Existují "Ufóni"? - Recenze nové kritické publikace

V roce 2001 vydala trojice autorů, publicistka Stanislava Ramešová, zabývající se dlouhodobě problematikou UFO a života ve vesmíru, spolu se dvěma význačnými českými astronomy Marcelem Grünem a Jiřím Grygarem Trialog o životě ve vesmíru. Psali jej neobvyklým způsobem – zajímavé téma si navzájem přehrávali jako míč a posuzovali je snad ze všech možných stran. Kniha zaujala jak svým obsahem, tak i formou trialogu. Po úspěchu knihy se proto autoři rozhodli zpracovat stejným způsobem téma navazující a letos v nakl. Paseka vydali knihu Trialog o mimozemšťanech. Změnili jen pořadí autorů na JG, MG a SR, jak se také v textu označují. Vycházejí z premisy, že když nelze život ve vesmíru vyloučit, proč by nemohl dospět až k inteligentním formám a proč by nemohli existovat mimozemšťané, Ufóni, a proč by nemohli navštívit naši Zemi? Téma je to možná obehrané, ale mezi záplavou knih ufologů, které hýří zaručenými zprávami, doklady a důkazy o existenci mimozemšťanů, se ojedinělé kritické publikace zcela ztrácejí. Pravda je, že se J. Grygar ve svých článcích a přednáškách tématem UFO opakovaně zabýval, že další člen našeho skeptického klubu, V. Mornstein, analyzoval fenomén UFO v jeho Utopeném Archimedovi a že nedávno vydala právě St. Ramešová obsáhlou publikaci, nazvanou UFO na Východě, ve které shromáždila snad největší sbírku různorodých informací o možné existenci UFO, které našla v odborné i ufologické literatuře. Zatím se však nikdo na toto téma nepodíval současně z různých pohledů a tak živou a přesvědčivou formou. Jejich trialog skeptici vítají i proto, že kritických publikací o mimozemšťanech nebude nikdy dost, aby alespoň trochu vyvážily fantazie ufologů.

Kniha o rozsahu 244 stránek je graficky dobře vypravena a text doprovází několik desítek většinou barevných snímků podezřelých objektů na povrchu Měsíce, Marsu, Země i planetek i řada snímků “ufologických”. V prvních kapitolách “hledají” autoři stopy po mimozemšťanech na Měsíci a vysvětlují rozmanité záhadné struktury a záblesky, vydávané za stopy po UFO, z nichž některé lze skutečně jen obtížně vysvětlit a některé zůstávají nevysvětlené. Autoři připojují kapitolu, která se sice mimozemšťanů přímo netýká, ale která vhodně a logicky téma Měsíce doplňuje, totiž kapitolu o dnes se rychle šířícím tvrzení a “důkazech”, že Američané na Měsíci nikdy nebyli. Jsou to sice názory absurdní, ale jsou aktuální, ve veřejnosti rozšířené, a je proto záslužné, že autoři vyvrátili tento nonsens nejrůznějšími pádnými argumenty. Následuje analýza “dokladů”, které byly údajně posbírány v rámci projektu Apollo i při ostatních kosmických projektech, a to i těch, které byly údajně utajovány. Popisují také, jak se k možnosti existence UFO stavěli Rusové a jak po stopách mimozemšťanů pátrali. Uvažují dále o tom, zda nejsou Ufóni skryti na malých planetkách nebo v klidných Lagrangeových bodech. Podrobně se znovu zabývají Roswellským případem včetně slavné pitvy, podvodnou havárií na kótě 611 i jinými případy, které nasvědčovaly možné přítomnosti UFO. Komentovali i řadu popisů reálných, ale mylně interpretovaných objektů. Vyrovnali se také s biblickými “doklady” návštěvy mimozemšťanů, s ufologickým výkladem tunguzské katastrofy a mylnými názory E.v.Dänikena i dr. Součka. Uvažují také o tom, odkud by nejspíše mohli skuteční mimozemšťané přijít, a odpovídají na otázku, zda představa o existenci mimozemšťanů kolem nás je mýtem nebo zda může být reálná.

Snad je zbytečné zdůrazňovat, že autoři píši s dokonalou znalostí tématu, že diskutují přesvědčivě a píší vybroušeným jazykem. Jeden z nich (SR) nadhazuje jednotlivá sporná témata a do diskuse snáší, jako provokativní tlumočník ufologů i seriózních astronomů, zprávy o záhadných jevech a stopách na naší zemi a v jejím okolí, které by mohly být známkou existence mimozemšťanů. Druhý autor (MG) některá tvrzení vyvrací, jiná přesvědčivě objasňuje z vědeckého hlediska, a třetí (JG) obvykle debatu uzavírá jednoznačnými, obecnými i konkrétními argumenty. Nakonec dovedou autoři čtenáře k porozumění, co vlastně znamená termín UFO, a k závěrům, že se zatím nepodařilo nalézt žádné doklady o existenci mimozemšťanů, že uváděné “doklady” jsou většinou omylem, způsobeným špatným pozorováním nebo chybnou interpretací nálezů, a že často jde jen o výmysly. Přesto ale autoři zastávají názor, že existenci mimozemšťanů v současnosti ani jejich návštěvu v minulosti nebo budoucnosti vyloučit nelze a že toto téma nadále zůstává zajímavým, zasluhujícím si trvalou pozornost. Autorům se podařil i druhý cíl, totiž představit a odhalit veřejnosti světovou i naši “ufologickou scénu”, bizarní divadlo fantastů a podvodníků, kteří se snaží, a to zatím s úspěchem, ohlupovat a často i strašit naivní veřejnost výmysly o Ufónech.

Asi bych se měl vyjádřit i k trochu diskutabilní formě trialogu. Není to samoúčelné, živá diskuse i střídání autorů rychle vtáhne čtenáře do problému a je proto jistě zajímavější i přesvědčivější než suchý rozbor. Na druhé straně, i při dokonalé a jistě náročné režii diskuse, názory jednotlivých autorů se někdy překrývají a jejich argumenty nejsou vždy logicky řazené a gradované. Čtenář také trochu cítí, že všichni autoři mají v podstatě shodný názor a že jeden z nich jen hraje roli oponenta. Ostrá výměna názorů dvou oponentů s neutrálním moderátorem jako třetím partnerem by jistě byla možnou alternativou.

Nebyl bych dobrým kritikem, kdybych v knize nenašel nějaká smítka. Prvním je, že autoři, protože asi nečekali tak velký úspěch svého prvního Trialogu, neplánovali svůj druhý Trialog už při přípravě prvního. Nepodařilo se jim proto rozdělit příbuznou látku o možnosti života ve vesmíru a mimozemšťanech logickým způsobem. Obě knihy se navzájem překrývají. “Doklady” o mimozemšťanech na Zemi, popsané v prvním trialogu, by správně patřily do druhého, jiné naopak. Trochu vadí i to, že některé kapitoly jsou příliš faktografické, převažují v nich zjevně nepřesvědčivé zprávy o mimozemšťanech na úkor jejich vyvrácení. A do třetice – autoři berou za bernou minci, a to až příliš vážně, i úsměvné výmysly prokazatelných pseudovědců a podvodníků. Trochu tím devalvují svou odbornou analýzu. Zbytečné to ale asi není, ukazuje to totiž názorně, jak diametrálně odlišný je přístup ufologů od přístupu seriózních vědeckých pracovníků. A ještě jednu drobnost: knize by neuškodilo, kdyby autoři vysvětlili, proč docházelo k tolika omylům při pátrání po UFO, např. jak snadno je lze zaměnit za různé atmosférické jevy nebo za zrakové klamy a jak snadno lze snímky a jiné “doklady” vyrábět. A nakonec: proč jsou autoři tak skromní a neuvedli v doporučené literatuře všechny své texty, týkající se mimozemšťanů a UFO?

Čtenářům přeji, aby si knihu nejen patřičně vychutnali, ale aby se poučili nebo utvrdili ve svém názoru na mimozemšťany a aby jej neváhali dále předávat zmatené veřejnosti.