Bachova květinová léčba

Bachova léčba je jakási varianta homeopatie, která používá „esence“, výluhy květů některých rostlin. Metodu zavedl v r.1928 dr. Edward Bach. Metoda, vzniklá v Anglii, pronikla a rozšířila se v dalších zemí Evropy včetně České republiky (v Německu je např. 700 bachovských léčitelů). Používají ji dnes nejen léčitelé, ale i někteří psychoterapeuti jako pomocný prostředek. Metoda je zaměřena primárně na léčbu duševních poruch, které jsou podle Bacha příčinou i všech chorob fyzických. Léky údajně nepůsobí chemicky, ale „zvyšují vibrace pacienta, otevírají cesty pro poselství našeho duchovního ega a přitahují duševní sílu“. Bach rozlišoval 38 různých patologických, „negativních“ duševních stavů, resp. „slabostí charakterů“ a 38 různých květin pro jejich léčení. Vhodné květiny vybral pomocí své ruky, kterou vkládal nad květinu a určoval tak její léčivou schopnost. Léky se připravují tak, že se květy, získané jen z divoce rostoucích rostlin, položí do pramenité vody na misku, na kterou musí po dobu 3-4 hodin působit slunce, které dodá kosmickou energii. Z této matečné tekutiny, konzervované koňakem, se připraví v továrně, situované v „Bachově centru v Anglii“ blízko Oxfordu, po ředění s alkoholem v poměru 1 : 240 „koncentrát“, z něhož se dvě kapky použijí na přípravu prodejného preparátu. Z něho pacient opět použije vždy jen dvě kapky do sklenice vody. Vhodný lék, resp. bylina se určí intuitivně nebo pomocí aplikované kineziologie, Elektroakupunktury dle Volla nebo pomocí kyvadla.

Hodnocení: Jde o typickou pseudovědeckou metodu s prvky homeopatie, patřící do rámce alternativní medicíny. Přesný způsob výroby není znám, neexistují ověřovací studie, téměř homeopatické ředění vylučuje specifický efekt. Lék je neškodný, ale značné nebezpečí pro pacienta spočívá v zanedbání řádné léčby, zejména proto, že metoda je doporučována jako spolehlivě účinná u všech chorob, a také proto, že masivně propagovaný Bachův preparát č. 39, připravovaný ze směsi 5 koncentrátů, tzv. „Rescue Remedy“, je určen pro první pomoc i u akutních, životu nebezpečných stavů, při šoku, úrazech, infarktu, mrtvici, delirium tremens atd. Absurdnost metody dosvědčuje i způsob použití léku v těchto případech - má se vtírat za uši.

Odkazy: Handbuch Die Andere Medizin.
Kolektiv autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995