Argumentum per analogiam

Uvedený argument je jedním z několika falešných argumentů, které používá pseudověda. Argument předpokládá, že dvě věci nebo názory, které jsou navzájem v některém ohledu analogické, musí být analogické i v ostatních směrech, že musí mít i stejný původ, stejné důsledky apod. Argument byl používán nejen starověkými filosofy, ale i ve středo- a novověku, zejména ve 18. století. Starověcí léčitelé jej používali k vysvětlení účinků léčiv pod termínem „signatura plantarum“ nebo „lapidum“. Podobnost ve tvaru nebo názvu znamenala i léčivou vazbu: Bodlák pomáhal při píchání v boku, preparát z raka léčil rakovinu, srdčitý list byl dobrý na srdce atd. Významnou roli hrál argument per design také v hermetické filosofii, která jej chápala poněkud jinak, jako existující analogii mezi životem v kosmu a na Zemi. „Jak nahoře tak dole“ (podle Herma Trismegista), v nebi jako na zemi, v makroskopické jako v mikroskopické oblasti atd. Podrobně se tímto argumentem zabýval, rozpracoval ho a souhlasil s ním ve své knize Natural theology z r.1802 theolog a filosof William Paley. Uváděl typický příklad: Najdeme-li v pustině stříbrné hodinky, je naprosto zřejmé, že nevznikly náhodou, tak složitý a krásný přístroj mohl nepochybně vytvořit jen inteligentní člověk. (Podobný, dnešní argument: tornádo nevytvoří z plechů a šroubků letadlo, nebo z písmenek román. Složitá věc nevznikne náhodou.) Ergo - analogicky - jestliže posuzujeme vznik člověka nebo jakékoli jiné živé bytosti nebo rostliny, je rovněž vzhledem k jejich složitosti naprosto zřejmé, že nemohly vzniknou náhodou, ale že je musel stvořit někdo inteligentní. Člověk to nebyl, byl to tedy Bůh. Tento argument sloužil jako pádný důkaz ve středověkých diskusích na podporu náboženských představ a používají ho dosud i moderní kreacionisté v různých variantách (viz Kreacionismus).

Argument from design používají i zastánci antropického principu: základní parametry vesmíru jsou podle nich nastaveny právě tak, že (nebo aby - podle tzv. silného antropického principu) se na Zemi mohl vyvinout člověk. Kdyby byly jen trochu jiné, život by nemohl vzniknout. Pouhou náhodou by tak specifické parametry přece nemohly být nastaveny. Navrhl je tedy Bůh.

Hodnocení: Argument from design je naprosto chybný, protože analogie neznamená skutečně nic jiného, než jen analogii. Chápat analogii jako příčinnost je nesporně představa magická. Správnými protiargumenty vyvrátil tento argument už 25 let před Paleyem David Hume: Analogické předměty mohou vzniknout jinou cestou, z jiných příčin a s rozličnými důsledky. Dobrou, často užívanou námitkou proti zastáncům Inteligentního designu a jejich argumentům je to, že existují předměty a zejména skutečnosti, jako nedostatky a nemoci, zlo a špatnosti dnešního člověka a lidské společnosti, nehledě na přírodní katastrofy. Ten, kdo toto vše stvořil a má na svědomí, jen těžko může být považován - per analogiam - za inteligentního Tvůrce. Snadno lze vyvrátit i antropický princip jako důkaz Boha.

Argument per analogiam je dnes někdy mylně používán i v jiných oblastech, např. při interpretaci výsledků počítačového nebo jiného modelování a jejich přenášení - per analogiam - na modelovaný objekt. Vhodně nastavenými parametry lze snadno vytvořit metodou konečných prvků model podobný např. skutečnému oku nebo struktuře kosti nebo i model evoluce, ale odvodit s jistotou z takových modelů skutečné příčiny vzniku těchto struktur nebo dějů nelze. Experimentální, redukcionistická cesta je nenahraditelná. Pokud jde o hermetický názor, pak jej vyvracejí poznané rozdíly mezi zákony našeho makrosvěta, kde platí newtonský model, a mikrosvěta, kde vládnou kvantové principy.

Odkazy: Filosofické encyklopedie
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995