Slovo Ákaša je výraz ze sanskrtu pro neviditelnou látku, prostupující vesmír. Podle ezoteriků je Ákaša spirituální říší, ve které jsou zaznamenány všechny skutečnosti, události, děje, myšlenky a pocity, které se kdy na Zemi objevily. Theosofové chápali Ákašu jako "astrální světlo", které mohou spirituálně připravené osoby vnímat jejich "astrálním smyslem" a "astrálním tělem". Rudolf Steiner se v "kronice Äkaša" údajně dočetl četných podrobností o vývoji světla a Atlantidě a o životě tehdejších lidí (viz Antroposofie). Z kroniky Ákaša načerpal také své vědomosti a názory na zemědělství, školství a medicínu. Nikdo z jeho následovníků nebyl schopen v četbě v knize Ákaša pokračovat.
Hodnocení: Termín patří do ezoterické, nereálné sféry. Poznatky, čerpané z kroniky Ákaša jsou subjektivními fantaziemi a mystifikací.
Odkazy: Heřt J. a kol.: Homeopatie, clusterová medicína, antroposofická medicína.
Mueller J. (ed.): Antroposofie a křesťanství. Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1997
Štampach O.: Antroposofie. Votobia, Olomouc 2000
Hodnocení: Termín patří do ezoterické, nereálné sféry. Poznatky, čerpané z kroniky Ákaša jsou subjektivními fantaziemi a mystifikací.
Odkazy: Heřt J. a kol.: Homeopatie, clusterová medicína, antroposofická medicína.
Mueller J. (ed.): Antroposofie a křesťanství. Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1997
Štampach O.: Antroposofie. Votobia, Olomouc 2000