Argumentum ad ignorantiam

Argumentum ad ignorantiam, argument z neznalosti. Podle něj chybění důkazu o existenci určitého jevu je důkazem, že takový jev nemůže existovat, a že logicky je správný názor opačný. Formálně: Jestliže teorie X nedovede vysvětlit nějaký fenomén, pak je správná teorie Y. Podobný smysl má i tvrzení: Je mnoho věcí mezi nebem a zemí, o kterých věda nemá ani ponětí, takže je možné cokoliv. Tento argument je používán kreacionisty (podobně jako argument následující) k vyvrácení evoluční teorie a jako „důkaz“ existence inteligentního Tvůrce. Klasickým příkladem takového argumentu je chybění paleontologických nálezů, které by tvořily přechodný článek mezi již nalezenými druhy zvířat. Mluví se o chybějících článcích, „missing links“. Z faktu, že chybí důkaz existence přechodných forem, se odvozuje, že neexistují a že pokročilejší druhy byly nově stvořeny. Podobným „důkazem“ je to, že se zatím nezdařilo beze zbytku vysvětlit velké evoluční skoky (např. v kambriu), nebo že některé biologické struktury nebo biochemické reakce jsou tak složité, že jejich postupný vývoj dosud není objasněn. Cokoli je tedy neznámé, nesrozumitelné, nevyjasněné, to vše se stává argumentem ve prospěch existence Tvůrce. Moderní kreacionisté jdou dokonce tak daleko, že žádají, aby byly vědecky objasněny všechny mezery, beze zbytku. Typický je názor zastánce teorie Intelligent Design Berlinského: „To, že existují místa, kde byla (vývojová) mezera zaplněna, je sice zajímavé, ale nevýznamné. Rozhodující je, že existují mezery, které zůstaly“.

Hodnocení: Jde o argument logicky zcela chybný. Chybění nějakého nálezu, výkladu nebo důkazu může sice naznačovat jinou alternativu, než existenci takového nálezu, ale důkazní platnost nemá.

Odkazy: Filosofické encyklopedie