlivé a svým vlastnostmi se liší od látek přirozených, je však mylný. V praxi platí spíše opak, protože uměle připravené chemické látky jsou zpravidla čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat. Představa, že jsou biopotraviny zdravější, je rovněž chybná, především proto, že plodiny, připravené metodami „alternativního zemědělství“, nejsou ošetřovány proti hmyzím škůdcům ani proti plísním, a obsahují proto s větší pravděpodobností zdraví škodlivé, toxické i alergizující látky než plodiny vypěstované moderními technologiemi. Výnosy bioplodin jsou obvykle nižší, takže jejich cena je nutně vyšší. Stoupající zájem o biopotraviny má tedy kromě racionálních, „ekologických“ důvodů i motivy mylné, zčásti ideologické, a velkou roli hraje i móda a reklama.